Článek
Velikonoční svátky se kvapem blíží a s nimi uspěchané přípravy na jejich oslavy. Co se v letošním roce oprostit od komerčního pozlátka a místo toho se zaměřit na staré tradice a duchovní podstatu Velikonoc?
Oslavy jara tu byly už v dávných dobách předkřesťanských, než do našich krajů dorazili věrozvěsti. Staří pohané slavili svátky podle ročních období a kola roku, na kterém na období jarní rovnodennosti vycházela takzvaná Ostara. Název, z něhož pochází také anglické „Easter“. Jedná se o oslavu probouzející se přírody.
V různých koutech světa se Velikonoce slaví různými způsoby. V germánských zemích se drží tradice velikonočního zajíčka, který dětem schovává dárky po zahradě. V Anglii nebo třeba v Chorvatsku zase letí zábavné aktivity s vajíčky. Jejich kutálení, rozbíjení nebo válení.
S katolickou tradicí se pak spojený pašijový týden. Ten začíná Květnou nedělí a končí Velikonočním pondělím. S každým dnem v tomto dlouhém týdnu je pak spojena určitý duchovní význam a mnoho různých lidových tradic, pověr a zvyklostí. Pojďme si projít den za dnem…
Květná neděle připadá na 24. března a je dnem, který zahajuje pašijový týden, tedy období, kdy se vyvrcholení křesťanského roku a oslavu Kristova ukřižování a následného zmrtvýchvstání.
Modré pondělí, v letošním roce 25. března, oslavuje Ježíšův příjezd do Jeruzaléma. V souvislosti s barvou tohoto dne se v kostelích vyvěšují modrá a fialová plátna.
Šedivé úterý, které vychází na 26. března, je především dnem velkého úklidu. Vymetá se prach z domu a započínají se přípravy na neděli.
O Škaredé středě 27. března si připomínáme Jidáše Iškariotského a jeho osudnou zradu, která měla za následek Ježíšovo zatčení a ukřižování. Vymetají se komíny a probíhat by mělo i očištění od hříchu, ať už si v tom každý najde jakýkoliv význam.
Zelený čtvrtek připadající na 28. března není ani tak o zelenině jako o pláči. Název je zkomoleninou německého Greindonnerstag, tedy uplakaného čtvrtka. Zahajuje truchlení spojené s Ježíšovou smrtí. Zároveň se však o tomto dni ustálil zvyk zelených pokrmů, nejčastěji ze špenátu, hrášku nebo medvědího česneku.
Velký pátek o letošním 29. březnu je dnem Ježíšova ukřižování. Znamená především hloubání nad jeho spasitelským sebeobětováním, ale také smutek a v jistém smyslu i radost či naději a lásku, kterou v sobě jeho smrt obsahuje.
O Bílé sobotě je Ježíš uložen v hrobě, a tak trvá čas smutku a rozjímání. Zároveň jsou v plném proudu přípravy na neděli. V předvečer Velikonoční neděle se západem slunce začíná vigilie, tedy tradiční svatvečerní mše na oslavu Ježíšova povstání z hrobu.
Boží hod velikonoční je nejdůležitějším dnem Velikonoc a v jistém smyslu i celého liturgického kalendáře. Jedná se o čas radosti a bujarých oslav Ježíšova zmrtvýchvstání. Po uplynulých týdnech, které se trávily v postním rozjímání, nadchází čas hodování. Tráví se čas v rodinném kruhu i s přáteli, jedí se mazance, velikonoční beránky a další tradiční pochutiny.
Velikonoční pondělí je záležitostí tradice spíš lidové než křesťanské. Duchovní význam se pondělku nepřikládá, zato pro nevěřící jde o skutečný vrchol velikonočních svátků. Šlehá se pomlázkou, koleduje a hoduje o výslužku, polévá vodou…
A jak trávíte letošní velikonoční svátky vy?
