Hlavní obsah
Psychologie

Jak poznám, že mi terapie pomáhá?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: shutterstock

Jak poznám, že mi terapie pomáhá?

Jsem vhodný typ na terapii? Je terapie pro mě? Mám pochybnosti, ale cítím se pod psa, už jsem vyzkoušela kdeco a nic nefunguje.

Článek

„Už nějaký čas přemýšlím, že to vyzkouším. Točím se v kruhu, nevím co dál a potřebuju to probrat s někým cizím a nezaujatým. Malou zkušenost mám, ale je to dlouho. Tenkrát mi to celkem pomohlo. Někdo z mého okolí má s terapií dobrou zkušenost, tak jsem si řekl/a, že to taky zkusím.“

To jsou asi nejčastější uvozovací věty, které slyším na začátku spolupráce, když jsem zvědavá na to, proč klienta napadlo zkusit zrovna tohle.

Obvykle lidé přicházejí do terapie, když zažívají dlouhodobější problémy, prochází nějakou náročnou životní situací, pracují na seberozvoji nebo posílení svého duševního zdraví.

Očekávání od terapie se člověk od člověka různí. Jeden má představu zcela konkrétní a druhý pořádně neví. V zásadě si, podle mých zkušeností, lidé od terapie nejčastěji přejí, aby byli v životě spokojenější, zažívali více klidu, uměli jinak řešit náročné situace. Chtějí se umět radovat z maličkostí nebo něco ve svém životě zlepšit. Prostě chtějí, aby jim bylo nějak líp nebo jim nebylo ještě hůř.

Když už se rozhoupu, někam se objednám a přijdu, jak poznám, že to bylo dobré rozhodnutí a má smysl pokračovat? Přece jen to stojí nějaký čas a peníze, i když na to z části přispívá pojišťovna. Stane se snad nějaký zázrak? Řekne mi už konečně někdo recept, jak jednoduše vyřešit své trápení? Dostanu kouzelnou radu? A za jak dlouho můžu čekat nějaký výsledek?

Asi vás nepotěším, nebo spíš nepřekvapím. V terapii žádný univerzální recept na trable všeho druhu nedostanete. Terapeut není věštec, čaroděj a zázraky na počkání, ani nemožné do tří dnů nezařídí a změnu za vás neodmaká ve vašem každodenním životě. ALE…

Na terapii získáte svůj vlastní, nerušený, bezpečný a nehodnotící prostor, kde váš hlas může plně zaznít. Vaše myšlenky a přání se zhmotní do slov a slova mají velkou moc. Vyslovit něco nahlas znamená o tom přemýšlet, myšlenku zformulovat, vyslovená slova vyvolávají nějaké pocity a emoce, které se mohou přetavit do činů.

Získáte také naslouchající a zajímající se ucho. A změny se dít začnou, někdy i docela velké, jindy malé.

Nojo, ale kdy?

Každá změna vyžaduje trochu trpělivosti a času. Obvykle byste vy, nebo vaše okolí měli zaznamenat alespoň nějaké drobné zlepšení své situace do pátého až sedmého setkání, zpravidla i dříve (záleží také na typu terapie, někdy je změna velmi pozvolná). S tím okolím ale pozor! Mám i nemalé zkušenosti, že naopak okolí ze změny nadšeno nebylo. I to se někdy stává, když člověk začne jinak pohlížet na sebe a na situace, které zažívá, a třeba si už nenechá líbit to co dřív.

Když ani po pátém, sedmém či desátém sezení nevidíte žádné zlepšení, necítíte, že jste se posunuli o malinký kousek blíž k cíli nebo se od něj dokonce vzdalujete, měli byste zpozornět. Pokud máte dojem, že vám terapie nic nedává a není užitečná, pravděpodobně to tak i bude. Vyplatí se dát na svůj vnitřní hlas a vyzkoušet například jiného terapeuta nebo jiné zaměření terapie.

Znám řadu klientů, kteří pro sebe našli toho správného terapeuta až na několikátý pokus. Obdivuji je, že byli odhodlaní a nevzdali se. Správným terapeutem mám na mysli takového, který má patřičné vzdělání, vyhovuje vám jeho osobnost, způsob práce a terapeutické zaměření. Terapeut, který vám není sympatický, vám nikdy nepomůže, ať je sebelepším odborníkem.

Je dobré mít na paměti, že psychoterapie je provizorium (nemá trvat věčně) a sama o sobě není všespásná, ale může být velmi nápomocná při řešení životních těžkostí či seberozvoji. Řada lidí volí terapii jako podpůrnou a doplňující při své medikaci (úzkosti, paniky, deprese, aj.) ale i tady platí, že člověku nemusí vyhovovat hned první terapeut, kterého osloví.

Jak tedy poznáte, že je to ono? Zkuste si odpovědět na tyto otázky:

Vyhovuje mi osoba terapeuta? Cítím se s ním v bezpečí a můžu otevřeně říct cokoliv (i to, že bych potřeboval v rámci naší spolupráce něco jinak nebo mi něco nevyhovuje)? Sedí mi jeho přístup ke mě? Mám pocit, že mi rozhovor něco užitečného přináší? Co konkrétně? Vnímám nějaké změny k lepšímu ve svém životě? Daří se mi aspoň někdy i na malou chvíli to, co řeším na terapii, uchopit v životě?

Odpovědi na tyto otázky vám mohou dát vodítka. Pokud jsou kladné, vše funguje, jak má a jdete tím správným směrem. A když zjistíte, že ne, je úplně v pohodě otevřeně spolupráci pozměnit nebo ukončit a zkusit ještě něco jiného.

Anketa

Terapie mi v životě...
pomohla
60,9 %
nepomohla
21,7 %
nezkoušel/a jsem a nechci
4,3 %
nezkoušel/a jsem a zvažuji
13,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 23 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz