Článek
Anka Nathanová byla studentkou práv. Bylo jí čerstvých 21 let, když do Prahy přijely německé tanky. Ačkoli pocházela ze židovské rodiny, nikdy svou víru aktivně nepraktikovala. Že se hrozící nebezpečí týká i jich, si zpočátku neuvědomila. Rychle však zjistila, že se mýlila. Rodiče provozovali továrnu na výrobu kůže. Když nacisté vtrhli do Československa, byl jim jako židovským občanům odebrán majetek. Anka nemohla chodit do kina ani do svých oblíbených kaváren a Němci jí zakázali studovat na univerzitě. Mnoho jejích přátel z Prahy uteklo, ale ona zůstala.
Před nacisty neutekla kvůli lásce
Důvodem byl mladý Němec s židovskými kořeny Bernd Nathan. Byl o deset let starší než ona a do Prahy utekl právě kvůli nacistům, kteří v Německu páchali zvěrstva. S Ankou se seznámili v nočním klubu a okamžitě se do sebe zamilovali. Vzali se v květnu 1940, ale nebylo jim souzeno užívat si společný život na svobodě. Bernd byl jedním z prvních Židů, kteří byli o rok později posláni do koncentračního tábora v Terezíně. O několik týdnů později dostala oznámení i Anka.
Tajné schůzky v Terezíně
Terezín se rychle měnil v peklo na zemi. Staří, nemocní nebo zranění vězni rychle podléhali otřesným podmínkám. Oni, jako mladí a zdraví lidé, mohli pracovat a zpočátku se tak zachránit před nejhorším. Bernd byl tesařem a Anka se starala o rozdělování jídla. Přežili tam tři roky. Přestože v Terezíně byli muži a ženy odděleni, nakonec si k sobě našli cestu. Berndovi se dokonce podařilo vybudovat tajné milostné doupě. V létě 1943 Anka zjistila, že čeká dítě.
Podle pravidel Třetí říše se však v táboře nesmělo narodit žádné židovské dítě. Anka musela podepsat prohlášení, že její potomek bude ihned po narození usmrcen. Její syn nakonec přišel na svět předčasně, a přestože nikdo z dozorců krutý ortel neprovedl, syn zemřel o dva měsíce později na zápal plic.
Do tábora smrti v Osvětimi se přihlásila dobrovolně
Bylo září 1944 a nad Třetí říší se pomalu stahovala mračna. Bernd byl náhle posazen do vlaku a poslán do Osvětimi, poblíž níž byl vybudován tábor smrti. Anka mu ani nestihla říct, že čeká další dítě. O tři dny později nacistického vůdce v táboře požádala o své přeložení do Osvětimi. Cílem bylo jediné, svého Bernda znovu potkat. Později toto rozhodnutí popsala jako největší hloupost svého života. Bernda už nikdy neviděla.
Anděl smrti Mengele
Anka dorazila do tábora smrti a čekala ji vstupní prohlídka. Přišla před obávaného sadistického anděla smrti, doktora Josefa Mengeleho, a musela se svléknout donaha. Podíval se na ni a zeptal se, zda je těhotná. „Ne,“ prohlásila rozhodně a s velkým strachem. Po zkušenostech s předchozím těhotenstvím se rozhodla ze všech sil zatajit pravdu. Její tělo bylo tak vyhublé, že se jí v pokročilém těhotenství zmenšilo i břicho. Zavrtěl hlavou a poslal ji do továrny pro práceschopné vězně. V ten moment poprvé utekla své smrti.
Šestnáct dní téměř bez jídla a vody
Anka musela brzy znovu cestovat a během čtyř let byla odvezena do třetího tábora. Spolu se stovkami dalších vězňů přežila 16 dní v nákladním vlaku téměř bez jídla a vody. Po příjezdu do rakouského Mauthausenu vážila jen něco málo přes 30 kilogramů. Blížil se konec války a porážka nacistů byla na dosah. Toho si byli vědomi i vojenští dozorci, kteří zničili plynové komory, aby zakryli co nejvíce důkazů, a připravovali se na útěk. Dozorci ji hodili na nosítka a odvlekli na táborovou ošetřovnu. Krátce nato jí odtekla plodová voda.
Anka věděla, že musí dítě dostat do bezpečí. Když dcera Eva přišla na svět, prvních deset minut ani neplakala. Najednou se objevil jeden z vězňů, mimo jiné lékař, který přestřihl pupeční šňůru a dítě pevně stiskl. Vážilo 1,3 kilogramu, následně ho zabalil do novinového papíru, toho nejlepšího, co bylo k dispozici.
Na maminku stále vzpomíná
„Moje maminka vždycky mluvila o tom, že nikdo netuší, co všechno může v životě vydržet. Ale já jsem věděla, že nikdy nevydržím tolik jako ona,“ řekla po letech její dcera Eva. Ve stáří zasvětila svůj život vzdělávání, chodila mezi lidi, mezi studenty a vyprávěla jim příběh svého narození. Několik dní po porodu tábor s ní a její matkou osvobodili američtí vojáci. Obě tak unikly smrti doslova na poslední chvíli. Kdyby k porodu došlo jen o den dříve, skončily by v plynové komoře.
