Článek
Vašík byl první dva měsíce po narození permanentně na různých antibiotikách, opiátech a jiných lécích. Postupem času léků i antibiotik ubývalo, ale se zdravým dítětem to bylo nesrovnatelné. Byla to nutnost, bez nich by to nezvládl. Nikdo nám ale neřekl, jaké to bude mít následky.
Léky, které Vašíkovi zachránily život, mu zničily zuby. Další novinka o které jsme nic nevěděli.
První zoubky, krásné perličky? To těžko!
První zoubky se Vašíkovi začaly klubat zhruba ve stejné době jako zdravým dětem. Pokud tedy odečteme 4 měsíce, o které se narodil dřív. Problémem bylo, že i když chtěly ven, nešlo to. Trvalo to opravdu dlouho, než se prořezaly. Mnoho probdělých nocí, vysokých horeček a obkladů. A místo zářivé malé perličky na nás nakonec vykouklo něco modro žluto zeleného.
Nejdřív jsem si myslela, že jsem se spletla, že jsou to normální zuby, že zbělají. Jak ale zoubek rostl, ukázalo se zbarvení do zeleno modra zcela zřetelně. Čím větší zoubek byl, tím zbarvení světlalo, až přešlo ze zeleno žluté do žluté a u dásně byl zub dokonce bílý. Dcera Vašíkovi záviděla, že chce taky barevné zuby. My tak nadšení nebyli.
zelené, křehké zoubky
Zbarvení zubů, co dál?
Co s tím? Dítěti rostou barevné zuby. Bělit mu je nebudu a vyrvat je taky nechci, takže asi nic. Zubařka to viděla stejně. Zabarvení vzniklo vlivem léků podávaných v době po narození. Zuby jsme měli normálně čistit, nic se s tím dělat nedá. O.k., zbarvení je jedna věc, ale jakmile už byly zoubky zcela vyklubané, začaly se drolit.
Ze zubů odpadávaly kusy skloviny. Někdy tak velké, že jsem je musela Vašíkovi vyndat z pusy, protože mu ta vadily. Odpadávaly při čištění, při krmení, ale i jen tak bez jakékoli aktivity. Stačilo, že si Vašík hrál s jazýčkem, nebo si něco strkal do pusy. Jakmile se zub začal drolit, už to nešlo zastavit. Postupem času, někdy za týden, někdy za měsíc se vydrolil až na dáseň.
postupný rozpad skloviny, jeden zub se zcela vydrolil za 4 dny
Život bez zubů.
O.k., nejdřív zuby barevné, a teď žádné, zdá se, že je problém vyřešen, narostou mu přece zuby nové. Problém byl v tom, že zuby člověk potřebuje, aby se naučil kousat. Bez rozkousání potravy je velmi obtížné jíst cokoli jiného než tekutou stravu. Také jsou zuby velmi důležité pro učení řeči. Nebo udržení slin nebo tekutin v puse.
O.k., tak bude nějakou dobu jíst mixovanou a tekutou stravu, bude pořád politý a poslintaný a učení se mluvit má ještě čas. Jasně, ale největší problém byl v tom, že když se zub začal drolit, začaly se odhalovat i nervy, které k zubu vedou. A když už byl zub vydrolený celý, nerv byl zcela odkrytý. A to bolelo, a pořádně. Jakýkoli dotek, kontakt se slinou, tekutinou, jídlem, hračkou, čímkoli strašně bolel. A každý ví, že bolest zubů patří k těm nejhorším.
mytí zubů se stalo noční můrou pro všechny
Bolest, vztek a beznaděj.
Z krmení, pití a čištění zubů se stala noční můra. Čímkoli, co jsme se snažili nacpat Vašíkovi do pusy, jsme mu způsobovali obrovskou bolest. Nekrmit ho, nepřipadalo v úvahu. Asi nemusím říkat, že jídlo zrovna v oblibě nemá. Když jsme mu nečistili důkladně zuby, dostal zánět dutiny ústní. Kolem všech vydrolených zubů měl oteklé váčky. Prostě děs.
Co s tím? Dle zubařky se nic dělat nedá. Pouze čistit, aby nedocházelo k zánětům, sooru, a aby se v zubech, které zbývají, nebo ve zbývajících částech neudělaly kazy. V tomhle stavu vrtat kořeny by nebylo úplně vhodné. I když jsme měli s paní zubařkou dobré zkušenosti od dcery, i když se jednalo o specializovanou dětskou zubařku, i tak jsem se s tím nehodlala smířit. Přece nenechám syna takhle trpět.
Soukromé kliniky a problém s celkovou anestezií.
Oslovila jsem všechny soukromé dětské zubní kliniky, které jsem našla. Objednala se do Canadian medical, kde mi pan doktor doporučil okamžitou extrakci zubů. Vytrhnutím zubu se Vašík zbaví bolesti a navíc dáme šanci zubům trvalým, které nebudou poškozeny záněty ze zubů mléčných.
Takový výkon se ale provádí v celkové anestezii. A soukromé ambulance prostě neunesly riziko, že se něco stane a Vašíka mi kvůli jeho diagnóze odmítly ošetřit. Zbývaly státní instituce. Ze všech pražských nemocnic byli schopní Vaškovi provést zákrok pouze v Motole. Čekací doba po vstupním vyšetření je 9-12 měsíců. Pokud chcete dřív, volejte si, zda někdo nevypadl.
To mi vážně nikdo nepomůže?
Kde najít pomoc?
Myslela jsem, že se zblázním. Tohle je moje jediná naděje? Začala jsem zjišťovat, zda by nebylo možné provést zákrok v jiné nemocnici v ČR i mimo ní. Začala jsem uvažovat, kde na to vezmeme peníze. Nikdo nám nebyl schopen říct, kolik zubů bude nutné vytrhnout, ani kolik bude zákrok stát. Optimistické představy začínaly kolem 80 000 Kč, ty pesimističtější šly i k čtvrt milionu. Nebo si rok počkat a mít to zadarmo v Motole.
Zhnusení, vztek a bolest a bezmoc. Nejraději bych všechny poslala do patřičných míst. Jak je možné, že nikdo není schopen nebo ochoten pomoci mému synovi? Zdravotní pojištění si platím. Zuby nemá zkažené od sladkostí, ale lékařských zákroků. Jsem ochotna si zaplatit soukromou kliniku, ale i tak jsem bezmocná, protože Vašíkův stav je takový, že se to prostě nikomu nechce riskovat.
Kdysi mi jíst šlo, tak proč to teď nejde?
Další informace najdete na Václavově stránkách: www.provaclava.cz; facebooku: proVáclava; nebo na instagramu: prováclava01. Podpořit jej můžete na jeho transparentním účtu 5484018073/0800.
