Článek
Sázet na politiku je lákavé, zvlášť když mají kurzy údajně ukazovat budoucnost. Jenže čísla na tiketu nejsou průzkum ani volební kalendář. A právě tady se příběh Pavla a Turka začíná lámat.
Kurzy kreslí duel Pavel - Turek. Realita zatím stojí stranou
Na papíře vypadá příští prezidentská volba jednoduše. Petr Pavel jako jasný favorit, Filip Turek jako „šokující“ vyzyvatel. Sázkové kanceláře tomu dávají konkrétní tvary.
U Tipsportu a Chance se Petr Pavel pohybuje kolem kurzu 1,40, u Fortuny kolem 1,50. Filip Turek má naopak kurz kolem 20 u Tipsportu/Chance a 25 u Fortuny. V jednoduchém přepočtu to znamená, že:
- kurz 1,40 implikuje zhruba 71 % šanci na výhru,
- kurz 20 odpovídá asi 5 % pravděpodobnosti.
Bookmaker tím říká: Pavel není „jistota“, ale těžký favorit. Turek není rovnocenný soupeř, ale dlouhá střela, která vyjde spíš výjimečně.
Na sociálních sítích se ale čísla často čtou úplně jinak. Kurz kolem dvacítky některým lidem připadá jako signál, že jde o „tajný tip“, že někdo ví víc a že kurz ještě dramaticky spadne. Vzniká tak dojem, že se země chystá na velké finále Pavel - Turek, jako by se prezidentská volba už zúžila jen na dva hráče.
Jenže kurzy pracují i s kandidáty, kteří v politické realitě ještě vůbec nevstoupili na startovní čáru. Filip Turek je uváděn mezi hlavními jmény, ale v lednovém rozhovoru na dotaz k prezidentské kandidatuře odpovídá, že jde o „velmi vrcholovou politickou funkci“ a že to „určitě není něco, o čem bych přemýšlel“. K březnu 2026 zároveň neexistuje žádné oficiální oznámení jeho prezidentské kandidatury.
V údajném duelu Pavel - Turek je tak vidět spíš mediální fantazii než scénář založený na oficiálních rozhodnutích, a právě tady se nabízí klíčová otázka: co vlastně samotné kurzy opravdu říkají a co už je jen přání nebo projekce?
Jak z dvacítky na Turka vzniká mýtus „tajného tipu“
Mechanika kurzů je přitom jednoduchá. Decimální kurz 1,40 znamená, že za vsazených 100 korun dostanete 140 korun. Zároveň jde přibližně o pravděpodobnost 1 ÷ 1,40, tedy asi 71 %. U kurzu 20 se bavíme o zhruba 5 %.
K tomu se přidává ještě jedna důležitá vrstva: sázkovka si do kurzů započítává vlastní marži. Součet implikovaných pravděpodobností všech možností proto přesahuje 100 %. Bookmaker tedy nepopisuje „čistou“ realitu, ale upravený obraz, který mu zároveň zajišťuje zisk.
Část českých sázkařů ale detailní metodiky nečte. V diskusích vzniká zkratka: kurz 20 ku 1 na Turka rovná se „někdo něco ví“ a outsider roste. Stačí pár frází o „novém favoritovi“ a příběh se rozjede, i když stojí na velmi úzkém základě.
Reálná čísla přitom ukazují jiný obrázek. Podle údajů sázkových kanceláří je u Fortuny na to, kdo bude příštím českým prezidentem, zatím vsazeno necelé tři miliony korun a většina této částky míří na Petra Pavla. U Tipsportu jde dohromady zhruba o 300 000 Kč, přičemž několik málo velkých tiketů (včetně sázky 30 000 Kč na vítězství Filipa Turka) dokáže celý trh nápadně rozhýbat.
Rozhovory se zástupci sázkovek navíc ukazují zásadní rozdíl mezi politikou a sportem. Zatímco u největších sportovních akcí tečou přes kanceláře miliardy korun, u sázek na počasí, televizní soutěže nebo různé komodity se často hraje jen o stovky tiketů. A i u sázek na příštího prezidenta se podle dostupných údajů hraje zatím jen o jednotky milionů korun, takže v tak malém rybníku každá větší ryba rozvlní hladinu.
Jednotlivé sázky v řádu desítek tisíc korun tak mohou viditelně posunout kurz, aniž by se změnila nálada většiny veřejnosti. V kurzech na Filipa Turka tak není vidět signál tajných informací, ale spíš optický klam tenkého trhu, který se rychle přelévá do debat o „novém favoritovi“ a tím naráží na to, co říkají samotní voliči.
Voliči, ústava a proč mají kurzy Pavla nahoře
Data z průzkumů totiž vyprávějí úplně jiný příběh než tikety v sázkovkách. Podle lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění „spíše důvěřuje“ Petru Pavlovi 62 % dotázaných, zatímco 34 % mu spíše nedůvěřuje.
Filip Turek ve stejném průzkumu získává důvěru jen 20 % lidí a naopak 70 % respondentů mu spíše nedůvěřuje. Zpráva to označuje za vůbec nejhorší výsledek v žebříčku, zatímco Petr Pavel vychází jako nejdůvěryhodnější český politik. V kontrastu s tím působí mýtus o masové podpoře Turka jako velmi křehký.
Struktura systému navíc nahrává Pavlovi i bez ohledu na sympatie bookmakerů. Ústava České republiky dovoluje prezidentovi vykonávat dva po sobě jdoucí mandáty, každý v délce pěti let. Podle oficiální tiskové zprávy Vlády ČR složil Petr Pavel prezidentský slib 9. března 2023.
Jeho první funkční období tak skončí 9. března 2028. Zákon č. 275/2012 Sb. zároveň ukládá předsedovi Senátu vyhlásit volbu prezidenta tak, aby případné druhé kolo proběhlo nejpozději 30 dnů před vypršením mandátu. Proto se první kolo reálně očekává na začátku roku 2028, v lednu či únoru.
V této kombinaci ústavních pravidel, volebního kalendáře a dosavadní důvěry veřejnosti je patrné logické vysvětlení, proč trh drží Petra Pavla kolem kurzů 1,40 až 1,50. Sázkové kurzy tu nefungují jako křišťálová koule, ale jako momentka malé skupiny lidí, kteří jsou ochotni na politiku vsadit vlastní peníze.
Proto dnešní kurzy nečteme jako potvrzení „jistého“ duelu Pavel - Turek v roce 2028, ale jako produkt mediální fantazie a debat, které rády hledají „šokujícího“ vyzyvatele, a teprve samotné volby ukážou, nakolik se tahle sázka na příběh opravdu vyplatí.
