Článek
Nejdřív jsme to brali jako drobnou poruchu, ale když se situace opakovala, začala mě přepadat obava, že jde o něco vážnějšího. Netušila jsem, že vysvětlení bude tak absurdní, že nad ním elektrikář zůstal stát v němém údivu. První dny jsem se snažila zachovat klid. Když začalo světlo poblikávat, prostě jsem si zapálila svíčku a počkala, až se napětí vrátí. Jenže když se to opakovalo každým večerem, přestalo to být romantické. V kuchyni se vypínala lednice, v koupelně to vyhazovalo pojistky a u televize jsem se bála, že jednoho dne shoří. Partner si dělal legraci, že na nás možná doléhá podivná forma domácího prokletí. Já jsem ale začínala mít strach, protože elektřina není věc, se kterou se dá hazardovat.
Po několika dnech už bylo zřejmé, že se nejedná o náhodu. Napětí padalo vždy téměř na minutu přesně a celá domácnost reagovala stejně. Když jsem jednu noc slyšela z chodby zvláštní lupnutí, probudila jsem se a nemohla znovu usnout. Procházela jsem byt se zataženým žaludkem, protože jsem měla pocit, že to není jen technická závada, ale problém, který může jednou skončit požárem.
Elektrikář přijel s nadějí, že půjde o drobnost
Objednala jsem elektrikáře a doufala, že přijde s jednoduchým vysvětlením. Když dorazil, působil jako člověk, který už viděl všechno. Prošel si byt, prohlédl rozvaděč, dotazoval se na spotřebiče a průběh poruch. Všechno zapisoval a občas se zamyslel. Žádná dramatická reakce, žádné varování. Jen profesionální klid, který ve mně vzbuzoval naději, že to bude rychle vyřešené.
Když se však rozhodl zkontrolovat vedení na chodbě, výraz v jeho tváři se změnil. Napětí se mu stáhlo kolem očí a začal si podezřele prohlížet jednu konkrétní část trubky u stropu. Já jsem stále netušila, co ho tak zaujalo. Stála jsem za ním a čekala na okamžik, kdy mi to objasní. Ten však přišel mnohem dramaticky než jsem čekala. Elektrikář odsunul kryt a v tu chvíli zalapal po dechu.
Najednou mi bylo jasné, že nepůjde o nic obyčejného. Elektrikář se otočil, opřel se o rám dveří a jen zakroutil hlavou. V ten okamžik jsem hlavou proběhla celá plejáda scénářů, od vadné instalace po nelegální odběr energie. Ale skutečnost byla ještě nečekanější.
Důvod poruchy byl tak absurdní, že tomu nešlo uvěřit
Ukázalo se, že v hlavním kabelu vedoucím přes chodbu si udělali hnízdo malí hlodavci. Prokousali izolaci, poškodili vedení a způsobili zkrat, který se každým večerem ozýval v podobě poklesu napětí. A protože byli aktivní hlavně večer, dávalo to dokonalý smysl. Elektrikář přiznal, že takovou spoušť dlouho neviděl.
Stála jsem tam a zírala na potrhanou izolaci a drobné zbytky materiálu, které si tam myši nanosily. Nikdy by mě nenapadlo, že takový drobný vetřelec dokáže způsobit tak masivní problém. Elektrikář vysvětlil, že hlodavci vyhledávají teplo, a protože byla trubka mírně zahřívaná, vytvořili si z ní malý útulný domov. Jenže tím narušili kabel natolik, že se proud nestíhal udržet.
Odstranění závady trvalo několik hodin a vyžadovalo kompletní výměnu části vedení. Když elektrikář odcházel, ještě jednou se zastavil a dodal, že podobný případ zažil jen dvakrát za celou svou kariéru. Já jsem byla vděčná, že jsme problém objevili dřív, než způsobí něco horšího.
Od té doby elektřina drží, napětí neklesá a večery jsou zase obyčejné. Občas si na tu situaci vzpomenu a říkám si, jaké zvláštní příběhy se mohou odehrávat jen pár centimetrů nad našimi hlavami. A jak neuvěřitelně snadno může vzniknout problém, který člověku obrátí domácnost vzhůru nohama.
