Článek
Po mnoho let se zdálo, že Hatšepsut, která žila přibližně v letech 1508- 1458 př. n. l., byla spokojena s tradiční ženskou rolí vedlejší postavy mezi egyptskými panovníky, uvádí web Egypt Independent. Byla dcerou faraona Thutmose I. a manželkou svého nevlastního bratra Thutmose II. Když její manžel v roce 1479 př. n. l. zemřel a dědicem byl jmenován její nevlastní syn, Hatšepsut na sebe poslušně vzala další odpovědnost regentky mladého Thutmose III.
S přibývajícími lety se však Hatšepsut přestala chovat jako dočasná dozorkyně a více začala vystupovat jako právoplatná vládkyně Egypta. Označovala se za paní dvou zemí. Když se Thutmose III. blížil k dospělosti, kdy měl oficiálně převzít trůn, podnikla odvážnou mocenskou hru, uvádí portál Egyptian Street.
Hatšepsut se prohlásila za faraonku a přijala znaky a povinnosti spojené s tímto titulem. Na obrazech se nechala zobrazovat jako muž, s mužským tělem a falešnými vousy. Dokonce prohlásila boha Amona za svého otce a trvala na tom, že chce, aby se ujala vlády nad Egyptem: „Jednala jsem pod jeho velením, to on mně vedl.“
Vytvoření a ztráta jejího jména
Hatšepsut se nemohla vyrovnat otcovým činům tím, že by vedla vojska do bitvy, to byla role vyhrazená výhradně mužům. Namísto toho vyřadila vojsko ze hry. Místo, aby poslala vojáky do války, poslala je na to, co se stalo jejím nejpyšnějším podnikem: obchodní výpravu do bájné země Punt na jižním břehu Rudého moře, kde žádný Egypťan nebyl více 500 let. Výprava se vrátila obtěžkána zlatem, slonovinou, živými stromy myrhy a zvěřincem exotických zvířat. Úspěšná výprava výrazně zvýšila její pověst a popularitu.
Vystupovala jako muž
Rané portréty zobrazovaly faraonku Hatšepsut s tělem ženy, ale s tradičně mužskou pokrývkou hlavy faraona. Později však tato panovnice plně potvrdila svou autoritu tím, že se prezentovala jako mužský král. Dokonce s plnovousem a svaly.
Plně se tedy podvolila pravidlům, která musel splňovat mužský faraon. Lepila si vousy, nechala si oholit vlasy, vzdala se šatů, měla zaoblené tvary a sama o sobě mluvila v mužském rodě. Vědci nyní oživili její tvář a čekalo je nemilé odhalení. Její maskulinní rysy si vůbec neumí vysvětlit.
Nápis na jednom z jejích obelisků v Karnaku je důkazem, jak velkou hodnotu Hatšepsut přikládala své pověsti a svému odkazu: „Nyní se mé srdce obrací sem a tam, když myslím na to, co řekne lid. Ti, kteří uvidí mé pomníky v příštích letech a budou mluvit o tom, co jsem vykonala.“
Zdroje: Dotyk, Egyptian Street, Egypt Independent
