Pokrytecký Gregor si nevidí do pusy. Kritizuje vysokoškolské obory, sám jeden takový ale vystudoval

Gregor mluví o „zbytečných“ oborech, publikum tleská a online diskuse mu často dávají za pravdu. Jakmile ale od jeho sloganu odtrhneme emoce a přiložíme k němu zákon, čísla a životopisy Motoristů, obraz školného pro humanitní obory se začne bortit.

Na řečništi Motoristů stojí 23letý poslanec a ostře útočí na ekofeminismus, genderová studia i environmentální filozofii. Matěj Gregor, který vystudoval český jazyk, literaturu a historii na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, přitom v červenci 2025 označuje tyto obory za „naprosto zbytečné“.

Dodává, že jejich absolvent podle něj nepřináší Česku „žádný ekonomický ani humanitní přínos“. Když Gregor mluví, sál tleská. Jenže s každou větou roste paradox v jeho vlastním životopise, který se už nedá přehlížet.

Ten paradox se netýká jen jeho. Ve stejné straně působí i ministr životního prostředí Igor Červený, absolvent informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jak uvádí jeho oficiální vládní profil. Humanitní vzdělání tedy formuje nejen Gregora, ale i jeho stranického kolegu.

Přesto právě tito lidé nálepkují jiné humanitní obory jako „zbytečné“, ačkoliv patří do stejné univerzitní rodiny. Vypadá to jako čistý dvojí metr, který už dávno nezasahuje jen akademiky, ale míří přímo do obýváků běžných rodin.

Veřejně dostupné informace potvrzují Gregorovo studium na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. A zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v paragrafu 58 jasně vyjmenovává pouze poplatky za přijímací řízení, delší studium a studium v cizím jazyce, nikoliv zvláštní školné pro vybrané humanitní obory, jak plyne z textu zákona o vysokých školách.

Gregor tedy střílí na obory, které mu jsou blíž, než sám přiznává, a opírá se přitom o institut, který české právo nezná. To by byla jen bizarní akademická epizoda, kdyby jeho slova nezačala rychle rezonovat mezi rodiči, kteří v nich slyší něco úplně jiného.

V diskusích se ozývají naštvaní Češi, kteří tleskají nápadu „ať si gender platí sami“. Z hovoru o školném v tu chvíli mizí základní kontext: Český statistický úřad mluví o nezaměstnanosti kolem 2,6 % v roce 2024, nejnižší v celé Evropské unii.

Emoce vítězí nad čísly a Gregor na tom staví svou politickou značku. A právě tady se to začne lámat, protože jakmile jeho slogan narazí na paragrafy a akreditační úřady, příběh vypadá úplně jinak.

V projevu pro Motoristy nabízí Gregor jednoduché řešení: studenti ekofeminismu, genderových studií a environmentální filozofie mají přijít o stipendia a platit plné školné, které si univerzita u těchto programů sama nastaví. Stipendium chápe jako odměnu, o kterou „nepřínosní“ studenti přijdou, školné jako trest, který zaplatí z vlastní kapsy.

Na plakátu to působí rozhodně. Pro maturanta z Ostravy nebo Brna by to ale znamenalo dlouhé měsíce nejistoty, zda si vybraný obor vůbec může finančně dovolit. Jenže tady Gregorův plán naráží přímo na text zákona.

České právo s jeho logikou vůbec nepočítá. U veřejných vysokých škol zná podle zákona o vysokých školách pouze „poplatky spojené se studiem“. A ty jsou přesně vymezené:

Politici tak dnes nemohou jednoduše říct: „Tenhle akreditovaný obor je zbytečný, proto mu zavedeme speciální školné.“ Bez novely zákona Gregorova představa neplatí jako konkrétní opatření, ale jen jako politické heslo, které vede k realitě českých fakult přes slepou uličku.

Nad kvalitou oborů přitom bdí úplně jiný rozhodčí, ne stranické sekretariáty. Nezávislý Národní akreditační úřad jako správní orgán uděluje a prodlužuje akreditace studijních programů a hodnotí činnost vysokých škol. Když univerzita otevře třeba genderová studia, musí obhájit obsah i personální zajištění právě před tímto úřadem, jinak program neotevře vůbec.

Gregor tak ve skutečnosti neútočí na „zmetkové“ obory, které systém nekontroluje, ale na rozhodnutí legitimní instituce a snaží se přes peněženky studentů přepsat to, co už akreditační proces prověřil. Tím však obraz jeho návrhu pořád není kompletní.

Podrobnější čtení jeho vystoupení posouvá situaci ještě dál. Poslanec Motoristů neslibuje jen školné. Mluví také o „obrovském auditu“ učebnic a mimoškolních akcí, o odstraňování „politických vsuvek“ z výuky a o právu rodičů omluvit děti z aktivit, s jejichž „ideologickým zaměřením“ nesouhlasí.

Mnozí by možná čekali alespoň základní plán financování vysokých škol, místo toho je dze ale jen manifest kulturní války proti vybraným oborům a učitelům. A když Gregorův návrh nepočítá ani s paragrafy, ani s akreditačním úřadem, zbývá položit klíčovou otázku: co na jeho útoky říkají samotná čísla o nákladech a nezaměstnanosti?

Na stole leží čísla, kterým Gregorův příběh neunikne. Ministerstvo školství vysvětluje, že koeficient ekonomické náročnosti vyjadřuje, kolik peněz dostane škola na konkrétního studenta daného oboru. Humanitní, ekonomické a právnické programy podle expertních přehledů většinou nesou základní koeficient kolem 1,0, zatímco technické, přírodovědné a lékařské obory se pohybují zhruba mezi 1,5 a 2,8 a umělecké ještě výš.

Humanitní studia tak tvoří levný základ systému, nikoliv jeho rozmařilý přepych. V okamžiku, kdy Gregor volá po speciálním školném, cílí paradoxně právě na nejlevnější segment veřejného vysokoškolského vzdělávání.

Konkrétní příklady tenhle obrázek zpřesňují. Přehledy poplatků a koeficientů ukazují, že obory jako filozofie, klasická archeologie, psychologie, humanitní studia nebo informační studia a knihovnictví na Univerzitě Karlově nesou koeficient 1,0. Naproti tomu chemie má 2,8 a zubní lékařství 3,5. Stát tedy platí za humanitního studenta zhruba třetinové až poloviční částky oproti některým technickým či medicínským programům.

Motoristé tak nevolají po školném tam, kde systém opravdu krvácí náklady, ale tam, kde diskuze o „zbytečnosti“ politicky nejvíc pálí. A přesně tady už nejde o úspory, ale o symbolický terč pro kulturní válku.

Zaměstnanost absolventů do toho vnáší další střízlivý rozměr. Český statistický úřad připomíná, že harmonizovaná míra nezaměstnanosti dosáhla v roce 2024 hodnoty 2,6 %, nejnižší v celé Evropské unii. Starší data ministerstva školství mluví u čerstvých vysokoškoláků o nezaměstnanosti kolem 1 až 2 %, tedy o situaci, kdy absolventi různých oborů práci většinou nacházejí.

V takto napjaté ekonomice nevzniká masa „zbytečných“ bohemistů, historiků nebo absolventů genderových studií, kteří by seděli doma na gauči a žili z peněz daňových poplatníků. Do této reality však Gregor vkládá větu, že absolvent ekofeminismu nemá pro Česko „žádný ekonomický ani humanitní přínos“.

V zemi s nejnižší nezaměstnaností v EU zní takové tvrzení spíš jako ideologická karikatura než diagnóza skutečného problému, zvlášť když humanitní obory patří mezi finančně nejlevnější. A tím se vracíme k osobnímu příběhu Motoristů.

Stejné humanitní prostředí formovalo Gregora i ministra Motoristů Igora Červeného, oba spoléhají na diplomy z filozofických fakult, a přesto z téže rodiny oborů dělají fackovacího panáka kulturní války. V zemi, která si udržuje 2,6procentní nezaměstnanost a opírá se o nezávislé akreditační úřady i jasné zákony, bychom od poslanců měli chtít něco víc než levné výpady proti oborům, na kterých sami vyrostli, a položit si nepříjemnou otázku, komu tenhle konflikt ve skutečnosti slouží.