Článek
Společnost Nvidia, synonymum pro nejvýkonnější čipy umělé inteligence na světě, se paradoxně dostala do geopolitického ohně kvůli zastaralému čipu H20. Tento čip byl původně navržen jako „oslabená“ verze s cílem obejít americká exportní omezení do Číny. Přesto se z něj stal klíčový bod napětí mezi Spojenými státy a Čínou – a ukazuje, že čipová válka není jen o výkonu, ale i o strategii, penězích a kontrole.
Starší čip, nové hrozby
H20 vznikl jako reakce na přísnější exportní pravidla zavedená během administrativy prezidenta Bidena, která zakázala vývoz čipu H800. Nvidia tak přišla s H20 – méně výkonnou verzí čipu H100, na kterém byla mimo jiné trénována i nejnovější verze modelu GPT od OpenAI. Čip H20 má sice nižší výpočetní výkon (FLOPS), ale využívá paměť typu HBM3, která je klíčová při tzv. inference – tedy využití naučeného modelu k reálnému provozu, ne jen jeho trénování.
Ironií je, že právě inference začíná být v AI průmyslu stejně důležitá jako samotný trénink modelů. Díky větší šířce pásma a rychlosti paměti HBM se tak H20 v některých úlohách paradoxně jeví rychlejší než zakázaný H100. A to z něj dělá opět zajímavý produkt – hlavně pro Čínu.
Trump mění pravidla hry
Napětí eskalovalo letos, když prezident Donald Trump nejenže zakázal vývoz H20 do Číny, ale později otočil – čip může být prodáván, pokud Nvidia odvede 15 % výnosu americké vládě. To je pro technologický sektor zcela bezprecedentní krok.
Jde přitom o velké peníze. Nvidia za poslední fiskální rok utržila v Číně 17,1 miliardy dolarů, tedy více než 13 % všech tržeb. A její CEO Jensen Huang tvrdí, že čínský trh s AI čipy by mohl do tří let dosáhnout hodnoty 50 miliard dolarů. Zájem o H20 přetrvává, i když jde o starší produkt, a společnost už objednala dalších 300 000 kusů od TSMC. Celkově má Nvidia na skladě až 900 000 kusů.
Čína reaguje, chce své čipy
Čínská vláda však mezitím začala vyvíjet tlak na domácí společnosti, aby přestaly H20 používat – alespoň pro státní a bezpečnostní účely. Oficiálně uvádí, že čipy nejsou dost bezpečné a mají negativní vliv na životní prostředí. Nvidia se brání: čipy prý neobsahují žádné „zadní vrátka“, která by umožňovala vzdálený přístup.
Za tímto postojem se ale skrývá snaha podpořit domácí výrobce čipů – především Huawei. Jeho čip Ascend 910C dosahuje podle čínských výzkumníků 60 % výkonu Nvidia H100 při inference, ale některé jeho komponenty pocházejí od TSMC, což by porušovalo americká pravidla. Klíčový problém však zůstává: Čína zatím nemá dostatečné výrobní kapacity, aby mohla Nvidia plně nahradit.
Nvidia argumentuje: buď my, nebo Čína
Nvidia nyní lobbuje u amerických úřadů s tím, že pokud se jí neumožní prodávat své slabší čipy v Číně, trh ovládnou místní společnosti. A s tím poroste i jejich výzkum a vývoj. Výrobci jako Huawei navíc vyvíjejí i alternativu k CUDA – tedy softwarové architektuře, díky níž mají čipy Nvidia masivní podporu mezi vývojáři. Čínská odpověď má název CANN, ale podle expertů jí chybí sjednocený ekosystém a spolupráce.
Podle Longa Le z univerzity v Santa Claře je právě CUDA tím, co Nvidii zajišťuje náskok. Pokud vývojáři zůstanou závislí na této platformě, Nvidia bude mít stále silnou pozici, i kdyby samotné čipy nebyly nejlepší. Koneckonců, software je dnes stejně důležitý jako hardware.
Vývozní omezení jako katalyzátor inovací
USA sice exportními omezeními brání Číně v přístupu k nejmodernějším technologiím, ale zároveň tím přispívají k jejímu odhodlání stát se nezávislou. Huawei už nyní dokáže postavit alternativu k H100, a čínské startupy jako DeepSeek vyvíjejí pokročilé AI modely, které letos vzbudily rozruch i v Silicon Valley.
Nvidia přitom ví, že i když jsou čipy H20 slabší, dají se spojit do větších clusterů a nabídnout značný výkon. Proto chce stihnout, co se dá – a už vyvíjí další „oslabenou“ verzi čipu B30 (z platformy Blackwell), který má být levnější a vhodný pro škálování. Zda se jí podaří jej do Číny dostat, ukáže čas. Ale jasné je jedno: geopolitická hra o čipy se zrychluje a Nvidia je stále jejím klíčovým hráčem.
