Co poradíš synovi, až přijde povolávací rozkaz?

Svůj minulý článek k tématu případné mobilizace civilistů v případě válečného ohrožení naší země jsem ukončil anketou, ve které jsem vyzvídal u čtenářů, jaký je jejich postoj k osobní účasti na obraně země. Výsledky jsou totožné s reakcí mého kamaráda, se kterým jsme na toto téma vedli nedávnou diskuzi.

„Co řekneš synovi, až mu přijde povolávací rozkaz k mobilizaci?“ Jednoduchá otázka, u které nemusel kamarád příliš přemýšlet. „Řeknu mu, ať sedne na první letadlo a opustí kontinent,“ dozvěděl jsem se obratem. Žádné rozmýšlení, žádné váhání, nic takového. Rázná informace. Sluší se dodat, že jeho syn studuje vysokou školu a je mu dvacet let.

Nehodnotím ničí postoj k tomuto problému. Válku jsem nezažil, ale vím, že ji zažít nechci, neboť je to jedna ze tří věcí, kterých se v životě opravdu bojím. Současně můj syn je ještě příliš malý, abych se musel tímto dilematem zaobírat. Tedy pokud si nás válka nenajde za šest let, pak už bych stál také před otázkou, co mu k tomu řeknu.

Podobné je to ve výsledcích ankety z minulého článku. Hlasovalo přes tisíc čtenářů, proto už to lze považovat za jistý reprezentativní vzorek naší populace. K obraně země se přihlásilo 13 % čtenářů, oproti tomu přes 83 % hlasujících řeklo své rezolutní ne. Tři procenta není rozhodnuto, jak se k takové situaci postavit.

Vlastně ani já nejsem rozhodnutý. Na papíře, nebo tady v internetovém prostoru, je každý generál. Všichni víme, co bychom udělali, jak bychom se zachovali, co je správné, co bychom udělat měli, co neměli. Když nám ale za dům dopadne první bomba, bude rozhodování mnohem těžší. Stejné, jako měli naši dědové a tátové v dobách předchozích velkých evropských válek.

Je 13 % hlasujících pro ano hodně, nebo málo? Bude to stačit, nebo bychom to celé měli nechat na profesionálních vojácích? Každému je asi jasné, že když přijde Rus, Evropě stačit profesionálové nebudou stejně, jako Rusku nestačí při likvidaci Ukrajiny.

Branná povinnost platí v ČR pro všechny občany (muže i ženy) od 18 do 60 let. V případě stavu ohrožení státu či válečného stavu by vláda rozhodla, jaké ročníky či kvalifikace by k odvodům přizvala. Odvodní řízení, při němž by se do vojenské činné služby povolávali vybraní občané ČR, slouží nicméně pouze k doplnění zálohy ozbrojených sil.

Kromě profesionálních vojáků a vojáků v aktivní záloze by stát ve válečném stavu nejprve sáhl po vojácích v záloze, tedy těch, kteří kdysi prošli vojenským výcvikem. Tento proces se nazývá mobilizace.

Pouze pokud by bylo třeba počty navýšit, uskutečnilo by se odvodní řízení k doplnění zálohy ozbrojených sil. Odvedení ale ještě neznamená, že člověk bude povolán k výkonu mimořádné služby. Jedná se o nevycvičenou skupinu, která by nejprve musela absolvovat základní výcvik.

Zdroj:

https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-cvici-odvodni-rizeni–komise-zasedaji-ve-vsech-krajich-244005/