Článek
OPEC+ překvapil trh masivním navýšením produkce ropy, které však nezpůsobilo pokles cen. Místo toho začala nová fáze konkurenčního boje. V srpnu má jít na trh o 548 000 barelů denně více než dosud, což je mnohem víc než předešlé měsíční přírůstky. Tento krok analytici označují jako „superhike“, tedy nikoli běžné navyšování, ale agresivní tah na zisk podílu.
Podle Stephena Innesa ze SPI Asset Management nejde o běžné řízení nabídky a poptávky – OPEC+ prý upustil od skalpelu a vzal do ruky trojzubec. Znamená to, že už se nesnaží pouze jemně vyvažovat trh, ale aktivně tlačí na oslabení konkurence. Hlavními cíli jsou především producenti z USA, kteří kvůli vyšším nákladům potřebují ceny kolem 60 dolarů za barel, aby udrželi těžbu v chodu. Jakmile cena klesne k 50 dolarům, těžba se zpomaluje, a právě na to OPEC+ sází.
Spojené státy nejsou připravené na novou cenovou válku. Prezident Trump sice pokračuje v rétorice „drill, baby, drill“, ale realita ukazuje jiný obrázek. Počet aktivních těžebních souprav v USA klesl na 425, nejnižší hodnotu od října 2021. Pro srovnání – v roce 2022 bylo v provozu až 780 vrtů. Navíc Trumpovy obchodní války s EU a odmítání zelené politiky Bidenovy administrativy dál komplikují stabilitu trhu.
Podle dat amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) bude produkce ropy ve čtvrtém čtvrtletí 2026 činit méně než 13,3 milionu barelů denně, což je pokles oproti maximu 13,4 milionu v druhém čtvrtletí letošního roku. Důvodem je nejen omezená těžba, ale i ochlazení investic do nových projektů.
Uvnitř samotného OPEC+ panuje napětí. Země, které dodržují kvóty, jako Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, nyní získávají větší podíly na příštím navyšování produkce. Naopak státy jako Rusko nebo Irák, které kvóty překračovaly, byly postaveny do pozice „hříšníků“ a dostaly menší příděly. Tento režim je podle analytiků trestný spíše než tržně optimalizační – jde o mocenskou hru mezi členy kartelu.
Geopolitika dál ovlivňuje vývoj cen. Červnový konflikt mezi Izraelem a Íránem způsobil, že ceny ropy Brent vyskočily během tří týdnů o více než 30 %, než opět spadly po amerických vojenských úderech a nečekaném příměří. Takzvaný „rizikový příplatek“ se stává běžnou součástí tržní dynamiky – chvíli ceny táhne nahoru, vzápětí mizí.
Zároveň se rozplynuly dřívější obavy z toho, že Trumpovy cla zvednou inflaci a zpomalí globální růst. Akciové indexy jako S&P 500 a Nasdaq od dubna výrazně posílily a dostaly se na nová historická maxima. Inflace se drží pod kontrolou a většina centrálních bank už začala snižovat sazby. Navíc republikáni schválili rozsáhlý rozpočtový a daňový balíček, který má krátkodobě podpořit hospodářský růst, byť za cenu vyššího dluhu.
Americká ropa WTI se mezitím blíží hranici 70 dolarů za barel, i když od začátku roku stále ztrácí téměř 5 %. I přesto to OPEC+ zřejmě považuje za ideální chvíli k masivnímu navýšení vývozu. Spojené státy nejsou připraveny zareagovat a mezinárodní poptávka během letní sezóny sílí.
Podle analytika Fawada Razaqzady je právě teď ideální příležitost pro OPEC+, jak zabrat větší podíl na trhu, zatímco Amerika stagnuje. Pokud bude kartel pokračovat v agresivním navyšování dodávek, může to na čas přidusit konkurenci – především americké těžaře.
Celkově se zdá, že OPEC+ zahajuje novou éru ropné politiky, kde nejde jen o ceny, ale o vliv, geopolitiku a dlouhodobý vliv na strukturu světového trhu. Tato strategie je riskantní, ale může přinést zásadní přesuny v rovnováze sil – zejména pokud USA nedokážou znovu nastartovat těžbu a navýšit kapacity.
