Článek
Podle výsledků studie zveřejněné v časopise Science a citované magazínem Time a dalšími, se světové ledovce zmenšují a mizí rychleji, než se vědci doposud domnívali. Při současném trendu klimatických změn se předpokládá, že dvě třetiny z nich do konce století roztají. Podle autorů studie můžeme tání zpomalit, „pokud se na celém světě podaří snížit oteplování o pouhých několik desetin stupně a splnit mezinárodní cíle“, ale i oni připouštějí, že je to sice „technicky možné, ale nepravděpodobné“. Jinými slovy, problém je opět v lidech.
Vědci před táním ledovců varují už desítky let, ale my jsme se ještě nerozhodli, zda chceme udělat všechno, co je nezbytné k jeho zastavení. Všichni si dobře uvědomují, jaká opatření prosadit, aby se tání zpomalilo, jenže zisky z průmyslové výroby urychlující globální oteplování jsou pro vlády a mocné korporace příliš velkou návnadou, než aby jim bylo možné odolat.
Stoupající hladina moří je mimochodem jen jedním z nebezpečí, která číhají v tajících ledovcích. Potenciálně horším problémem je uvolňování virů a bakterií, které jsou v současné době pod ledem v klidu, ale jakmile se teploty zvýší a led zmizí, stanou se aktivními. Tento proces již probíhá, ale podle vědců jsme zatím měli štěstí, protože v tajícím permafrostu nebyly objeveny žádné závažné patogeny.
Dalším problémem je uvolňování metanu z mikroorganismů, které jsou v současné době uvězněny v zamrzlé půdě Sibiře a Aljašky. Tento metan se při tajícím ledu stále rychleji a ve větší míře uvolňuje a hromadí v atmosféře.
Bohužel, jak se vědci obávají, nejsme schopni provést potřebné změny, i když uznáváme, že jsou nutné a reálně dosažitelné. Vzhledem k současné míře nepřátelství, která prostupuje každou částí lidské společnosti, nemají korporace ani vlády šanci udělat cokoli pro lidstvo, pokud to neslouží jejich vlastním zájmům.
Tání ledovců není zdaleka jediným problémem, který lidstvo ohrožuje. Válka, zamoření ovzduší a vod, inflace, útlak, otroctví, hlad, deprese, zneužívání návykových látek, pandemie, extrémní klimatické změny od pustošivých veder po extrémní bouře – existuje snad jediný problém, který by nevyplýval z toho, že se každý soustředí pouze na své vlastní zájmy? Je úplně jedno, kdo škodí, protože nakonec je viníkem každý: každý člověk na planetě se podílí na vyčerpávání, znečišťování a vykořisťování půdy, vody, vzduchu, zvířat a lidí. Čím větší moc člověk nebo instituce má, tím více vykořisťuje – k takovému trendu dochází všude a u všech stejně.
Řešení proto musí být komplexní, musí řešit jádro problému, nikoli každý symptom zvlášť. Soustředění se na jednotlivé krize, ať už se jedná o klimatické změny, odlesňování, válku, hlad, znečištění vody a další, problémy spíše prohloubí, než aby je zmírnilo. Odvede totiž pozornost od hlavní příčiny a jejího jediného možného řešení: změny našeho přístupu k sobě navzájem a ke svému okolí, a to v tomto pořadí.
Musíme se naučit pečovat jeden o druhého. Je to velmi obtížné, protože se o sebe navzájem starat nechceme. Je nutné prohloubit vzdělání o naší vzájemné závislosti a pochopit, že pokud ubližujeme druhým, ubližuji si sám sobě.
A protože viníky jsme všichni, musíme se to učit bez výjimky všichni a bez ohledu na to, kde se nacházíme.
Jakmile začneme o sebe vzájemně pečovat, bude snadné zahájit vhodnou a úspěšnou strategii a řídit se jí. Dojdeme k uvědomění, že když nechceme být sami zraňováni, musíme ji dodržovat. Budeme přinuceni řídit se pravidly, která přinesou změnu v lidské společnosti a v našem vztahu k planetě jako celku.
