Hlavní obsah
Lidé a společnost

Od Viléma Dobyvatele po krále Karla III.: Historie britských korunovací sahá až do středověku

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

Historie korunovací sahá až do roku 1066, kdy byl Vilém Dobyvatel korunován anglickým králem. Od té doby je korunovační ceremoniál ve Spojeném království důležitou tradicí, která symbolizuje kontinuitu monarchie a autoritu vládnoucího panovníka.

Článek

V průběhu let se s královskou korunovací spojilo mnoho významných událostí a historických faktů, včetně nepokojů, úmrtí a dalších incidentů, které zanechaly trvalý dopad na britské dějiny. Přinášíme Vám stručnou historie korunovací ve Velké Británii - od pompézních ceremonií ve Westminsterském opatství až po neobvyklé události a příhody.

Vilém Dobyvatel (1066)

Na Štědrý den roku 1066 byl Vilém Dobyvatel po svém vítězství v bitvě u Hastingsu korunován ve Westminsterském opatství anglickým králem. Jednalo se o první korunovační obřad v Anglii, který stanovil precedens pro všechny budoucí korunovace. Korunovace byla pro Viléma důležitou událostí, neboť znamenala jeho nárok na anglický trůn a pomohla potvrdit jeho královskou legitimitu. Korunovace se konala v napjaté době, protože vládnoucí vrstvy byly vytlačeny Normany. Během obřadu aklamací a uznání před Westminsterským opatstvím však normanské vojáky, kteří nebyli obeznámeni s obřadem, vyděsil jásot a křik přicházející zevnitř. T

Král Jindřich VIII. (1509)

Korunovace krále Jindřicha VIII. 24. června 1509 se vyznačovala velkolepostí a extravagancí, král a jeho žena Kateřina Aragonská byli oblečeni do bohatých šatů a šperků. Jindřichovi VIII. bylo v té době pouhých 18 let a na trůn nastoupil nedávno po smrti svého otce Jindřicha VII. Korunovace byla opulentní záležitostí, Jindřich jel na koni ověšeném zlatem ulicemi Londýna a korunovační hostina byla v té době popisována jako větší než jakákoli jiná, kterou císař poznal. Jedním z nejpozoruhodnějších aspektů korunovace Jindřicha VIII. bylo jeho rozhodnutí porušit tradici a místo tradiční koruny svatého Eduarda si nasadit zlatou korunu. Pro tuto příležitost nechal také zhotovit nové žezlo, známé jako žezlo s holubicí. Tyto změny byly považovány za symbol Jindřichovy touhy odpoutat se od minulosti a prosadit se jako mocný a nezávislý panovník.

Královna Alžběta I. (1559)

Královna Alžběta I. byla první protestantskou královnou korunovanou v Anglii a její korunovace znamenala triumf protestantské reformace v Anglii. Obřad se konal 15. ledna 1559 ve Westminsterském opatství a obsahoval mnoho tradičních prvků korunovačního ceremoniálu. Bylo zde však několik pozoruhodných odlišností, například nepřítomnost biskupa, který by královnu pomazal svěceným olejem, což bylo považováno za porušení tradice. Korunovace byla okázalou událostí s průvodem ulicemi Londýna, hostinou a různými slavnostními akcemi, které trvaly několik dní.

Královna Viktorie (1838)

Ve věku pouhých 18 let se královna Viktorie stala nejmladším panovníkem, který usedl na trůn, a její korunovace znamenala začátek nové éry britské moci a prosperity. Obřadu se zúčastnily tisíce lidí a odhaduje se, že londýnské ulice lemovalo více než 400 000 diváků, aby spatřili novou královnu. Došlo však i k některým pozoruhodným odchylkám od tradice, například k tomu, že královna odmítla nosit císařskou korunu. Místo toho se rozhodla nosit menší a lehčí korunu, která se více hodila k její útlé postavě. Toto rozhodnutí bylo považováno za projev její pokory a odhodlání vládnout modernějším a přístupnějším způsobem.

Královna Alžběta II. (1953)

Korunovace královny Alžběty II. 2. června 1953 znamenala začátek nové éry země, která se vzpamatovávala z ničivé druhé světové války. Samotný ceremoniál se nesl v duchu tradice a obsahoval mnoho stejných prvků, které byly součástí předchozích korunovací. Alžběta měla na sobě roucho ze zlaté látky a korunu, která byla vyrobena při korunovaci jejího otce, krále Jiřího VI. Korunovace královny Alžběty II. byla první britskou korunovací, kterou přenášela televize a kterou jen ve Spojeném království sledovalo podle odhadů více než 27 milionů diváků. Přenos sledovaly také miliony lidí v celém Společenství národů a ve světě, což z něj činí jednu z nejsledovanějších televizních událostí v historii.

Král Karel III. (2023)

Král Karel III. se stal králem po smrti své matky královny Alžběty II. 8. září 2022. Ve věku 73 let se stal nejstarší osobou, která nastoupila na britský trůn, a byl nejdéle sloužícím následníkem trůnu a princem z Walesu v britské historii. Karel III. se stal následníkem trůnu ve věku 3 let, když jeho matka Alžběta II. nastoupila na trůn v roce 1952. Vzdělání získal na školách Cheam a Gordonstoun a později navštěvoval univerzitu v Cambridge. Po pětileté službě v královském letectvu a námořnictvu se v roce 1981 oženil s lady Dianou Spencerovou a narodili se jim dva synové, princové William a Harry. V roce 1996 se rozvedli a Charles se v roce 2005 oženil se svou dlouholetou partnerkou Camillou Parker Bowlesovou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz