Článek
Přesný začátek éry známé jako studená válka je velmi sporný. Jejím předchůdcem byl podle historiků památný projev bývalého britského premiéra Winstona Churchilla ve Fultonu, který se konal 5. března 1946, v němž hovořil o spuštění železné opony přes celý kontinent, a to od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu.
Necelý rok po skončení druhé světové války Churchill vyzval demokratický svět, aby se spojil proti komunistickému nebezpečí. Studená válka následně trvala 45 let. Při přebírání čestného titulu na Westminster College, menší univerzitě ve státě Missouri, Winston Churchill mimo jiné uvedl Prahu mezi slavnými městy, která se nacházejí v tom, co je třeba nazvat sovětskou sférou.
Samotný termín studená válka poprvé použil pro zhoršující se americko-sovětské vztahy v roce 1947 americký finančník a prezidentův poradce Bernard Baruch, a to v projevu před zákonodárným sborem Jižní Karolíny. Do obecného povědomí se termín dostal díky studii amerického novináře a publicisty Waltera Lippmanna z téhož roku s názvem Studená válka; studie o zahraniční politice USA.
Počátek rozdělení světa na dva bloky (a tím i studené války) někteří historici vysledovali již na Jaltské konferenci, která se konala v únoru 1945. Tehdy si někteří demokratičtí politici začali uvědomovat, že sovětský vůdce Josif Stalin nemá v úmyslu dodržet dohodnuté závazky.
Churchill ve svém fultonském projevu označil Stalina za svého válečného přítele a prohlásil, že chápe potřebu Rusů zabezpečit své západní hranice. Poté však obvinil sovětské Rusko z toho, že touží po neomezeném rozšiřování své moci. Jako hráz proti tomuto nebezpečí navrhl úzké spojenectví mezi Británií a USA, zahrnující spolupráci ve vzduchu, na moři, po celé zeměkouli, ve vědě a průmyslu. Tento projev je tak považován za počátek historie Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), která byla založena v dubnu 1949.
Snad nejpalčivěji se studená válka ukázala kolem korejské války (1950-1953), kterou eskalovala stavba berlínské zdi v roce 1961 a karibská krize na podzim 1962. Sovětský pokus o instalaci jaderných raket na Kubě pak přivedl svět na pokraj jaderné války. Americký prezident Ronald Reagan vyhlásil v první polovině 80. let válku komunismu, zvýšil výdaje na zbrojení a zavedl známý program tzv. hvězdných válek.
Dějinný zvrat vyvolal neúspěšný pokus o oživení komunismu, který podnítil Michail Gorbačov po svém nástupu do čela Sovětského svazu v roce 1985. Šéf sovětských komunistů odmítl Brežněvovu doktrínu omezené suverenity socialistických zemí a zasahování do státní suverenity jiných států a při oficiální návštěvě USA v prosinci 1987 podepsal Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu.
Studená válka byla oficiálně ukončena 19. listopadu 1990 podpisem společného prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a 16 států NATO na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a v Paříži Varšavská smlouva, což byl vojenský pakt uzavřený v roce 1955 jako protějšek NATO, byla rozpuštěna 25. února 1991. Koncem listopadu 1993 Kongres USA zpečetil konec konfliktu přijetím zákona, který potvrdil, že nepřítel, kdysi Reaganem nazývaný říší zla, již neexistuje.
Zdroje: National Churchil Museum, History, Loc.gov
