Článek
Je začátek roku 1943 a mocnosti Osy zažívají jednu porážku za druhou. Bitva u Kurska a bitva o Stalingrad jsou pro Wehrmacht noční můrou, Japonské císařství právě prohrálo bitvu o Guadalcanal. A v těchto bouřlivých časech se 7. února v Hirošimě narodila holčička jménem Sadako Sasaki.
Posuňme se však v čase o dva roky kupředu. Svržení atomové bomby 6. srpna 1945 na japonské město Hirošima změnilo osud statisíců lidí včetně malé Sadako. Ta o tom však tehdy neměla ani tušení. Tlaková vlna ji sice prohodila oknem, ale na ulici ji zcela nezraněnou našla její matka. Dlouhých 9 let vyrůstala jako zdravá, silná, sportovně nadaná dívka. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se to mělo změnit.
Až do jejích jedenácti let, tedy devět let po svržení atomové bomby. Během krátké doby v listopadu 1954 se jí začaly na krku a za ušima tvořit otoky, na levé noze se objevila purpura (tečkovité krvácení do kůže, sliznic a vnitřních orgánů) a její stav se pomalu zhoršoval. Lékař po vyšetření rychle stanovil diagnózu: Leukémie, známá tehdy také jako „Bombová nemoc“. Častý následek ozáření, malé šance na uzdravení. Prakticky rozsudek smrti.
Nyní na scénu přichází japonská mytologie. Pověst říká, že ten, kdo za jeden rok složí 1000 papírových jeřábů, vyléčí se, nebo se mu splní životní přání. Japonská kultura považuje jeřáby za posvátné ptáky, kteří se dožívají až tisíce let, proto právě tisíc. Tuto báji Sadako v nemocnici vyprávěl její otec, a ona se rozhodla, že to dokáže. Začala skládat.
Nebylo to však tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Sadako často chyběl papír, takže si pomáhala obaly od léků či novinami od ostatních pacientů. Skládala celé dny a doufala, že ji to zachrání. Když ji jednou přišla navštívit její nejlepší kamarádka a přinesla jí darem stoh papírů, byla prý štěstím bez sebe.
Jak příběh pokračuje dál, není úplně jasné, a existují minimálně dvě jeho varianty. První říká, že se jí samotné podařilo složit kolem 1 300 jeřábů, druhá však, že stihla doskládat „pouhých“ 644 a zbytek doskládala její rodina a kamarádi. Ať to bylo tak či onak, Sadako Sasaki naposledy vydechla 25. října 1955 v ranních hodinách.
Kromě skládání si však dlouhou chvíli v nemocnici krátila psaním dopisů kamarádům ze školy a rodině. Ti se po její smrti rozhodli, že všechny její dopisy vydají jako knihu a výtěžek z jejího prodeje použijí na výstavbu pomníku všem dětem, které přímo či nepřímo zabila atomová bomba. „Žádáme, aby Sadako a všechny děti, které zabila atomová bomba a následky ozáření, měly navždy svůj památník,“ tak v překladu znělo jejich prohlášení. A tak se také stalo. V roce 1958 byl v hirošimském Parku míru vztyčen pomník Sadako držící v rukou zlatého jestřába, aby navždy připomínal osud těchto nevinných dětí.
Anketa
Zdroje:
https://zena-in.cz/clanek/sadako-sasaki-divenka-ktera-tak-moc-chtela-zit
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sadako_Sasakiov%C3%A1
https://epochaplus.cz/kouzlo-origami-splni-1000-papirovych-jerabu-zivotni-prani/
https://www.wikiskripta.eu/w/Purpura
