Hlavní obsah
Lidé a společnost

Potřel se hořčicí a octem, aby ho psi nenašli. Rudolf utekl před komunismem v rakvi zahrabané v uhlí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Moravska Slavia/Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Vlak zastavil na hranicích a armádní psi a psovodi ho okamžitě začali prohledávat. Jeden pes očichal místo přímo nad Rudolfem, který ve tmě právě zadržoval dech. Tak popisoval svůj útěk před režimem hrdina tehdejší doby.

Článek

Rudolf Krejčí se obával, že ho jednoho dne objeví komunistická tajná policie, před kterou utekl a pět let se skrýval v malé komůrce v domě svých rodičů. Když už nevěděl, jak dál, rozhodl se utéct na Západ. Jeho otec, který byl železničářem, přišel s odvážným nápadem. Napadlo ho, že by mohl syna ukrýt ve vagonu plném uhlí. Byl to odvážný plán; železnice byla přísně střežená, každý vlak kontrolovali pohraničníci se psy a uhlí se pro jistotu napichovalo na železo.

Rudolf v pořadu Babylon vzpomínal, že se narodil v roce 1929 v Hruškách u Břeclavi, v pravděpodobně nejledovějším roce 20. století. „Jsem moravský Slovák a narodil jsem se, když teploměr ukazoval 30 pod nulou,“ vzpomínal. Jeho matka byla Slovenka, vyučená kuchařka, a otec železničář, který uměl perfektně německy.

Foto: Moravska Slavia/Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Rudolf Krejčí. Foto: Wikimedia Commons

Rudolf Krejčí zdědil po otci jazykový talent a naučil se komunikovat německy, rusky, francouzsky, anglicky a staroslověnsky. Jako dítě se zajímal o vše od hudby přes vědu až po politiku. Teprve jako teenager se za druhé světové války zapojil do odboje, v němž málem přišel o život.

Již na konci války objevil se svým kamarádem Antonínem obrněné vozidlo a rozhodl se ho převzít. Vlezli do něj a nastartovali. Jak vzpomínal v knize Studia philosophica, najednou se za zatáčkou objevili esesáci a mířili přímo k nim. Začali po nich střílet ze samopalů, kulky jim svištěly kolem uší. Chlapci rychle vyskočili z vozu a utíkali jako o život do blízkého lesa. Rudolf neváhal a po fašistech začal bojovat i s komunisty. Každou noc tajně roznášel plakáty po celém městě a tajní policisté v civilu ho sledovali na každém kroku. Estébáci zatkli všechny brněnské studentské odbojáře kromě jednoho - Rudolfa Krejčího.

Útěk v rakvi

Jeho otec ho chtěl ukrýt do uhlí ve vagonu, který jel přes hranice do Itálie. Všechny vlaky však musely projíždět zvláštní branou, kde je pečlivě kontrolovali psi a lidé. Někteří vojáci dokonce do uhlí šťouchali ocelovými tyčemi, aby zjistili, zda se v něm neskrývá zrádce státu. Aby se útěk podařil, muselo být vše dokonalé. S otcem vyrobili rakev, kterou ponořili do uhlí. Věděli, že rakev musí být v dostatečné hloubce, ale zároveň bude muset mít Rudolf dostatek kyslíku k dýchání. A pak se ještě musel nějak dostat ven. Naštěstí měl táta všechno dokonale vymyšlené.

V den útěku se Rudolf potřel hořčicí a octem, aby ho necítili psi. Táta Rudolfovi pomohl schovat se v uhlí na brněnském nádraží a vlak se vydal na jihovýchod. Vlak projel obcí Hrušky, kde se Rudolf narodil, a pak dorazil do Břeclavi. Tam na něj opět čekal otec, který zaklepal na vagón a zavolal: „Tak, chlapče, už jsi na vlastních nohou. Doufám, že nás nezklameš.“ Ale to nejhorší mělo teprve přijít.

Heslo: Halen je v pořádku

Vlak zastavil na hranicích a vojenští psi se psovodi ho okamžitě začali prohledávat. Jeden pes očichal místo přímo nad Rudolfem, který ve tmě právě zadržoval dech. Ocet a hořčice udělaly své, pes jen trochu zaštěkal a skočil do dalšího vagonu. Vlak se rozjel, Rudolf dojel do Vídně, kde vyskočil z vlaku, požádal o azyl a přes Svobodnou Evropu předal vzkaz rodičům. Heslo bylo jednoduché. Halen je v pořádku.

Rudolf, nebo Rudy, jak mu říkali přátelé, zemřel v roce 2018 ve věku 89 let a podle jeho známých byl celý život srdečný a laskavý. Jeho veselá povaha byla stálá a nakažlivá. Dokázal rozzářit místnost svýma jiskřivýma modrýma očima, suchým humorem, živou gestikulací a hypnotickým vyprávěním. S manželkou Helene vychovali čtyři děti, kterým po celý život vštěpovali hodnoty rodiny a svobody. Takovou svobodu, o které Rudolf snil, když ležel v rakvi ve vagonu plném uhlí.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz