Článek
Vánoce jsou svátky klidu, míru a lásky. Každý člověk, kterého potkáte, vám přeje štěstí, vztahy ve vaši rodině jsou idylické a její členové se navzájem milují. Všichni vás rádi vidí a vy jste nadšení z toho, že dostanete nové ponožky nebo utěrku. Střih. To je jako scéna ze špatného kýčovitého filmu.
Vy, kteří tomuhle věříte, dál nečtěte.
Ne, ne, Vánoce v této společnosti a provedení mi připadají jako když byste se octli někde na Drákulově hradě. Tam kolem vás poletuje řada kouzelných bytostí, ale nejsou to víly ani andělé. V ovzduší Vánoc je povinné sdílení. Sdílení času, fyzické blízkosti a koneckonců i dárků.
A to slovo povinné mi vadí. Jistě, nemusíte dávat žádné dárky, nikdo vás nenutí, ale…Zkuste to a budete divní. Co když na to nemáte? Tak si přeci půjčte. Proto je řada lidí, která má hluboko do kapsy, o Vánocích ještě chudších než kdy předtím. Do dluhové propasti se probudí v novém roce. A to všechno proto, že jim to řekl nebo napovídal Duch Vánoc. Že žádný takový duch neexistuje? Ale kdeže…
A co ti, kteří mají peněz jako želez? Jací jsou tací o Vánocích? Tihle jsou ještě horší než kdy jindy. Vánoce pro ně přeci znamenají povinné výdaje. Musí své rodině něco dát, i když nechtějí. Znala jsem jednoho člověka, který vždy prohlašoval, že Vánoce nesnáší, a zkazil je tak celé rodině. Byl to chorobný hrabivec a při představě, že by mu mělo něco ubýt, byl celý smutný a frustrovaný. Jistě, i on by dárky dostal, ale vzhledem k tomu, že bylo na něm taky něco dát, tak z jeho pohledu jeho dárek měl vždy nesrovnatelně větší hodnotu než něco od těch ostatních.
Stejně jako upíra musíte dobrovolně pustit domů, jinak na vás nemůže, tak Vánoce také. Jenomže v tom je ten trik, duch Vánoc je takovou upírskou mlhou, která se vám dostane pod kůži a nelze jinak než ji přijmout, a dokonce se i z této nanucené volby ještě navíc radovat. Podivné duchovní čachry.
A tím se dostávám k takzvaně povinným rodinným návštěvám. Některé povedené rodinky takto cestují za svými příbuznými i několik stovek kilometrů. A není to z dobrého důvodu. Jsou to totiž upíři. A upír jak je známo se živí na životní energii ostatních. Takové období Vánoc je pro upíry velmi důležité. Sbírají totiž životní sílu svých obětí do zásoby, takové krevní konzervy do krevní banky. Přijedou, nasosají se a odjedou plní červenajících tváří. A jak poznáte, že je mezi vaší rodinkou upír? Jednoduše tak, že když s vámi je, začne vám klesat energie, a když odjede, cítíte se úplně hin. Zatímco oni jsou nabiti energií.
A jak to udělat, když se nedobrovolně ocitnete na upírské vánoční párty? Přeci tak, že si budete hlídat krk a nenecháte nikoho s dlouhými tesáky a energetickými sosáky se k vám přiblížit ani na metr. Hlídejte si své příbuzné a své okolí opravdu pečlivě. Někde v rohu možná číhá upír. Ale to není žádný problém, když máte v ruce ten správný nástroj…
Co je zajímavé je, že samotný Kristus, který by měl podle Čechů rozdávat jako malé dítě zvané Ježíšek dárečky, byl proklat Longinovým kopím jako by byl nějaký upír. Ostatně na upíry platí znamení kříže, no a Ježíš byl ukřižován…
