Článek
Sociální média mají nepopiratelný vliv na svět investování, a podle vědeckých studií to není vliv pozitivní. Ukazuje se, že aktivní uživatelé sociálních sítí mají sklon přeceňovat své schopnosti, nadměrně obchodovat a vystavovat se zbytečně vysokému riziku.
Nový výzkum zveřejněný v Journal of Consumer Psychology odhaluje fenomén „sdílím, tedy vím“. Výzkumníci z Texaské univerzity zjistili, že lidé, kteří často sdílejí investiční články, si často myslí, že dané téma znají – i když článek vůbec nečetli. Tento mylný pocit označují jako „subjektivní znalost“ na rozdíl od skutečné „objektivní znalosti“, která vyžaduje čtení a pochopení obsahu. Investoři s výrazně vyšší subjektivní než objektivní znalostí – tedy ti nejvíce sebevědomí – mívají extrémně vysokou expozici na akciových trzích.
Další studie na podobné téma, tentokrát s názvem „Důvěra bez kompetence“, se zaměřila na takzvaný „Google efekt“. Lidé, kteří si hledají investiční informace na internetu, často zapomínají, že své znalosti vlastně nevlastní – jen si je vypůjčili z online zdrojů. Tento efekt vede k pocitu, že víme více, než je tomu ve skutečnosti. Opět se ukázalo, že tato falešná sebedůvěra vede k rizikovému investičnímu chování.
Autoři další studie v Journal of Financial Planning zjistili, že uživatelé sociálních sítí provádějí více než deset obchodů měsíčně, tedy v průměru jeden obchod každé dva dny. Takto časté obchodování je v rozporu s dlouhodobě úspěšnými investičními strategiemi a většina těchto investorů zaostává za trhem. Navíc tíhnou k investicím do vysoce rizikových mikrokapitálových a penny akcií.
Velkým problémem je také časté předčasné vybírání peněz z penzijních účtů. Studie výzkumníků z Ohio State University zjistila, že právě ti nejvíce sebevědomí investoři (ti, jejichž subjektivní znalosti výrazně převyšují objektivní) mají o 37 % vyšší pravděpodobnost, že sáhnou na své úspory dříve – a to často bez pochopení důsledků. Tím přicházejí nejen o daňové výhody, ale i o budoucí životní úroveň v důchodu.
Studie „Když si myslíš, že jsi dobrý, děláš hloupější rozhodnutí“ z francouzské školy managementu École de Management de Normandie dodává, že tito přeceňující se jedinci jsou navíc i méně otevření jiným názorům a zpracovávají informace silně zaujatým způsobem.
Co s tím? Existují dvě cesty. První je zvýšit svou skutečnou, objektivní finanční znalost. Druhá – důležitější – je vědomě snížit svůj subjektivní pocit, kolik toho víme. Právě tato skromnost je podle Howarda Markse, legendárního investora a spoluzakladatele Oaktree Capital Management, klíčem k dlouhodobému úspěchu.
Marks ve svém eseji „Iluze znalostí“ z roku 2022 varuje před přehnaným sebevědomím a nabádá k pokoře, opatrnosti a realistickému pohledu na vlastní schopnosti. Pokud hledáte další inspiraci, sáhněte i po knize „The Knowledge Illusion“ od Philipa Fernbacha a Stevena Slomana. Ta detailně rozebírá, proč si myslíme, že víme víc, než ve skutečnosti víme.
Až příště budete chtít sdílet investiční článek na sociálních sítích, zkuste ho nejprve opravdu přečíst.
