Guoliang je nejtajemnější vesnice v Číně: Vede k ní neuvěřitelná cesta smrti

Guoliang se nachází v pohoří Wanxian. Jedná se o krásnou přírodní rezervaci, která je také oblíbeným místem pro pěší turistiku. Ačkoli se v oblasti nachází mnoho přírodních zajímavostí, tato jedinečná vesnice ukrytá ve vysokých skalách je stále hlavním lákadlem. Jedním z důvodů je to, že byla dlouho odříznuta od zbytku světa. Její obyvatelé jen zřídkakdy odcházeli do okolních vesnic nebo měst.

Většinou byli izolovaní a vystačili si s tím, co si sami vypěstovali. Postupem času se vesnice Guoliang stala natolik populární, že někteří lidé tam přijeli jen proto, aby tento klidnější způsob života trochu narušili. Nakonec si tuto horskou vesnici našly i filmové štáby a jezdily tam natáčet záběry pro historické filmy.

Protože obyvatelé neměli k dispozici jiné materiály, používali kámen hlavně na stavbu a také na výrobu užitkových předmětů. Proto jsou z kamene nejen domy, které se staly pro tuto oblast charakteristické, ale také cesty a další památky v okolí. Mezi dochovanými předměty jsou například kamenné stoly, lavice, náhrady židlí. Největší zajímavostí jsou speciální postele, mezi nimiž bylo vždy malé ohniště, které udržovalo teplo v místnosti během chladných měsíců. Z kamene si místní obyvatelé vyráběli také nádobí na servírování jídla. Používali zejména mísy, s nimiž se lépe pracovalo.

Tato izolace místních obyvatel vydržela desítky let. Protože přístup do vesnice byl velmi komplikovaný a hlavně fyzicky náročný, opouštěli ji jen výjimečně. Většinou do vesnice posílali mladé lidi plné sil, kteří měli za úkol prodat těch několik málo zvířat, která se jim podařilo odchovat. Za získané peníze si pak kupovali nejnutnější věci denní potřeby. I z tohoto důvodu se snažili být co nejvíce soběstační. Velký zlom nastal v roce 1972, kdy bylo představitelům vesnice oznámeno, že musí Guoliang propojit se zbytkem země. V pravý čas museli vybudovat silnici, která by se napojila na nedalekou hlavní trasu. Tato skutečnost jim nakonec pomohla k větší popularitě a do vesnice začalo přijíždět stále více turistů.

Místní obyvatelé přistoupili k úkolu způsobem, který byl pro ně i tehdy velmi typický. Protože neměli jiné prostředky, rozhodli se postavit silnici vlastníma rukama. Dvanáct místních mužů se tedy pustilo do práce. Museli se vypořádat i s obtížným terénem, protože část silnice prochází také skalním tunelem. Celkem jim trvalo pět let, než tento strmý a místy nebezpečný úsek zprovoznili. Nakonec se však podařilo napojit na hlavní silnici, která prochází hlavním regionem, a do Guoliangu se tak dostala první auta, což výrazně usnadnilo život i místním obyvatelům.

Původně se obyvatelé Guoliangu mohli z vesnice dostat pouze po kamenných schodech, které jejich předkové ručně vytesali do skal. Říkalo se jim schody do nebe a některé z nich se dochovaly dodnes. Problémem však bylo, že schody byly velmi nebezpečné. V několika úsecích byly příliš strmé a za špatného počasí po nich místní obyvatelé raději nechodili. Proto se dodnes tvrdí, že do této vesnice vede pouze jedna hlavní cesta, cesta smrti. Díky tomu však žili v takové izolaci, že si dokázali uchovat svou původní kulturu, která dnes tolik láká turisty z koutů celého světa.

Zdroje: Dangerous News, Visit China