Hlavní obsah
Lidé a společnost

Kmen Černonožců měl svá pravidla: Zemřelé pohřbívali na stromech, podrážky si barvili na tmavo

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

Kultura a tradice domorodých kmenů jsou často plné fascinujících a jedinečných zvyků, které poukazují hluboký vztah k přírodě a duchovnímu světu. Jedním z takových kmenů jsou i bojovní Černonožci.

Článek

Bojovní Černonožci se vyznačovali zvláštními zvyky spojenými s barvením podrážek a pohřbíváním svých mrtvých na stromech. Jedním z hlavních zvyků těchto Černonožců bylo barvení podrážek svých nohou na tmavo. Tento způsob zdobení měl nejen estetický význam, ale také hluboký duchovní a kulturní význam. Věřili, že tímto způsobem předávají energii země a připojují se k duchovnímu světu předků. Existuje však i druhá verze toho, proč vlastně Černonožci své podrážky barví na tmavo. Místní legendy praví, že tento kmen měl své své nohy zbarvené od popela z prérijního požáru. Proto jim to přišlo zajímavé a začali tím označovat svůj domorodý kmen.

Tmavá barva měla duchovní význam

Tmavá barva měla pro tyto Černonohé bojovníky velmi osobitý význam. Tmavá barva podle některých symbolizovala spojení s matkou Zemí a respekt k přírodě. Černonožci se navíc živili jako toulaví lovci buvolů. Nezabývali se hrnčířstvím ani stavbou kánoí. Měli své vlastní rituály a tradice. Na úpatí Rocky Mountains však sbírali jedlé kořeny a jiné divoce rostoucí plody. Postupem času se z nich stali výteční lovci a chovatelé poníků.

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

Své mrtvé pohřbívali na stromech

Černonožci uctívali na prvním místě slunce a mýtickou bytost zvanou Napi – Stařec. Jedním z neobvyklých pohřebních rituálů Černonožců bylo pohřbívání svých mrtvých na stromech. Tento rituál měl opět hluboký duchovní význam. Stromy byly vnímány jako spojnice mezi zemským světem a duchovní rovinou. Následně pro své zesnulé příbuzné připravili pohřební domy, které se sice podobali klasické rakvi, ale význam měli odlišný, Černonožci praktikovali tři způsoby pohřbívání.

Své mrtvé pohřbívali na plošinách umístěných na stromech, na plošinách v chýších a na zemi v chýších. Pokud člověk zemřel v lóži, už ji nikdy nepoužili. Lidé by se báli ducha tohoto člověka. Tato lóže se používala především k zabalení těla, v krajním případě v něm mohl být zesnulý člověk pohřben.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz