Hlavní obsah
Rodina a děti

Osmnáctý díl seriálu o Václavovi. Jak si doma hraje dítě s mozkovou obrnou?

Foto: Michaela Bezoušková

vláčkodráhy jsou skvělé - dcera staví, Václav boří

Osmnáctý článek seriálu o životě Václava. Vašík bude mít v dubnu čtyři roky, psychomotoricky je na úrovni ročního, maximálně dvouletého dítěte. Je rozdíl mezi tím, co by chtěl a co zvládne. Tak jak si doma vlastně hrajeme?

Článek

Pokušení, co je v krabici

Vašík je schopen krásně spolupracovat v interakci jeden na jednoho. Neméně důležité je ale naučit ho hrát si samostatně. Nechceme Vašíkovi neustále ve všem asistovat, proto ho ponoukáme, aby to zkoušel sám. Cíleně si hrát s dalšími dětmi totiž ještě dost dobře nezvládá. Pasivní koukání na pohádky nebo hraní na tabletu je zcela mimo jeho zájem. Tak to zkoušíme jinak.

Krabice a hračky

Vašík neodolá překvapení. Dám mu na podlahu dost daleko od sebe různé druhy hraček a odejdu do jiné místnosti. On na mě nevidí, ale já ho mám pod dohledem. Přečkám chvíli, kdy křičí, že chce nosit, a pak sleduji, jak začíná kramařit hračky z krabic. Některé krabice mám zavřené víkem, aby je musel otevřít. Mnohdy ho víc baví způsob, jakým se do nich dostat než samotný obsah. Hračky v krabicích každý měsíc obměňuji.

Foto: Michaela Bezoušková

Vašík našel čokokuličky

Knížky

Poslední dobou nám zabírá posadit ho na gauč tak, ať se může opřít a neklátí se na strany. Sednu si vedle něj a prohlížím s ním knihy (s pevnými stranami). Nejdřív jsme ho museli mít na klíně, teď už zvládá sedět sám. Někdy knížky proletí rychlostí blesku, jindy se k nim vracíme stále dokola. Snažíme se, aby sám otáčel stránky, povídáme si, co je na obrázcích. Do knížek jsem mu vlepila zářivé samolepky, samolepky z plyše, zrcátkové samolepky, ale nejraději má 3D samolepky, nebo zářivé diamanty.

Překážková dráha

V obyváku, v pokojíku, na chodbě, prostě všude, kde se může pohybovat, mu dávám na zem různé překážky, které musí přelézat, oblézat, podlézat, prostě se přes ně nějak dostat anebo je bořit. Dráhy neustále obměňuji podle toho, co zrovna zvládá, nebo co ho baví. Kombinuji obyčejné kartony od mléka, nebo krabice od plenek se senzomotorickými chodníčky, balančními podložkami, trampolínou a jinými profi pomůckami. Oblíbené jsou i balony všech velikostí.

Foto: Michaela Bezoušková

překážkovou dráhu neustále obměňuji

KramařenÍ

Velmi oblíbené je kramaření oblečení, ať už z různých krabic nebo šuplíků. Šuplíky jsme musela nejdřív nechávat otevřené a strčit do nich pevný předmět, aby nešly zavřít, aby nehrozilo přivření prstu. Teď už si je zvládá Váša otevřít i zavřít sám. Velký úspěch má i tahání papírů z koše na tříděný odpad. Jednoduše nechávám čistý papírový odpad na místě, kde si s ním může hrát.

Vození všeho možného

V ACTION jsem koupila podložku na stěhování nábytku. Je pevná, má kolečka a nepřevrátí se, když na ni Vašík vyleze. A nestála ani tři stovky. Dám mu na ni krabici, do ní skočí kočka a Váša ji tahá z místnosti do místnosti. Nebo mu na ní dám kostky z lega, které postupně ztrácí. To dělá hluk, což je veliká zábava. Dávám tam jakékoli hračky, které můžou spadnout a nezamotají se do koleček.

Foto: Michaela Bezoušková

po celé podlaze v kuchyni jsou umístěny protiskluzové 2 cm tlusté tatami, které tlumí případné pády

Zábava v kuchyni

Nejlepší hračky jsou ty, které nejsou hračkami. Pokličky úžasně cinkají o podlahu. S vařečkami se dá mlátit do všeho možného. Příbory lze neustále vytahovat a zase vracet do šuplíku (který mu dám na zem). Rozhazování plastových misek a kelímků je veliká legrace. Kuchyňské houbičky a stěrky se úžasně hodí na kousání.

Třídění odpadu

V kuchyni mám pod dřezem bezpečně ve skříňce schovaný odpad, na který nechci, aby Vašík sahal. Ale v otevřené skřínce třídím plast a papír, se kterým si může Vašík hrát. Rád vytahuje krabice, ve kterých odpad je. Největší radost mu ale dělá třídění. Dám mu kus papíru a poprosím ho, ať jej odnese do papíru. S nadšením se ujme splnit úkol a papír odnese i přes několik místností, a navíc už ví, do jaké krabice jej má přesně dát.

Foto: Michaela Bezoušková

„schůdky“ na gauč, zalepené rohy stolu a tatami

Šplhání vzhůru

Vašík se ještě sám nestaví kolem nábytku (ani jinak). Kolem nábytku, o který by se mohl časem opřít a postavit, jsem dala koberce nebo protiskluzové podložky (tatami), aby mu to neklouzalo a mohl se opřít o vlastní nohy. Ke gauči a posteli jsem navíc umístila podložky (žíněnka, pěnové taburety), které jsou dost nízké (20–30 cm) aby na ně mohl pohodlně vylézt. Slouží mu jako schůdek k vysněnému cíli. Musí však být dost velké, aby se na ně vlezl, dostatečně měkké, aby mu to bylo příjemné, ale zároveň pevné, aby měl oporu. Plasové stupínky zatím nezvládá.

Zvířata

Stimul, kterému Vašík prostě neodolá, je živé zvíře. Vypustím králíky v kuchyni a hned se k nim žene. Králík poposkočí a Váša hned za ním. To samé platí u kočky. Prostě se za ní snaží doplazit, ať je, kde je. Největší stimul ke hře a pohybu mu ale poskytuje Becky – asistenční pes. S nikým si nedokáže tak dlouho házet míčky, jako právě s ní. A ona je tak úžasná, že mu dovolí, aby se k ní připlazil, a na chvíli si u ní odpočinul. Dá si na ní hlavičku a jen tak s ní leží. Prostě láska.

Foto: Michaela Bezoušková

hají na Becky

Další informace najdete na Václavově stránkách: www.provaclava.cz; facebooku: proVáclava; nebo na instagramu: prováclava01. Podpořit jej můžete na jeho transparentním účtu 5484018073/0800.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz