Článek
Císař Vlad Napichovač vládl především kolem patnáctého století svou železnou pěstí Valašsku. To v tehdejší době hraničilo s Transylvánií. Jak je vidět, jeho ruka měla opravdu velkou moc. Ve svém domovském Rumunsku byl Vlad Napichovač považován za jednoho z největších hrdinů všech dob. Lidé ho milovali pro jeho obranu regionu a bojovnost, s jakou svou domovinu chránil.
Podle dosavadních informací by mě mít na svědomí přibližně 80 tisíc mrtvých, kteří padli v boji s tímto krutým vládcem. Mnoho jeho obětí bylo například přibito na kůly. Jenže podle nejnovějšího průzkumu, na kterém se podílelo mnoho světových historiků vyšlo najevo, že jeho zdravotní stav nebyl vůbec dobrý. Byly objeveny tři dokumenty, které napsal sám Vlad Napichovač. Tento krutý vládce se navíc nechoval dobře ani k prostému lidu. Vlad zase opakovaně přepadal ze zálohy turecká ležení a bez milosti Osmany zabíjel. Při jedné z mnoha potyček povraždil minimálně tisíc tureckých lidí.
Dokumenty o jeho zdravotním stavu
Tyto nedávno objevené legendární dokumenty byly napsané v Transylvánii v letech 1457-1475, byly adresovány vládci Sibiu Tomáši Altembergerovi. Jejich význam byl jasný. Měly určovat nový postup při výběru daní, chtěl poukázat na to, jak je lid proti císaři a navíc se zmínil i o svém zdravotním stavu. Dokumenty byly napsány na tehdejší hadrovém papíře a dochovalo se z nich opravdu mnoho. Podle všeho měl tento krutý despota trpět především dýchacími potížemi, které ho v jeho životě, především ve stáří, velmi omezovaly.
Plakal krvavé slzy
Vlad mohl mít genetickou mutaci, která narušila funkci jeho buněk a orgánů. Dále se zjistilo, že Vlado měl výrazné problémy s kůží. Tři peptidy související s proteiny sítnice a slzami se vyskytovaly pouze v dokumentech z roku 1475. Na základě povahy těchto sloučenin se zdá, že Vlad císař trpěl onemocněním zvaným haemolacrima. To by znamenalo, že tento krutý vládce ronil slzy, které byly výrazně smíšené s krví. Slzy mohly mít jasně červenou barvu a proto nová odhalení mohou tvrdit, že Drákula plakal krvavé slzy.
Zdroje: ABS Publication, ScienceDaily, Scienceallert
