Článek
Když v květnu miliardář Mark Cuban oznámil, že prodal téměř všechen svůj bitcoin, protože podle něj selhal jako ochrana proti inflaci, dalo se to odbýt jako rozmrzelost investora – nejstarší kryptoměna se tehdy krčila hluboko pod říjnovým maximem 126 000 dolarů. Jenže Cuban teď přidal druhou půlku myšlenky, a ta už stojí za pozornost celého trhu: čipy jako třída aktiv se podle něj stanou novým kryptem. Surový výpočetní výkon, tvrdí, nabídne investorům v éře umělé inteligence vyšší výnosy, než jaké kdy přinese krypto.
Je to provokace, jakých Cuban vypustil desítky. Tahle má ale jednu zvláštnost: obě její poloviny se dají podložit – i vyvrátit – stejným slovem. Vzácnost.
V čem má Cuban pravdu: výkon je zlato dneška
Začněme tím, co miliardář trefil přesně. Poptávka po výpočetním výkonu skutečně trhá grafy – výstavba AI infrastruktury nemá v hospodářských dějinách obdoby a úzkým hrdlem celé revoluce není software ani elektřina, ale právě dostupné čipy. Kdo výkon má, diktuje si cenu; kdo ho nemá, přeplácí. A trh na to reaguje způsobem, který by ještě před pár lety zněl jako sci-fi: burzovní gigant CME Group připravuje regulované futures kontrakty na výpočetní výkon. Z abstraktní veličiny se tak stává standardizovaná, obchodovatelná komodita – stejný okamžik finanční dospělosti, jakým kdysi prošla ropa, elektřina nebo pšenice. Zrod nové třídy aktiv se zkrátka neděje v teorii, ale v burzovních pravidlech, a investoři, kteří u toho budou od začátku, mohou zažít pozoruhodnou jízdu.
V čem se mýlí: bitcoin nikdy nehrál jen o výnosy
Cubanova logika má ovšem slabé místo – redukuje bitcoin na závodní stroj na zhodnocení, který lze vyměnit za rychlejší model. Bitcoin ale historicky nabízí něco, co mu žádný čip vzít nemůže. Jeho cena se dlouhodobě nepohybuje v rytmu akcií, dluhopisů ani komodit, a právě tahle nezávislost z něj dělá cenný diverzifikační nástroj; Wall Street ho ostatně kvůli ní povýšila na samostatnou třídu aktiv. K tomu připočtěme decentralizaci – bitcoin neovládá žádná korporace, vláda ani jednotlivec, zatímco výpočetní výkon je z podstaty koncentrovaný v rukou několika technologických obrů.
A hlavně: vzácnost bitcoinu je vytesaná do kódu navždy. Existovat může jen 21 milionů mincí a 20 milionů už je v oběhu. Vzácnost čipů je naproti tomu dočasný stav trhu – výrobní kapacity rostou, technologie zlevňují a sám Elon Musk mluví o budoucnosti, kdy budou datacentra kroužit na oběžné dráze a výkonu bude hojnost. Až ten den přijde, cena výkonu si projde tím, čím prochází cena každé komodity v nadbytku. Bitcoinu podobný scénář nehrozí z definice. Patnáct let odolnosti, během nichž vystoupal z jednoho dolaru na dnešních zhruba 76 000, naznačuje, že odepisovat ho bývá historicky prodělečná disciplína.
Vzácnost není jedna. A portfolio to ví
Nejcennější pointa celé přestřelky se přitom skrývá mimo otázku „kdo vyhraje“. Čipy a bitcoin totiž nesoupeří o stejnou pozici – hrají v portfoliu dvě různé role. Výpočetní výkon je růstová sázka na největší technologickou vlnu současnosti, ať už skrze akcie výrobců, nebo časem přímo přes chystané futures. Bitcoin je pojistka a diverzifikátor, jehož hodnota stojí na matematicky garantované vzácnosti a nezávislosti na zbytku finančního světa. Jedno je motor, druhé kotva – a rozumný investor nemusí volit, stačí mu vážit.
Mark Cuban tedy má pravdu, že se rodí vzrušující nová třída aktiv. Mýlí se jen v předložce: čipy nepřicházejí místo krypta, ale vedle něj. A pro investory je svět se dvěma vzácnostmi upřímně řečeno zajímavější než svět s jednou.
Upozornění: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nepředstavuje investiční doporučení. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích. Investování do kryptoměn a akcií je spojeno s vysokým rizikem ztráty. Před investováním zvažte své cíle, rizikový profil a případně se poraďte s finančním poradcem.
Zdroje: vyjádření Marka Cubana, CME Group, tržní data k 16. 9. 2026.
