Florián Leder z Kyšperka, voják od slavného regimentu Erlach

Kyšperskou ulicí vedoucí ke hřbitovu se ve středu 19. listopadu 1806 proháněl vítr a vzduchem vířily zbytky uschlého listí. Byl chmurný den. Ani ve světnici domku s číslem 34 nepanovala veselá nálada. Na souchotiny tu zemřela pětadvacetiletá Kateřina Lederová. Po pohřbu usedl pan farář k matrice. O tom, jak žila mladá žena nevěděl nic, ale nezvyklý osud jejího otce Floriána mu byl znám a tak jej poznamenal do všech podrobností pod zápis o Kateřinině úmrtí.

FLORIÁN LEDER se narodil 24. dubna 1740 v rodině Floriána Ledera a jeho ženy Františky. Ani jeden z rodičů zřejmě nepocházel z kyšperské farnosti, protože sňatek ve zdejších matrikách není uveden. Florián měl pět sourozenců - Jiřího (* 1731), Václava (* 1733), Annu (* 1737), mladší Františku (* 1742) a Josefu (* 1748). Všichni Kyšperk opustili. Matriky zdejší farnosti se o nich totiž dále nezmiňují. Chybí i zmínka o úmrtí rodičů.

Florián se v Kyšperku vyučil zámečníkem. Složil tovaryšské zkoušky, vzal hůl, na záda tornu a vydal se do světa sbírat zkušenosti. Zabloudil až do Mnichova, kde se řemeslem živil dvacet pět týdnů do 6. září 1761. Pak pokračoval do Augsburgu. Tam strávil šestnáct týdnů. Putoval od města k městu, učil se u zámečnických mistrů, otáčel se po děvčatech a cesta ubíhala. Roku 1765 se ocitl ve Francii. Možná právě u vesnice Phalsbourgu, kde měl toho času ležení „Infanterie Schweizer Regiment Erlach“, padl do rukou vojenským náhončím. Vlastně se ani moc nevzpíral. Byl přístupný upsat se vojenskému životu a dobrodružství. Uniformu nosil jedenáct let.

Dne 28. května 1775, zrovna když tábořili v pevnosti Fort Lois na břehu Rýna, požádal o propuštění. Šlo o to, že se chtěl ženit a u vojska by musel vyřizovat plno povolení. Takhle uzavřel bez problémů sňatek s Františkou Sauerbrunnovou a spolu se zas dali k vojsku. Florián dostal místo jako plukovní vězeňský dozorce. Stal se otcem čtyř děvčat. Kdyby zůstali při vojsku, dcery by hezký osud nečekal. Proto Florián požádal znovu o propuštění. Tentokrát na trvalo. Vydali se asi na cestu do Sárska, do Rodenu, manželčiny rodné vsi, kde měli přece jen nějaké zázemí. Florián se tam živil jako šiftař - řemeslník, který vyrábí pažby ke střelným zbraním. Když dne 26. prosince 1782 zemřel, pohřbili jej patrně na hřbitově při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Roden (dnes součást města Saarelouis). Nejmladší dcera Kateřina měla tehdy jeden rok.

Ovdovělé Františce po manželovi asi žádné velké peníze nezůstaly. Vydala se proto s dcerami pěšky do dalekého Kyšperka v naději, že by tam po Floriánovi mohly být nějaké dědické podíly po jeho rodičích. Jestli pochodila jasné není. Každopádně v Kyšperku zůstaly, neboť jak už padla zmínka, teprve 19. listopadu 1806 zde na Předměstí zemřela jedna z dcer - Kateřina. V zápisu o jejím úmrtí se píše:

FLORIÁN LEDER, vlastenec kyšperský, byl Floriana Leder, souseda a mistra zámečnického a téhož manželky Františky vlastní syn, narozený dne 16. ledna roku 1743. Křtící list in originali jemu dne 15ho ledna 1768 vydaný byl in Cancellaria Caesario-Regia Dynastia Brundusensis zadržený a jeho Copia vydaná, kterou Joannes Baptista Beranek, toho místa farář vidimíroval a společně s ním Jan Ferdinand de Schmelzing Cas. Reg. Dynastia Brundusiensis Prafectus podepsal.

Nadjmenovaný Florián Leder dle chvalitebního vysvědčení počestného pořádku zámečnického de dato 24. máje roku 1761 v hlavním bavorském městě Minichu 25 týhodnů a dle podobného vysvědčení de dato 6. září téhož 1761 roku v městě Augsburku 16 týhodnů jakožto zámečnický tovaryš v díle stál.

Postupně jako obligat voják u sl. regimentu z Erlach (infanterie Schwiezer Regiment von Erlach) krále francouzského 11 let věrně sloužil. List jeho propuštění (Abschid) je signovaný Fort Louis dne 28. máje 1776 s podpisem: Rudolph Ernest rytíř de l'Orde du merite Militaire Onristlieutenant.

Propuštěný od stavu vojenského, vstoupil v stav manželský s Františkou rozenou Sauerbrunnin, která pocházela z Elzesu a sice z panství Roden k elšaskýmu městu pevnosti Sarrelouis připatřícího.

Nato přijal zas službu u nadjmenovaného regimentu Erlach, ne jako obligat voják, nýbrž jako Regiments-Bühsenschifter.

Roku 1782 dne 26. měsíce prosince v Roden umřel - jak to roku 1783 vyhotoveným úmrtním listem J. Altmayer v biskupství Meltzenském v obci Roden farář dosvědčil.

Františka rozená Sauerbrunnová, po Florianovi Leder pozůstalá vdova, s nadějí, že její zemřelý manžel otcovské a mateřské dědictví k dostání má, toho samýho 1783 roku se svýma čtyřma sirotky dceruškami do městys Kyšperka přišla, z nichžto jménem Kateřina po dlouhý bolestný nemoci dne 19. listopadu běžícího 1806 roku v N.C. 34-46 umřela.

Zatímco ostatní dcery po Florianovi se patrně daly do služby a zmizely kdesi ve světě, vdova Františka zůstala v Kyšperku a zemřela 22. dubna 1821 ve věku osmdesát tři let. Nebyl nikdo, kdo by jí ve stáří pomohl, takže skončila jako žebračka.