Článek
V roce 1899 bylo v malém městečku Polná nalezeno tělo mladé dívky, tehdy devatenáctileté křesťanky Anežky Hrůzové, která byla brutálně zavražděna. Případ vzbudil velký rozruch a získal pozornost široké veřejnosti. Jednalo se o velmi emotivní případ, který vyústil v tisícihlavý dav antisemitů v židovské čtvrti. Lidé začali Židům rozbíjet okna, rabovali židovské obchody a hledali oběti, často zabarikádované v domácnostech. Případ, který otřásl životem tehdy devětačtyřicetiletého T. G. Masaryka, který se Hilsnera otevřeně zastal.
Proces byl plný podivných zvratů
K celému incidentu mělo dojít na Bílou sobotu o Velikonocích, které se právě kryly s židovským svátkem pesach. Mezi lidmi tehdy začaly kolovat fámy o tom, že Židé k výrobě nekvašeného chlebu potřebovali krev nevinného člověka. Napříč veřejností se tak začalo mluvit o rituální vraždě, kterou měl způsobit někdo z místních židů.V atmosféře rostoucího antisemitismu byl jako pachatel obviněn mladý Žid Leopold Hilsner. Samotný soudní proces s Leopoldem Hilsnerem byl plný kontroverzí a nepřímých důkazů. Nejčastěji se však lidé domnívali, že došlo k velké manipulaci s důkazy. Hilsnera několikrát obvinili z úmyslné vraždy, nikoho nezajímalo to, co Hilsner u soudu říkal. Ani jeho advokát tehdy nic moc nezmohl, protože soud ihned rozhodl o jeho vině. Případ byl vyřešen přesně tak, jak určila obžaloba, žádné zjišťování důkazů, ani pátrání po případném vrahovi. Hilsner byl nakonec odsouzen k trestu smrti, který byl později změněn na doživotí. Případ byl silně ovlivněn antisemitskou atmosférou a některými nepravdivými tvrzeními, které se šířily o židovské komunitě.
Případ nebyl nikdy objasněn
Od počátku údajně místní četníci prověřovali všechny podezřelé, jenže nejvíce jim utkvěl v paměti právě místní mladý Žid Leopold Hilsner. Ten byl podle místních lidí velkým podivínem, který s nikým nevycházel, neměl s nikým dobré vztahy a dokonce místním lidem měl zabít holuby. Právě kvůli svému stylu života neměl dobrou pověst, svědci navíc uvedli, že z něj měla zavražděná strach. Měl ji několikrát sledovat cestou z práce domů. Celý případ je dodnes zpochybňován. Především se stále spekuluje o vině Leopolda Hilsnera. Mezi později podezřívané byl zařazen i bratr Anežky Hrůzové, který se s ní v den její smrti údajně pohádal kvůli majetku, který měla zdědit po jeho rodině. Po své sestře chtěl malé věno, ta mu ho však odmítla vydat. K vraždě se údajně přiznal na smrtelném loži.
Dodnes tento případ vzbuzuje nedůvěru a podezření
I přesto, že tento rok uplynulo 124. výročí od této aféry, které je často přezdívána jako Hilsneriáda, dodnes není přesně známo, jak to vlastně bylo. Původně obžalovaný k trestu smrti, byl Hilsner nakonec propuštěn z vězení za dobré chování. Začal cestovat po světě, z tohoto traumatického zážitku se však nikdy nevzpamatoval. Měl zemřít osamocený ve Vídni, zprávy o jeho úmrtí však neexistují. Podle některých lidí je to další důkaz toho, že byl Žid Hilsner upírem, který nikdy nezemřel.
Zdroje: Blesk, Aktuálně.cz, iDNES
