Článek
V 19. století rakouská monarchie přísně kontrolovala své poddané, regulovala jejich pohyb a omezovala jejich možnost volně cestovat. Existoval složitý systém cestovních povolení a byrokratických procedur, který většině obyvatel ztěžoval poznávání mimo jejich nejbližší okolí. Důvodem byly především obavy o politickou kontrolu a udržení společenského pořádku. Lidé si museli pořizovat pas a prokazovat se jím i v případě, že cestovali i pouze mezi sousedními vesnicemi.
Vznešené zájmy a privilegia elity
Cestování bylo za rakouské monarchie z velké části vyhrazeno šlechtě a vyšším vrstvám. Šlechta se vydávala na velkolepé cesty po Evropě, navštěvovala kulturní a historické památky a věnovala se umění. Těchto několik vysoce postavených lidí mělo nejen finanční prostředky, ale především významné společenské postavení, aby si mohli dopřát cestování. Zbytek společnosti byl do značné míry omezen na místní vesnice a města.
Změna přišla až s novým císařem
V 19. století docházelo k postupným změnám cestovních norem a předpisů. Vzestup střední třídy, pokrok v dopravních technologiích a měnící se politická krajina připravily půdu pro přístupnější a demokratičtější přístup k cestování. Celá situace se významně změnila v době, kdy na trůn nastoupil rakouský císař František Josef I. Ten v roce 1857 vydal nařízení, že obyvatelé království si nemusí pro cestování mezi vesnicemi pořizovat cestovní doklady, podmínkou však byl fakt, že místo, kam se lidé vydali, bylo na území jedné země habsburské říše. Roku 1865 dokonce císař zrušil i pasové kontroly na hranicích v rámci monarchie. Omezený charakter cestování v 19. století měl totiž velmi hluboké důsledky pro celou společnost.
V dnešní době samozřejmost
V 21. století, kdy se sami vydáváme na dovolenou a za dobrodružstvím, je nezbytné ocenit luxus a svobodu, které si užíváme. Naše možnost poznávat vzdálené destinace, rozmanité kultury a navazovat kontakty s lidmi z celého světa je výsadou, která byla pro většinu lidí žijících v 19. století nepředstavitelná. Mnoho z nás si neuvědomuje, že to, že my můžeme za hranice takřka bez omezení, nebylo v 19., ale z části i 20. století samozřejmostí. Své o tom ví lidé, kteří žili v době přísného komunismu, který v českých zemí vládl až do roku 1989. V té době probíhala přísná kontrola výjezdů, zájezdů se účastnili tajné kontroly a na dovolenou jsme museli dostat takzvanou cestovní doložku.
Zdroje: Epochaplus, Teachhistory
Další zdroje:
Cestování do ciziny v habsburské monarchii a v Československu : pasová, vízová a vystěhovalecká politika 1848-1989 / Jan Rychlík ISBN978-80-7285-081-5
