Článek
Stejných 500 firem, jiný výsledek
Index S&P 500 je právem nejoblíbenější stavební kámen portfolií po celém světě: jedním nákupem získáte 500 největších amerických firem, nízké poplatky a historii, která dlouhodobě odměňuje trpělivost. Letos se ale děje něco zajímavého. Jeho méně známý sourozenec – Invesco S&P 500 Equal Weight ETF s tickerem RSP – klasický index potichu překonává. K závěru minulého pátku měl RSP letos výnos 11,1 procenta, zatímco standardní S&P 500 připsal 10,5 procenta.
Rozdíl nezní dramaticky, jenže vzniká u fondů, které drží úplně stejné akcie. Celé kouzlo je v tom, jak je váží.
39 procent indexu v rukou deseti firem
Klasický S&P 500 je vážený tržní kapitalizací – čím větší firma, tím větší kus indexu. Výsledek? Deset největších společností dnes tvoří přes 39 procent celého indexu. Samotná Nvidia má váhu 7,9 procenta, Apple 7,1 procenta a Microsoft 5,1 procenta. Technologický sektor jako celek okupuje 38,6 procenta indexu, což je historicky bezprecedentní koncentrace.
RSP jde na věc opačně: každé z pěti set firem přiděluje prakticky stejnou váhu kolem 0,2 procenta. Nvidia tak má v equal weight verzi úplně stejné slovo jako regionální banka nebo výrobce potravin. Žádná jednotlivá firma – ani žádná bublina – nerozhoduje o osudu celého fondu. Přesně proto se RSP letos daří: trh rotuje z drahých růstových titulů do hodnotových akcií a širší trh drží krok s giganty. Krásně to ilustruje jedno srovnání: nejlepší akcií „velkolepé sedmičky“ je letos Apple s výnosem 16,4 procenta, jenže „nudná“ dividendová Coca-Cola udělala 20,8 procenta. Dařilo se i průmyslu a energetice – sektorům, které mají v equal weight verzi mnohem větší slovo.
Doplněk, ne náhrada
Férově dodejme, čemu se říká celý obrázek. Za posledních deset let, kdy technologičtí giganti táhli trh nahoru, vyhrával klasický index výrazně: 255 procent proti 162 procentům. Jenže od svého vzniku v dubnu 2003 má navrch naopak RSP. Obě varianty tedy dlouhodobě fungují – liší se jen tím, kdy která svítí.
Proto ani autor predikce nedoporučuje klasický index vyhazovat. Vážení podle kapitalizace má svou logiku: nechává vítěze růst a právě ono stálo za výjimečnou dekádou amerických akcií. RSP dává smysl jako doplněk – pojistka pro období, kdy koncentrace v technologiích začne být spíš rizikem než motorem. Fond spravuje úctyhodných 96 miliard dolarů, účtuje si nízkých 0,20 procenta ročně a nabízí dividendový výnos kolem 1,5 procenta. Nejde tedy o žádný exotický experiment, ale o jeden z největších ETF na světě.
Co si z toho má odnést český investor?
Zaprvé: pokud máte portfolio postavené na klasickém S&P 500 (typicky přes evropské ETF jako CSPX nebo VUAA), nemusíte nic bourat – jde o skvělý základ. Equal weight verze je ale elegantní způsob, jak jedním nákupem snížit závislost na hrstce technologických gigantů, aniž byste opustili americký trh.
Zadruhé: samotné americké RSP si český drobný investor kvůli evropské regulaci přímo nekoupí, existuje však evropský UCITS ekvivalent – například Xtrackers S&P 500 Equal Weight ETF, dostupný u běžných českých brokerů, navíc v akumulační variantě, která je pro české daňové prostředí praktičtější.
Zatřetí: kombinace „klasika jako jádro, equal weight jako doplněk“ je jednoduchá strategie, jak se podílet na růstu amerických akcií a zároveň klidněji spát, kdyby se debata o AI bublině přiostřila.
A začtvrté: nezapomínejte, že obě varianty investují v dolarech – výsledek v korunách vždy ovlivní i měnový kurz.
Nejlepší zprávou celého příběhu je, že tu proti sobě nestojí dobrá a špatná volba. Stojí tu dvě cesty ke stejným pěti stům firmám – a chytrý investor může klidně jít po obou najednou.
Upozornění: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nepředstavuje investiční doporučení. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích. Investování do ETF a akcií je spojeno s rizikem ztráty. Před investováním zvažte své cíle, rizikový profil a případně se poraďte s finančním poradcem.
Zdroje: Invesco, Vanguard, burzovní data NYSE (k 10. 7. 2026).
