Článek
Nový člen přinese do rodiny radost a rozzáří především dětské oči. Nadšeni jsou i rodiče, a mnozí neodolají hlubokému psímu pohledu nebo uklidňujícímu kočičímu předení. Bohužel jen do doby, než jejich ratolest pár dní po vánocích kamarád v kožíšku omrzí. Děti se vrátí zpátky do školy ke svým každodenním povinnostem, stejně tak dospělí do práce. A všichni najednou zjišťují, že nový člen rodiny také něco stojí. Ať už je to krmivo, škrabadlo pro kočičku, pelíšek nebo veterina.
Malé štěňátko se cítí doma opuštěné a dospělí se po příchodu domů rozčilují nad loužičkou. Koťátko si zase škrábe drápky o sedačku. Zvířátko si chce hrát, pomazlit se, cítit to lidské teplo a především to, že je milováno. Vánoce jsou pryč, a najednou nikdo nemá čas jít s pejskem na procházku nebo uklidit kočičí záchodek. Děti zjišťují, že kočička není plyšák, a oni ke svému kamarádovi, kterého k sobě připoutali, a on jim důvěřuje, mají také nějaké povinnosti. Zvíře dokáže svého pána milovat oddaně až za hrob, a zrada ho bolí stejně jako člověka.
Pejsek, kočička nebo třeba králíček jsou živé bytosti, které cítí bolest i smutek, ne špinaví, odrbaní plyšáci, které můžeme kdykoliv odhodit. A právě zvířecí kamarádi, kteří se sžili se svou novou rodinou a rozdávali radost, se najednou cítí nechtění, nemilovaní a je jim z toho smutno na dušičce. Nechápou, proč je najednou ti samí lidé, které okouzlili u vánočního stromečku, nakládají do auta a beze slov odvážejí kamsi do neznáma. Pár dní po vánocích se ocitají v útulku pro opuštěná zvířata. Osamělá, se zlomeným srdcem. A ty se začínají plnit chtěnými i nechtěnými vánočnými dárky. Takto končí po pár dnech radosti a veselí osud alespoň těch šťastnějších pejsků a kočiček.
Spoustu koťátek nalézají lidé odložené v krabicích u popelnic nebo na opuštěném místě za městem. Pokud je kotě už odrostlejší, stává se z něho tuláček, a ten přivádí na svět další nebohé tvorečky. Své děti ulice. Pokud opuštěným kočičkám nikdo nepomůže, třeba tím, že zavolá do nejbližšího útulku pro opuštěná zvířata nebo nezařídí kastraci, kočky na ulici strádají nebo se stávají týranými. Spousta lidí, mladých i starých včetně dětí si na bezbranném zvířeti buď vybije vztek nebo si dokazuje svou moc nad slabším. Malá koťátka trpí infekcí, jsou podvyživená a mnohá v bolestech umírají. A kočičí maminka trpí a pláče nad svými dětmi, kterým sama nedokáže pomoci. Pejsci končí nejčastěji v lese nebo na cestách bezcitně vyhozeni z aut.
Vánoce jsou nejen o lásce, rodině, dárcích, ale také o soucitu a milosrdenství ke všem živým bytostem. Vánoční dárek pejsek nebo koťátko se stávají členy rodiny, a to na dlouhých deset, patnáct let i déle. Se svou lidskou rodinou stráví chlupatý kamarád valnou část života a ona se mu musí zčásti přizpůsobit. Dokázat něco obětovat. Třeba delší dovolenou nebo volný čas. Zvíře je určité omezení v životě člověka, ale také pro mnoho starých nebo osamělých lidí jediným přítelem, kterého mají a který jim rozumí.
A tak vás mílí lidé především my pejskové a kočičky prosíme. „Vánoční dárky vybírejte s rozmyslem a především srdcem. Pak si budeme jisti, že jsme přišli do láskyplného domova, a to ne jen na chvilku. Jsme živé bytosti a moc moc toužíme být vám nablízku ve chvílích dobrých i zlých. Být opravdovými přáteli až za hrob. A zrada, ta láme naše srdíčka a jizvy na dušičce se hojí velmi dlouho“.
