Článek
Dům na rohu Havlíčkovy a Třebízského ulice v Roudnici nad Labem nevypadal jako místo, které by se jednou mělo zapsat do historie československé kriminalistiky.
Žila v něm rodina Štěpánkových. Otec byl chemický inženýr, matka se před svatbou živila jako učitelka v mateřské škole. Rodina byla dobře situovaná a nic nenasvědčovalo tomu, že se právě tady odehrává něco strašného.
Jenže jeden z jejích synů byl jiný.
Jmenoval se Svatoslav Štěpánek.
Když policisté v roce 1936 začali rozplétat jeho minulost, zjistili, že nehledají pachatele jediného zločinu. Před nimi se začala odkrývat série násilných činů, která sahala hluboko do minulosti.
A některé odpovědi se nacházely přímo na rodinném pozemku.
Problémy měl už jako dítě
Svatoslav Štěpánek se narodil 25. prosince 1911 v Hrobcích u Roudnice nad Labem. Rodina později žila v Židovicích a v roce 1924 se přestěhovala do vlastního domu v Roudnici.
Podle archivních materiálů, které ve své práci zpracovala historička Karolína Padělková, se jeho problematické chování projevovalo už ve škole.
Napadal ostatní děti, dopouštěl se krádeží a násilí se objevovalo i později při jeho zaměstnání. Vyučil se zahradníkem v knížecí zahradě Lobkowiczů, ani tam ale dlouho nevydržel. Jednoho spolupracovníka napadl, dalšímu měl vyhrožovat a také kradl.
Z jednotlivých incidentů tehdy samozřejmě nikdo nemohl vědět, kam až jeho chování jednou dojde.
První prokázaná vražda přišla velmi brzy.
Pětiletý chlapec zmizel
V roce 1928 zmizel pětiletý Bedřich Brožovský.
Byl to přesně ten druh události, který musel v malém městě vyvolat obrovský strach. Dítě bylo pryč a nikdo nevěděl, co se s ním stalo.
Pravda byla mnohem blíž, než si lidé kolem dokázali představit.
Za jeho smrtí stál tehdy šestnáctiletý Štěpánek.
Chlapce udeřil kladivem do hlavy. Jeho tělo následně ukryl a později přemisťoval. Nakonec ostatky skončily v kompostu na rodinném pozemku.
Štěpánek přesto nebyl odhalen.
Život v domě pokračoval dál.
A on měl před sebou další roky na svobodě.
Mlékařka, která se už nevrátila
Další obětí se stala čtyřicetiletá Františka Třísková.
Právě její případ patří k nejděsivějším částem celého příběhu. Štěpánek ji zavraždil a její tělo rozřezal. Ostatky následně ukryl na zahradě domu.
Pod zemí skončila dokonce i nádoba na mléko, kterou měla žena u sebe.
Dnes může působit nepochopitelně, že pachatel dokázal své činy tak dlouho skrývat přímo v místě, kde žila jeho rodina. Jenže kriminalistika třicátých let měla úplně jiné možnosti než dnes. Neexistovala analýza DNA ani databáze, které by dokázaly propojit jednotlivé případy během několika hodin.
A Štěpánek stále nebyl hotov.
Začal střílet na ženy
Na jaře roku 1936 se jeho násilí začalo odehrávat i mimo dům.
U silnice poblíž Roudnice postřelil třináctiletou dívku. Přežila.
O několik dní později zaútočil znovu. Tentokrát byla terčem pětadvacetiletá dělnice. Také ona střelbu přežila.
Oba případy byly později zahrnuty mezi dva pokusy o vraždu, za něž byl Štěpánek odsouzen.
Jeho poslední prokázaná oběť však takové štěstí neměla.
Byla jí jeho vlastní příbuzná.
Zavraždil i sestřenici
V roce 1936 zemřela dvacetiletá Jiřinka Šťastná, Štěpánkova sestřenice.
Také ona se stala obětí člověka, kterého znala.
Právě rok 1936 se nakonec stal pro Štěpánka posledním rokem na svobodě. Byl zatčen a vyšetřování začalo spojovat jednotlivé události, které do té doby mohly působit jako nesouvisející tragédie.
Policisté se začali vracet i do minulosti.
A jejich pozornost se obrátila k domu Štěpánkových.
To, co následovalo, definitivně změnilo obraz mladého muže, kterého jeho okolí sice považovalo za podivína a násilníka, ale netušilo celý rozsah jeho činů.
Na pozemku byly nalezeny ostatky obětí.
Případ už nebylo možné vysvětlit jedním náhlým výbuchem násilí.
Štěpánek zabíjel opakovaně.
Tři vraždy mu soud prokázal
Proces se Svatoslavem Štěpánkem začal 12. května 1937 u Krajského soudu v Litoměřicích.
Trval několik dní.
Před soudem se postupně skládal obraz muže, který byl v době procesu stále velmi mladý. Bylo mu pouhých pětadvacet let.
Porota ho 17. května uznala vinným z vražd Bedřicha Brožovského, Františky Třískové a Jiřinky Šťastné. Prokázány mu byly také dva pokusy o vraždu.
Rozsudek byl nejvyšší možný.
Trest smrti.
Je důležité oddělit prokázané skutky od pozdějších spekulací. Štěpánek byl podezírán i z dalších zločinů a jeho jméno bylo v průběhu let spojováno například se slavnou nevyřešenou vraždou Otýlie Vranské.
To ale neznamená, že ji zabil.
Za její vraždu nikdy odsouzen nebyl a dostupné prameny takové tvrzení neumožňují vydávat za fakt.
Jeho prokázané zločiny byly samy o sobě dost děsivé.
Na popravu čekal déle než rok
Rozsudek nebyl vykonán okamžitě.
Štěpánek zůstával ve vězení a jeho případ se mezitím dostal do období, kdy se dramaticky měnily i samotné československé hranice.
Po Mnichovské dohodě na podzim 1938 připadly Litoměřice Německu. Štěpánek proto byl převezen do pankrácké věznice v Praze.
Právě tam se jeho příběh uzavřel.
Dne 8. listopadu 1938 byl Svatoslav Štěpánek popraven.
Bylo mu šestadvacet let.
Případ nezmizel ani po téměř devadesáti letech
Od Štěpánkovy popravy uplynulo téměř devadesát let, přesto jeho jméno v Roudnici nad Labem úplně nezmizelo.
Jeho případem se zabývají historici a velká část toho, co dnes můžeme o jeho životě spolehlivě říct, pochází z dochovaných policejních a soudních materiálů.
Historička Karolína Padělková strávila jejich studiem desítky hodin. Při práci v archivech se dostala dokonce k původním předmětům doličným. Mezi nimi byl i projektil vyjmutý z těla jedné z obětí.
Štěpánkův případ je děsivý právě svou obyčejností.
Nejde o legendu o tajemném vrahovi, který přicházel odněkud zvenčí. Část jeho zločinů se odehrávala v prostředí běžného rodinného domu. Na zahradě, kolem které chodili sousedé. Nedaleko míst, kde lidé každý den žili své obyčejné životy.
A když se nakonec začalo kopat, ukázalo se, že některé z odpovědí byly celou dobu jen několik kroků od nich.
Zdroje:
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/152510
https://www.denik.cz/historie/vrah-svatoslav-stepanek.html
https://www.denik.cz/krimi/rozhovor-karolina-padelkova-vrah-roudnice-svatoslav-stepanek.html
