Článek
Od záhadného zmizení mladé studentky Emanuely Orlandiové uplynulo 40 let. Rodina každý den marně doufá v jakýkoliv náznak, jakoukoliv novou stopu. Nic takového však nepřichází. Všichni si pokládají jedinou otázku. Co se tehdy vlastně stalo a proč musela mladá studentka zmizet?
Beze stopy zmizela po hodině flétny
Emanuela Orlandiová je nezvěstná od 22. června 1983, kdy byla jako patnáctiletá dcera vatikánského úředníka naposledy spatřena po hodině flétny v Římě. Teorie o zmizení Emanuely Orlandiové ukazují na různé pachatele, od katolické církve přes mafii až po tureckou fašistickou skupinu. A přestože záhada nebyla nikdy vyřešena a její tělo se nikdy nenašlo, případ si díky novým mrazivým důkazům znovu získal pozornost.
„Mysleli jsme si, že jsme na nejbezpečnějším místě na světě,“ vzpomínal v jednom ze svých rozhovorů bratr zmizelé. A přestože žili v malé, semknuté komunitě, kde byl jejich otec vlivným úředníkem, ukázalo se, že 22. června 1983 byl jejich domovský revír všechno, jen ne bezpečný. Tři dny v týdnu chodila na hodiny flétny do místní hudební školy a přesně tak to udělala i v den, kdy zmizela. Na hodinu došla a poté zavolala sestře, že je na cestě domů. Tam se již neukázala. Tento telefonát sestře byl posledním známým kontaktem, který s ní kdy kdo měl.
Rozjelo se plošné pátrání
Když se dívka nevrátila pravidelným autobusem domů, rodiče kontaktovali policii. Ta navrhla ještě chvíli počkat, kdyby se náhodou někde zapovídala se svými kamarády. Druhý den byla Emanuela Orlandiová oficiálně prohlášena za pohřešovanou osobu a následně se rozběhlo vyšetřování. Během intenzivního pátrání dostala policie několik tipů. Zejména dva z nich byly klíčové. Jeden byl z 25. června a druhý z 28. června. Oba vypadaly, že by mohly vyšetřovatele navést správným směrem.
První volající, který se představil jako Pierluigi, řekl, že toho dne viděl Orlandiovou v Římě. Následně uvedl podrobnosti o její hodině flétny a oblečení, které vyšetřovatele přesvědčily, že mluví pravdu. Dodal, že dívka si ráda nechala říkat Barbarella, a že utekla z domova, aby prodávala výrobky Avon, o čemž se Orlandiová před svým zmizením zmínila své kamarádce. Druhý volající 28. června úřadům sdělil, že se setkal s mladou ženou s podobným jménem, která utekla z domova. Tento muž tvrdil, že ji viděl v baru poblíž hudební školy, což jeho příběhu dodávalo na věrohodnosti.
Začalo se hovořit o spiknutí
Po nějaké době od zmizení se začalo ve velkém hovořit o spiknutí, do něhož má údajně být zapojena turecká nacistická skupina Šedí vlci. Jejich plán byl unést a poté vyměnit Emanuelu Orlandiovou za jednoho z nich, uvězněného atentátníka, který byl před dvěma lety odsouzen za postřelení papeže. Další teorií, se kterou se vyšetřovatelé setkali, byl únos vatikánskou mafií. Objevilo se však ještě jedno obvinění, a to přímo z úst hlavního vatikánského exorcisty Gabriela Amortha. Ten tvrdí, že dívku měli unést kardinálové, kteří poskytovali velvyslancům z různých zemí jistý druh potěšení na bujarých sexuálních večírcích. Emanuela prý byla znásilněna a následně usmrcena.
Další naděje přišla v roce 2019
V roce 2019 rodině přišel anonymní dopis, ve kterém byla přiložena fotka hrobky, kde měly být dívčiny ostatky. Policie začala věc vyšetřovat a zjistila, že zmíněná hrobka byla navštěvována, neboť se na ní nacházely různé květiny. Testy také prokázaly, že byla v nedávné době otevřena. Když se však policie do hrobky podívala, nenalezla vůbec nic. Pro rodinu však vznikla nová naděje. Vatikán se rozhodl po 40 letech znovu obnovit vyšetřování. Zřejmě i na základě dokumentu, který byl o zmizelé dívce natočen.
