Článek
Když milovaný prezident Masaryk vyhlásil tehdejší nezávislost Československa, přebíral do rukou zemi se zanedbanými a neopracovanými poli. Země, která byla zcela bez zákonů, ochuzená o mužskou pracovní sílu, která byla zcela zničena v první světové válce. Dělnické mzdy pouhý rok po této kruté válce činily necelou polovinu výdělku za Rakouska-Uherska, zatímco ceny raketově rostly a rodiny se často dostávaly do finanční tísně, jak vysvětluje web stoplusjednička.
Dělníci se na jedné straně dočkali reforem, které jim zaručily požadovanou kratší pracovní dobu a šest dní dovolené po prvním odpracovaném roce, přičemž ženy a děti do 16 let byly ušetřeny nočních služeb. Byla tu však i druhá strana mince, kdy rodiče neustále zapojovali do lehčích prací i malé děti, aby rodina vydělala aspoň na základní živobytí. I tak se dělnické rodiny tísnily v malých, vlhkých a studených bytech, kde ve většině případů ani netekla voda.
Dalším důležitým problémem bylo tehdejší zdravotnictví, například antibiotika a očkovací vakcíny měly svůj slavný start teprve před sebou a špatné hygienické podmínky představovaly živnou půdu pro zákeřné nemoci, které pro mnoho lidí skončili smrtí.
Kdo měl práci, i když velmi náročnou, musel v tu dobu být šťastný. Nezaměstnanost byla po válce stále vysoká a ještě se zvýšila s hospodářskou krizí na počátku 30. let. Pokud jste se narodili do střední vrstvy, život byl za první republiky snesitelnější.
S platem okolo 1000 korun měsíčně se dalo nejen vyžít, ale také občas posedět v kavárně nebo si zajet na výlet a ubytovat se v penzionku za 15 korun na noc. Jeli jste tam ovšem vlakem, protože automobily si mohli dovolit jen ti nejbohatší.
