Článek
Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v okrese Hradec Králové. Již v roce 1424 je v listinách zaznamenána první zmínka o jistém šlechtickém sídle na tomto místě. Přímo ve městě byste tehdy našli starý vodní hrad. V 17. století se ho zmocnil rod Kinských a na tomto panství se začíná psát další dlouhá historie tohoto rodu. S výjimkou období od znárodnění do navrácení majetku (1948-1992) patřila Karlova Koruna pouze jim a patří jim i dodnes.
Za výstavbu vděčíme Františku Kinskému
V 18. století zdědil chlumecké panství František Ferdinand Kinský, který měl zájem vybudovat zde nové sídlo. To mělo reprezentovat nejen novou dobu, ale i jeho postavení nejvyššího kancléře Království českého. A tak vzniká nové sídlo - zámek Karlova Koruna. Svůj nápad na zásadní stavební úpravy Kinský svěřuje významným jménům.
O realizaci uvažuje s architektem Janem Blažejem Santinim Aichelem a stavitelem Františkem Maxmiliánem Kaňkem. Santini Aichel byl v té době známým jménem české architektury s italskými kořeny a představoval osobitý styl tzv. barokní gotiky. Využívá dynamiku baroka a výrazové prvky gotiky. Také samotný zámek Karlova Koruna nese typické prvky jeho tvorby. Zapojil do ní poznatky z matematiky, geometrie a dokonce i numerologie. Důmyslným originálním prvkem tohoto konkrétního sídla je půdorys ve tvaru koruny, ale své jméno získalo i díky spojení s císařem Karlem VI. Na počest jeho české korunovace byl zámek pojmenován Karlova Koruna.
Později byl zámek doplněn o další části - Tereziánský trakt, Lichtenštejnský trakt a Oranžérii. Po určitou dobu zde Národní galerie ČR vytvořila expozici Baroko v Čechách a v roce 1992 byl majetek vrácen rodině Kinských. Ti zde dodnes odhalují historii svého rodu a život jeho členů. V současné době si tento původní rodový zámek s neobvyklou symetrií připomíná 300 let od svého slavnostního dokončení. Tím začíná nová etapa Karlovy Koruny a i nadcházející sezóna překvapí něčím zajímavým. Ve zrekonstruované jízdárně, konírně a kočárovně čeká na návštěvníky novinka sezony, výstava Kopyto sem, kopyto tam.
Zámek Karlova koruna/Public domain
Spojení s anglickou šlechtou
Na výstavě se dozvíte, jak se do Čech dostaly kratochvíle anglické šlechty v podobě tzv. koňských honů nebo jak se jezdilo nejen na Velké liverpoolské, ale i na Velké pardubické. Její počátky lze spojit s Kinskými, přesněji s Oktaviánem Josefem hrabětem Kinským. Právě na jeho panství v Chlumci se v roce 1836 konaly první dostihy podobné těm anglickým a o Velké pardubické se mluví od 1. listopadu 1874. Kinští se však nezabývali pouze dostihy. Zajímali se také o chov koní, a tak vás nová výstava seznámí s Chlumským spřežením. Plemeno Kinských, které patří k nejlépe chovaným v České republice, se vyznačuje zlatou barvou a černou hřívou. A zde je další souvislost s anglickou šlechtou. Johanka, klisna tohoto plemene, se stala součástí zdejšího královského hřebčína u příležitosti stých narozenin královny matky Alžběty.
Další zajímavostí je vzájemná interakce. Ptáte se, jak můžete zažít něco interaktivního na zámku, kde jsou většinou všude cedule „Nedotýkat se exponátů“? Na zámku Karlova Koruna toto zažijete přímo v samotném zámeckém parku. Tam vás audioprůvodce provede všemi zajímavými budovami zámeckého areálu a ukáže vám jeho zákoutí. V komentáři k vám promluví i sám hrabě Zdeněk Radslav Kinský.
Na zámku Karlova Koruna se seznámíte s rodem Kinských, splavem Chlumu a zároveň se ocitnete na koňských dostizích a v zámeckém parku si můžete odpočinout a vychutnat italskou kávu. Z Karlovy Koruny doporučují, abyste si v dostatečném předstihu před výletem přečetli aktuální informace na webových stránkách zámku. A během výletu se nedívejte na hodinky, ale mějte dostatek času, abyste si mohli prohlédnout vše, co zámek a park nabízí.
Zdroje: Karlovakoruna, Wikipedia
