Jan Kašpar jako první Čech pilotoval letadlo. Nakonec ho zlomila smrt otce a spáchal sebevraždu

Být pilotem bylo v té době dost rizikové povolání, protože funkční letadlo vzniklo teprve v roce 1903, kdy bylo Kašparovi pouhých 20 let. Nemohl ale odolat. „Prvním impulzem k nastoupení nové dráhy byl přelet Blériotův přes kanál La Manche,“ vzpomínal Kašpar ve své biografii. To se francouzskému konstruktérovi Louisi Blériotovi (1872–1936) podařilo v neděli 25. července 1909. Kašpar s bratrancem Evženem Čihákem (1885–1958) dali hlavy dohromady a společně se pokusili postavit vlastní létající stroj. Ani to však nebylo snadné.

Jednoplošník, který sestrojili, se hned zřítil – letadlo bylo příliš těžké a motor slabý. Prototyp byl na kusy. Kašpar nakonec hodil flintu do žita, odjel do Paříže a jedno letadlo si koupil – model Blériot XI. S Čihákem se kvůli tomu rozhádali. „Mou ctižádostí bylo konstruovat český, původní letoun, a ne kupovat cizí stroj,“ posteskl si později jeho kamarád, kterému se nelíbilo, že se Jan Kašpar rozhodl podporovat zahraniční letecký průmysl. První vzlet se Kašparovi podařil už 12. dubna 1910, kdy se s Blériotem při dvou skocích dvakrát odlepil od země, a o čtyři dny později uletěl dva kilometry.

Zatímco nabíral první zkušenosti s létáním a předváděl se před užaslými davy, nezapomínal pracovat na letadle a motoru vlastní konstrukce. Vycházel přitom z Blériotova modelu a konečně slavil úspěch. Když už měl letadlo, mohl začít plánovat svůj nejslavnější let. Než ho ale uskutečnil, podnikl 30. dubna 1911 pro jistotu cvičný let, aby si svou trasu zmapoval. K cíli se nechal vést kolejemi a tokem Vltavy. Kromě svého slavného dálkového letu si připsal ještě další prvenství – v prosinci roku 1911 uskutečnil první dálkový let z Mělníku do Chuchle s pasažérem na palubě, kterým byl novinář Jaroslav Kalva.

Kariéru pilota a leteckého konstruktéra ale přerušila smrt jeho otce, zámožného hoteliéra, v roce 1913. Místo létání musel Kašpar začít spravovat rodinný majetek. Moc mu to ale nešlo. Při obchodování na burze přišel o většinu rodinného jmění. Pak v roce 1914 vypukla první světová válka a Jan Kašpar byl povolán jako technik k letecké jednotce. Po skončení války ještě zkusil štěstí v obchodování se dřevem, ale ani to mu nevyšlo.

Jan Kašpar byl v té době téměř na mizině a uměl jen zvětšovat své dluhy. Aby toho nebylo málo, v roce 1926 si ošklivě poranil nohu a jeho věrným společníkem se stala bolest. Postupně upadal do depresí a snad se u něj projevila i psychická porucha. Nakonec se rozhodl se vším skončit a konečně mít klid. Dne 2. března 1927 po celé své kanceláři rozlil benzin a otrávil se výpary. Zemřel sám, zadlužený a zapomenutý.

Zdroje: Lidovky.cz, olomouc.eu, idnes.cz, denik.cz, wikipedia.com