Článek
Čingischán sjednotil mnoho kočovných kmenů severovýchodní Asie a nechal se prohlásit univerzálním vládcem Mongolů, čímž zahájil mongolské invaze, které si nakonec podmanily většinu Eurasie. Po jeho smrti se mongolská říše stala největší souvislou říší v dějinách.
Čingischán pravděpodobně zemřel buď po pádu z koně, nebo na následky zranění v bitvě. V souladu se zvyky svého kmene požádal o tajný pohřeb. Legenda praví, že jeho truchlící armáda odnesla jeho tělo domů do Mongolska a cestou zabíjela každého, koho potkala, aby utajila cestu. Co je však nejvíce zajímavé, je fakt, že členové jeho armády později spáchali sebevraždu, aby tím plně ukryl tajemství místa jeho odpočinku. Je neuvěřitelné, že za celých 800 let Čingischánovu hrobku nikdo neobjevil a její umístění zůstává jednou z největších nevyřešených záhad starověkého světa.
Pátrání po hrobce
O tom, kde se Čingischánova hrobka nachází, existuje řada legend. Jedna z nich tvrdí, že nad jeho hrobem byla odkloněna řeka, aby ho nebylo možné najít. Jiná tvrdí, že byl pohřben někde na místě s věčně zmrzlou půdou, aby byl navždy neproniknutelný. Jiná tvrzení uvádějí, že jeho rakev byla prázdná už v době, kdy dorazila do Mongolska. Ve světle této záhady se mezi historiky i hledači pokladů přirozeně vyrojily spekulace, kde by se hrobka mohla nacházet. Chánova hrobka téměř jistě obsahuje poklady z celé starověké mongolské říše a nabídla by fascinující pohled na člověka a svět kolem něj.
Odborníci se několikrát snažili určit polohu hrobu pomocí historických textů a pečlivého pátrání v krajinách. Všeobecně se předpokládá, že jeho tělo bylo uloženo někde poblíž jeho rodiště v Chentijském ajmagu, pravděpodobně někde poblíž řeky Onon a hory Burchan Chaldun, která je součástí pohoří Chentij. Vyšetřovací výzkum byl dokonce prováděn z vesmíru: Projekt National Geographic Údolí Chanů použil satelitní snímky při hromadném pátrání po hrobu.
Mongolská krajina
Další překážkou během pátrání po hrobce byl mongolský terén. Země, která je sedmkrát větší než Velká Británie, ale má jen 2 % silnic, je tvořena především epickou a poměrně neprostupnou divočinou a žije v ní něco přes 3 miliony obyvatel. Jiné objevené královské hrobky byly vykopány až 20 metrů hluboko do země a je pravděpodobné, že Čingischánova hrobka by byla podobně skrytá, ne-li více.
Mongolové nechtějí jeho objevení
Jedním z klíčových zvratů v záhadě ztracené hrobky je skutečnost, že Mongolové si z velké části nepřejí, aby byl Čingischánův hrob nalezen. Důvodem však není nedostatek zájmu. Čingischán je stále oblíbenou postavou v historické struktuře země i v populární kultuře, jeho podobizna se objevuje na všem možném, od měny až po lahve vodky.
Existuje však řada důvodů, proč si mnozí přejí, aby jeho hrobka zůstala neobjevena. Jedním z nich - možná trochu přehnaným nebo romantickým - je přesvědčení, že kdyby byl Chánův hrob objeven, nastal by konec světa. To připomíná legendu o Timurovi, králi ze 14. století, jehož hrobku otevřeli sovětští archeologové v roce 1941. Pouhé dva dny po odhalení hrobky začala operace Barbarossa a nacisté napadli Sovětský svaz. Sám Stalin prý věřil v prokletí a nařídil, aby byly Timúrovy ostatky znovu pohřbeny. Pro ostatní je to otázka úcty. Domnívají se, že pokud by hrobka měla být nalezena, pak by to symbolizovalo zlé znamení.
Zdroje: History Hit, BigThing, BBC
