Článek
Nejdříve se podívejme na etymologii českého slova tábor. To je opravdu zajímavé. Je spojeno s Biblí, vojenskými leženími a Žižkovými husity. Internetová stránka Zákulisí slov k tomu říká:
„Město Tábor bylo pojmenováno podle nedalekého kopce Tábor, a kopci dali jméno husité podle biblického Tabora, hory v Palestině. Nedaleko kopce Tábora si založili vojenské ležení oficiálně zvané Hradiště hory Tábor a podle něj pak všem svým vojenským ležením začali říkat tábory.“
Termín koncentrační tábor je definován jako tábor, kde jsou uvězněni většinou nevinní lidé bez řádného soudu, jsou drženi v přeplněných, špinavých a v dlouhodobém výhledu se životem neslučitelných prostorách. Jsou zde zneužíváni a nikdo se o nestará o jejich zdravotní stav. Proto zpravidla umírají, pokud se jim nedostane brzkého propuštění, osvobození či jiné pomoci. To je rozdíl mezi koncentračním táborem a klasickým vězeňským nebo internačním táborem.
Samozřejmě ne všechny tábory jsou koncentrační a tábory smrti jsou ještě jiná úroveň koncentračního tábora. Některé vyhlazovací tábory byly také koncentračními tábory, ale ne všechny koncentrační tábory byly tábory smrti. Z tohoto pohledu to nebyli Němci, kteří by s myšlenkou koncentračních táborů přišli.
Britské koncentráky
Byli to Britové, kteří vymysleli sousloví koncentrační tábor. Samotné koncentrační tábory samozřejmě nevymysleli. Použili je v Jižní Africe během búrských válek na začátku 20. století. Búrové byli potomci holanských osadníků a válka s nimi se nevyvíjela zrovna podle britských představ. Búrové bojovali partyzánskou válku, což je poměrně problém, když ji chcete potlačit regulérní armádou.
Lordu Kitchenerovi (něco jako pan Kuchyňka) prdly nervy a rozhodl se zbavit všeho, co by mohlo nepřítele podpořit. Takže Britové vypalovali farmy, ničili úrodu a vybíjeli dobytek. Búrové byli společně s místními africkými obyvateli odváženi z jejich domovů a končili v koncentračních táborech. Těch bylo opravdu hodně. Celé regiony byly takto vysídleny a tisíce lidí dlelo v nelidských podmínkách britských táborů. Bylo zde minimum jídla, hygiena byla strašná a nemoci se šířily ostošest. Zemřelo v nich desetitisíce lidí. Pokud si myslíte, že to je něco jiného než tábory, kde umírali lidé za nacismu jen proto, že ty se nacházely v Evropě, tak jste možná trochu eurocentričtí.
Španělské koncentráky
Britové opravdu koncentráky nevymysleli, i když si je tak pojmenovali. Možnou obdobou byly tábory, které otevřeli Španělé na ostrově Kuba v 90. letech 19. století. Podobně jako v Jižní Africe zde byli partyzáni, se kterými se těžko konvenčními vojenskými metodami bojovalo, a tak se Španělé rozhodli vyprázdnit vesnice lidí, kteří partyzány podporovali.
Doslova stovky tisíc nevinných obyvatel bylo donuceno se relokovat do měst a táborů, které byly obehnány ostnatým drátem a hlídané dráby. Pokud se odmítli do táborů přesunout, jednoduše byli zastřeleni. Zde byly také životní podmínky strašné a tak se v táborech lavinovitě šířily nemoci.
Koncentráky v USA
Podobně skončilo v koncentračních táborech na desítky tisíc domorodých obyvatel USA, amerických Indiánů. Desetitisíce z nich bylo zabito ve vyhlazovacích táborech většinou na záměrně nízké zásoby jídla, při dlouhých cestách do těchto táborů nebo byli vyhnáni na mráz bez možnosti se ohřát. Američané pak udělali pro Indiány rezervace, tedy také určitou formu táborů, kde v podstatě řada z nich žije doteď. Tuto ostudu nese USA jako nesmazatelnou černou skrvnu na své takzvané demokracii. Že to nevadí skalním podporovatelům USA a její proklamované svobody je mi krajně podezřelé.
Navíc Američané dokonce použili koncentráky za druhé světové války, a to pro vlastní občany. Jednalo se o internaci Japonců s americkým občanstvím. Ti byli sváženi ze všech oblastí USA a žili za ostnatým drátem v nelidských podmínkách, většinou se jednalo o stáje, kde spali na hnoji. A dělo se tak i v případě amerických vojáků vyznamenaných za statečnost, kteří měli japonský původ. Jaká ostuda, a že se za ni nikdy svým vlastním občanům ani neomluvili. Nechtěla bych žít v takové zemi, kde lidé nemají žádné vychování a bojí se sami sebe.
Již v historii byla řada situací, kdy byli lidé internováni do jednoho místa, ale důvod, proč se termín koncentrační tábor ujal až v na konci 19. století, je prozaický. Ostnatý drát. Tento nový vynález umožnil držet tisíce lidí pod kontrolou na jednom místě s minimálním počtem dozorců. Protože s prknem to neuděláte.
Když Němci přišli se svými koncentráky, nepřipadalo jim na tom nic divného, toto řešení nikoliv však konečné, použili už dávno před nimi jiné národy, které se chlubily svou civilizovaností.
Zdroje:
https://www.zakulisislov.cz/tabor/#:~:text=Město%20Tábor%20bylo%20pojmenováno%20podle,vojenským%20ležením%20začali%20říkat%20tábory.
