Článek
Za dva roky od spuštění DIP prorazil bilanční stěny: majetek v něm se přiblížil 10 miliardám korun, zaměstnavatelé z něj udělali benefit a první ročník už poslal lidem daňové odpočty do peněženek. Zbývajících 9,7 milionu Čechů o něm ale buď neví, nebo to odkládá.
Dva roky DIPu v číslech: tichá revoluce, o které mnoho lidí neví
- ledna 2024 Česko získalo nový nástroj, jak si spořit na stáří. Žádné billboardy, žádná reklama z Hradu, jen suchá úprava zákona o dani z příjmů. A přesto: za pouhé dva roky se Dlouhodobý investiční produkt vyšvihl na jeden z nejrychleji rostoucích finančních produktů v zemi.
Data Asociace pro kapitálový trh (AKAT) zveřejněná 20. dubna 2026 mluví jasně:
- Konec roku 2024 (první rok DIPu): 116 544 smluv
- Konec roku 2025: 218 740 smluv
- Konec března 2026: 244 217 smluv
Za první tři měsíce roku 2026 tedy přibylo přes 25 tisíc nových smluv – tempo se nezpomalilo, naopak. Objem majetku v DIP se podle AKAT přiblížil 10 miliardám korun, z nichž zhruba 90 % míří do investičních fondů, 4 % do depozit a 6 % do ostatních aktiv.
Pro srovnání: Doplňkové penzijní spoření, produkt z roku 2013, získal za první dva roky podobný počet smluv. DIP ale přilákal výrazně vyšší objem majetku, jak potvrzuje Jaromír Sladkovský, předseda AKAT ČR. Češi do něj nelijí symbolické pětistovky – sypou do něj skutečné peníze na stáří.
Proč DIP? Tři věci, které vás mohou dostat
1. Daňová úleva rovnou od první koruny.
U starého penzijka se daňová sleva vztahovala jen na vklad nad 20 400 Kč za rok. U DIP si můžete odečíst od základu daně až 48 000 Kč ročně od první vložené koruny. Při 15% sazbě to znamená okamžitou úsporu na dani až 7 200 Kč. Pokud patříte do 23% pásma (vyšší příjmy), úspora může být ještě vyšší.
2. Příspěvek zaměstnavatele.
Zaměstnavatel vám může na DIP přispívat až 50 000 Kč ročně bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Pro něj je to „levné“ navýšení mzdy, pro vás čisté peníze navíc. Podle dat ze čtvrtého čtvrtletí 2025 nabídlo DIP jako benefit už několik tisíc českých firem a číslo roste každý měsíc.
3. Svoboda při výběru investic.
Tohle je zásadní rozdíl oproti klasickému penzijku. U starého penzijka jste byli odkázáni na pár fondů penzijní společnosti. DIP vám dává na výběr akcie, ETF, podílové fondy, dluhopisy, termínované vklady i spořicí účty. Chcete Apple? Jde to. Globální ETF na MSCI World? Jde to. Státní dluhopisy pro jistotu? Taky. Česká spořitelna, Patria Finance, KB, ČSOB, Generali Investments a dalších přes 30 poskytovatelů se o klienta přetahují.
Pravidlo 120/60, na kterém DIP stojí
Než se rozjedete, musíte vědět jedno. DIP má zásadní podmínku, které se říká pravidlo 120/60. Zjednodušeně: peníze můžete bez ztráty daňových výhod vybrat, pokud produkt trvá minimálně 10 let (120 měsíců) a vám je aspoň 60 let.
Předčasný výběr znamená, že budete muset vrátit (dodanit) všechny odpočty až 10 let nazpět a často i příspěvky zaměstnavatele. Pokud máte 25 let a plánujete si za tři roky koupit byt – DIP pro to není. Pokud máte 35 let a myslíte na důchod – DIP je přesně pro vás.
Komu DIP vlastně chybí? Spousta těch, co ho nejvíc potřebují
Podle analytika Portu Marka Pokorného mají o DIP nejčastěji zájem lidé mezi 40 a 50 lety. To je logické – je to věk, kdy člověku konečně dojde, že státní penze nebude lehká. Problém je ale jinde.
Mladí 25–35 let DIP podceňují. Přitom právě oni by z něj vytěžili nejvíc – 30 let složeného úročení s 8% výnosem promění 4 000 Kč měsíčně v přibližně 5,4 milionu korun. Stejnou částku vloženou v 45 letech promění jen v cca 1,3 milionu. Čas je u DIPu mocnější než výše vkladu.
Ženy jsou zaostalejší než muži. V datech ČSOB tvoří muži výraznou většinu klientů DIPu. Průzkumy Amundi přitom ukazují, že pouze 11 % Čechů vůbec ví, co znamená ETF, a ženy jsou na tom s finančním sebevědomím ještě hůř než muži. DIP je pro ně přitom ideální první krok – daňová výhoda zjednoduší rozhodování.
Střední generace 35–45 let s dětmi. Tady často nejsou peníze navíc. Přesto stačí 300 Kč měsíčně (minimum u většiny poskytovatelů) a efekt se za 20 let projeví.
Tři věci, které při zakládání DIPu lidé dělají špatně
1. Volí drahého poskytovatele.
Když DIP drží 30 let, rozdíl 1 % v poplatcích může znamenat propast ve stovkách tisíc korun. Porovnejte TER (Total Expense Ratio) fondů, do kterých DIP investuje. Patria Finance podle aktuálního ocenění vedla v kategorii „Poplatky a náklady“ a nabízí u DIPu poloviční nákupní poplatky oproti běžnému investování.
2. Kombinují DIP se starým penzijkem špatně.
Celkový daňový odpočet za všechny produkty (DIP + penzijko + životko + pojištění dlouhodobé péče) je sdílený a činí 48 000 Kč ročně. Pokud už plně využíváte penzijko, DIP vám daňově nic navíc nepřinese – ale přinese flexibilitu investování.
3. Volí nízké riziko bez ohledu na horizont.
Máte-li 30 let do důchodu, držet DIP v termínovaných vkladech je skoro trestný čin proti vlastní peněžence. Inflace vám sežere reálnou hodnotu. Pro dlouhý horizont má smysl výrazná akciová složka, typicky přes široký indexový ETF.
Shrnutí: vlak ještě neujel, ale zvolnil
DIP je tichý vítěz českého finančního trhu posledních dvou let. Čtvrt milionu lidí, 10 miliard korun, daňové úlevy v peněženkách, zaměstnavatelé, kteří ho začínají nabízet – to nejsou čísla produktu, o kterém by se dalo říct, že „neuspěl“.
Ale zároveň: DIP využívá zhruba 2,3 % dospělé české populace. Mezi produkty III. pilíře klesl počet klientů o 84 tisíc v roce 2025 – a velká část z nich mohla přejít právě do DIPu, který je flexibilnější.
Takže odpověď na titulek: Češi DIP využívají, ale drtivá většina z nich pořád ani neví, co ty tři písmena znamenají. Pokud sem spadáte, máte dvě možnosti: zavřít tuhle kartu a dál nechat peníze na spořicím účtu s reálně zápornou úrokovou mírou po inflaci – nebo otevřít srovnání poskytovatelů, vybrat si jednoho z přes 30 registrovaných u ČNB a začít první měsíční vklad třeba od 500 korun.
