Článek
Už jen stačí zapátrat ve středověkých metodách a obvinit starého člověka třeba z uhranutí miminka nebo čarodějnictví. Vrátím se tedy k tématu autora jednoho z článků, obviňujícího staré lidi ze smradu, kterým ho patrně obtěžují. Staří lidé je pravda, že mají zcela odlišnou vůni než miminka nebo mladí lidé. Domov staroušků se většinou pozná podle vůně. Ta bývá nasládlá. Někomu je nepříjemná, druhému může naopak vonět. Tento typický pach není ze špatné hygieny. Podle vědeckých poznatků za to může testosteron. I když je to hormon mužský, nechybí ani ženám. Mají ho všichni, ale starým lidem chybí. Když někdo říká, že stáří smrdí, necítí vůni testosteronu. Ten prostě s léty vymizí.
Jak si pomoci doma od zápachu.
V domech a bytech obývanými převážně starými lidmi je velmi důležité větrat. A to za každého počasí i několikrát denně. Pro staré a osamělé lidi bývá typický zvláštní zápach oblečení, a to, i když jsou čistotní. Oblečení vyperou, a aby ho nemuseli žehlit, naskládají prádlo na sebe a výsledkem je zvláštní pach. Zvláště tehdy, když je prádlo ještě vlhké. Zbavit se věcí s nevábným odérem. Vyhodit staré koberce a třeba se zbavit starého nábytku a oblečení, z něhož může vycházet nevábný odér zatuchliny. Zútulnit obydlí pokojovými květinami. Některé do sebe vtahují právě pachy. Své vykonají i vonné svíčky.
Páchnoucí tělo diagnóza:
Tím, že lidské tělo vydává určitý nepříjemný odér sděluje, že s ním vše nemusí být v pořádku. Sám majitel svého těla pach nemusí cítit, protože si zkrátka na něho zvykl.
Prodobrohidronis: Je přeloženo jako smradlavá hnáta. Trápí více muže než ženy, ale nevoní skoro žádnému člověku.
Fenylketonurie: Je metabolická nemoc, kdy je pacient cítit myšinou.
Tyrosemie: Je metabolická nemoc, kdy je pacient cítit po zelí.
Selhání ledvin: signalizuje štiplavý odér močoviny. Pokud se v těle hromadí odpadní látky a místo s močí odcházejí s dechem přes plíce, způsobuje to to nepříjemný olověný zápach. Při nedostatku inzulinu u jednoho typu cukrovky kolem sebe pacient šíří zvláštní ovocnou vůni. Projevem cukrovky je i dech cítit po acetonu. Jeho tělo totiž místo cukru spaluje tuky, ze kterých pak vznikají ketolátky.
Trimetylauminurie: Jedná se o poruchu při níž organismus produkuje sloučeniny pronikavě páchnoucí po zkažených rybách.
Chroničtí alkoholici: Bývají cítit po vařené kapustě.
Zápach z úst: Problém se odborně nazývá kalitóza a podle statistik jím trpí 25 až 30%lidí. Špatný dech způsobuje také zánět dutin, špatné trávení nebo třeba hnisavé čepy na mandlích. Většinou ale bývá problém v samotných ústech. Při kalitóze se v ústech přemnoží bakterie ze zbytků potravy a zubního plaku na nepříjemně silně páchnoucí sirné produkty, které vznikají při rozkladu mrtvol. Nepříjemný odér zahalující lidské tělo především poukazuje na to, že s ním není něco v pořádku. Nevalně voní i mnozí mladí lidé. Stačí se projet zvláště v horkých letních měsících tramvají.
U žen nepříjemný odér způsobují hormony v určité fázi menstruačního cyklu. Muže zase provází štiplavý pot, stačí se projít fotbalovou šatnou. Tělesný zápach též zhoršuje nadměrné pocení, nedostatek tekutin, pozná se při pohledu na moč, která je tmavá, a obezita. U starších žen může nadměrné pocení způsobovat přechod spojený s návaly horka. Jiný tělesný pach mají vegetariáni a jiný zase masožravci. Velmi páchnoucí a nepříjemné pocení mohou způsobit játra a ledviny. Zejména selhání ledvin, záškrt, tuberkulóza, ale i problémy s trávicí soustavou.
Tělesný pach trápí i mladé a velmi mladé ženy.
Bakteriální vaginóza: Je nejčastější vaginální infekcí femmes. Pokud se škodlivé bakterie vymknou kontrole, produkují zápach ryby.
Tyfus: Dodává tělu vůni pečeného chleba.
Žlutá zimnice: Nese vůni podobnou té v řeznictví.
Zápach v podpaží: Opět způsoben bakteriemi, které se zvláště v letních měsících rychle rozkládají. Je potřeba mýt se několikrát denně, možno použít i parfémované vlhčené ubrousky, každý den měnit oblečení a nezapomínat na deodorant.
Podle mnohých názorů a anket Češi smrdí cizincům a cizinci zase Čechům. Každý národ si nese svůj typický odér stejně tak, jako je tomu v říši zvířat. Podepisuje se na tom i strava. Jinak bude vonět Francouzka preferující lehkou středomořskou stravu a jinak milovnice svíčkové s pěti houskovými knedlíky. A lev voní jinak než gorila, kůň nebo pták. Mužům zase hezky voní ženy v období ovulace. Tak to zkrátka příroda zařídila. Zkrátka určité pachy do našeho světa patří a možná právě tím se navzájem odlišujeme.
Typický strach ze stáří.
Hormon života není nevyčerpatelný. Jeho známkou je ubývající síla tělesná i duševní. Pohledem na starého člověka na nás dýchl pach konce, a to je nám hodně nepříjemné. A někde v duši nám začíná cinkat, že i nám jednoho dne zazvoní umíráček a před tím přijde zápach těla.
Miminka. Jsou krásně růžová, plná života a tak se k nim rádo čichá a všem nádherně voní. Život mají před sebou a tělíčko nabité silou a chutí do života.
Procházela jsem hřbitovem a na jednom z náhrobků jsem uviděla nápis. Cestou, kterou já jsem chodil, ty kráčíš právě nyní. A stejně jako já i ty dojdeš až na ten samý její konec.
Smrt: Všichni se jí dočkáme. Jen v jiném věku a čase. Nebere ohled, zda jsme mladí a plni života, který máme takřka celý před sebou, stejně tak jako na našich osmi křížcích na krku. Je nesmlouvavá, nedá se podplatit. A právě v tom tkví její spravedlnost. Neschováme se před ní, neutečeme.
To jak pojmeme samotné stáří a budeme vnímat staré lidi, záleží především na výchově. Jaký pohled může rodina vytvořit třeba na babičku, můžeme vidět ve filmu Bába z ledu, kdy vnouček Ivánek pronese větu„ bába smrdí".
https://housekeeping.tn/pourquosi/certaines-pe
https://politikarina.cz/2020/05/28 stari-lidi
