Článek
Henry Kissinger byl jedním z architektů zahraniční politiky Spojených států. V roce 1973 získal Nobelovu cenu míru za aktivní účast na návrzích během mezinárodní dohody o ukončení bojů amerických jednotek ve Vietnamu. Do dnešního dne si jeho politický vliv a významné myšlenky zachovávají dekórum a budí respektt. V sobotu 27. května Henry Kissinger, tehdejší poradce pro národní bezpečnost amerických prezidentů a zároveň bývalý ministr zahraničních věcí Spojených států Amerických, oslaví své sté narozeniny.
Utekl před nacisty a zůstal v politickém dění
Vlastním jménem Heinz Alfred Kissinger se narodil 27. května 1923 v bavorském Fürthu. Po patnácti letech spokojeného života však musela jeho rodina tehdejší nacistické Německo během pár hodin opustit. Před nacisty se rozhodl utéct v roce 1938 do Spojených států, kde si změnil jméno na Henry. Od patnácti let pracoval v továrně a zároveň navštěvoval večerní školu, aby se mu dostalo základního společenského a ekonomického vzdělání. Jeho vize byla někde jinde, než zůstat jako dělník v továrně, který bude muset bojovat a obhajovat každý svůj krok. Po skončení 2. světové války, během níž sloužil v americké armádě, se rozhodl začít studovat historii a filozofii na Harvardu. Studium mu šlo velmi dobře, byl nazýván velmi nadaným žákem a následně v roce 1954 získal doktorát. V roce 1962 byl na univerzitě jmenován profesorem. Počátkem roku 1969 jmenoval americký prezident Richard Nixon Kissingera poradcem pro národní bezpečnost.
Stal se poradcem prezidenta i bezpečnostní analytik
Po odstoupení Nixona, jehož politickou kariéru ukončila aféra Watergate, se po krátkém výběrovém řízení stal poradcem prezidenta Geralda Forda. Jeho hlavní odvětví byla národní bezpečnost. Od 22. září 1973 do 20. ledna 1977 usedl do čela americké diplomacie a podílel se na budování zahraniční vztahů. Henry Kissinger byl jedním z pouhých dvou ministrů zahraničí v historii USA, kteří se narodili mimo Spojené státy. Druhou ministryní byla Madeleine Albrightová, velice úspěšná a inspirativní žena, která se narodila v tehdejším Československu. Bylo mu pouhých 54 let, když opustil post ministra zahraničí.
Zapsal se do dějin
Henry Kissinger se svými zásluhami zapsal do dějin diplomacie především tím, že prosazoval politiku détente, tedy uvolnění vztahů mezi USA, Sovětským svazem a Čínou. Zasloužil se například o uzavření dohod o omezení jaderných zbraní mezi Washingtonem a Moskvou. Podle některých zdrojů byl také velmi šikovným taktikem. Podle informací využil mistrovství světa ve stolním tenise, které se odehrálo v roce 1971 v japonském městečku Nagoji a zasloužil se o normalizaci vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Ty totiž byly na počátku 70. let ve velmi špatném vztahu a jako první zavedl termín pingpongová diplomacie. Kissinger byl úspěšný i v tzv. kyvadlové diplomacii, zejména na Blízkém východě, kde se zasloužil o ukončení arabsko-izraelské jomkipurské války v roce 1973.
Odvážná prohlášení
Kissinger z politiky nikdy úplně neodešel. I když se přestal více méně veřejně objevovat, občas se rozhodl pro velmi odvážné postoje. Například když prohlásil, že k pochopení Putina je třeba číst Dostojevského, nikoliv Mein Kampf. Jeho slova, která byla do té doby pro mnohé zcela nezajímavá, po velmi krátké době vyvolala rychle rostoucí diskusi. V květnu 2022 je prostřednictvím telekonference adresoval účastníkům Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. O necelý rok později, 17. ledna 2023, v online projevu ke stejnému publiku na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, Kissinger již nevyloučil členství Ukrajiny v NATO.
Zdroje: ArchivHN.cz, TýdenníkHrot.cz, Thenation.com, CNN.com
