Článek
V kasárnách to nebylo vždy ideální. Od bolestného odloučení od maminek či milovaných dívek, až po šikanu a buzeraci od starších mazáků. Postupem času se však z chlapců pomalu stávali chlapi. Odpovědní, zocelení muži, kteří po návratu z vojny zakládali rodiny. Někteří se dokonce stali tatínky už na vojně. I samotní vojáci přispívali ke zvýšené porodnosti. Spousta se jich vrátila ke své původní profesi, nebo na vojně zůstali jako vojáci z povolání. Hodně kluků si během vojenské služby udělalo řidičské průkazy, zacvičili si na spartakiádě, kde především ženská část obecenstva obdivovala krásná osvalená těla ošlehaná sluncem.
Především tatínkové byli na své syny právem hrdi. Sama jsem nějaký čas chodila, či si spíše psala s vojákem. Seznámili jsme se tehdy přes časopis Obrana lidu, věnovaný především vojákům. A když čas od času vysílají seriál Chlapci a chlapi, vzpomínka na mého Jakuba vždy zahřeje u srdce. Byl přesným typem kluka, jakého ve filmu ztvárnil Martin Zounar. Jen ta láska nám nevydržela až do konce vojny. Byli jsme od sebe bydlištěm příliš vzdáleni a Jakub si nakonec našel dívku z vesnice, kde před vojnou žil, a kam se zase toužil vrátit. Já jsem zase nedokázala opustit Prahu, v níž se Kuba cítil naprosto ztracený a k srdci mu příliš nepřirostla.
Vojna udělala z kluků opravdové chlapi.
S Jakubem jsme si ještě nějaký čas psali i po té, co se oženil se svou milou. Za pár let mě k sobě se svou ženou a také mým klukem Michalem pozvali na dovolenou. Do nádherné krajiny zalité sluncem, plné vinic. Jakubovi nakonec jeho tatínek předal vinohrad a společně vybudovali vinný sklípek. A na stará kolena syn svému tatínkovi v domě postavil vejminek. Už se ani nedivím, že tu svoji zlatou Moravěnku, jak říkával, nechtěl za nic na světě opustit. Nakonec využil všech svých schopností, jakých během vojny získal a mnohonásobně je zúročil.
Dnes si myslím, že spoustě mužům vojna chybí. Neznají žádný režim, mnozí nic moc neumí, jiní končí na drogách. Založit rodinu a zplodit dítě je pro ně přítěží. Chybí jim zodpovědnost a to už nejen za sebe. Kdo nešel na vojnu, např. z náboženských důvodů, obdržel tzv. modrou knížku. A šel vypomáhat do nemocnice nebo domova seniorů, čímž tito mladí muži ulehčili práci především ženám. Mnozí staří lidé jim přivykli, viděli v nich své vnuky, kterých se třeba ani nedočkali.
Dnes je spousta mladých kluků přecitlivělých a přebírají chování křehkých slečinek. A to, jak vypadá samopal nebo tank, znají jen ze seriálů, internetu nebo počítačových her. To, že se v boji skutečně umírá, neberou příliš na velkou váhu po vzoru počítačových her, kde má hrdina několik životů. Padne ve válce, oklepe se a jde dál. Současný svět je v mnohem větším pohybu než dříve. Mnozí už mu nestačíme. Mladí, ani my starší a pokročilí. Mocní touží být ještě mocnějšími a tak nejen kousek za našimi hranicemi řinčí zbraně.
Na válku připraveni nejsme. Spíše si to namlouváme.
Svět nikdy nebyl oáza klidu. To by na něm nesměli žít lidé. Avšak dnes je mnohem nebezpečnější, a to takřka kdekoliv. Jistota se ve vteřině může změnit v naprostou nejistotu. A to, že už čtvrtým rokem běží válka na Ukrajině, a nyní se rozhořel konflikt na Blízkém Východě neznamená, že k nám nezavítá nějaká „zbloudilá“ raketa nebo dron naložený bombami. Svět je ve válce. Jen na ni zde v Evropě není nikdo zcela připraven. Ani my v Česku ne. Pokud by někde nastal výbuch či spadly úlomky rakety, část lidí uteče, část zpanikaří, část zamrzne na místě a mladší generace si vše půjde zvěčnit na mobil.
Od doby, kdy skončila povinná dvouletá vojenská služba, armádě chybí boje schopní muži, ale i ženy. Máme také vojákyně a mezi ženami zájem o vstup do armády každým rokem stoupá. Těžká otázka je také, zda více finančně přispívat na obranu své země, nebo navyšovat a štědře valorizovat důchody, více investovat do dálnic, dopravní infrastruktury, škol. Zvláště při rychlém stárnutí obyvatelstva, a stále zmenšujícímu se počtu lidí v produktivním věku nastává otázka přímo hamletovská. Kde jen na to všechno vzít a nekrást.
Nějak bylo, nějak bude.
Vše si člověk asi uvědomí, až příliš pozdě, kdy se válečný konflikt z jakékoliv strany může vyhrotit natolik, že i čeští vojáci budou nuceni se postavit nepříteli na odpor a bránit svou vlast, svůj lid. A s klacky to rozhodně nepůjde. A přiznejme si pravdu, nejvíce peněz v budoucnu půjde právě na důchody, příspěvek na péči o staré a nemohoucí, sociální služby. A při rapidně klesající porodnosti, produktivní populace na vše vydělat nemusí, bez toho, aby se razantně zvýšily daně a odvody.
Nehledě na to, že během deseti let bude stoupat počet seniorů takřka mílovými kroky. Sice budeme možná mít vyšší důchody, neboť i já budu patřit ke generaci seniorů, jen nevím, kdo nás ubrání. Vojáci nebudou, finance na obranu také ne, jen nepřítel bude za dveřmi řinčet zbraněmi a smát se od ucha k uchu. Příliš těžké to mít asi nebude. Dobít malé území obývané z větší části starci mu může trvat jen pár dní. Priority si asi musí určit každý sám. Armáda samozřejmě neslouží pouze k obraně ve válečném konfliktu.
Lidé si navzájem život na této planetě mění v peklo.
Vojáci často pomáhají také při katastrofách a živelných pohromách, nejčastěji ve spolupráci s hasiči a IZS. A tak, zatímco jedni se právem obávají o své děti a vnoučata, v jakém světě budou žít a co všechno budou splácet, druzí se chovají dle hesla: „po nás potopa“. Buď už jsou příliš staří a potomky neměli vůbec nebo zemřeli. Nebo už je život „po tom“ zkrátka nezajímá. Vždyť oni také museli nějak žít, přežít a lehké to vždy nebylo. Nějak bylo, nějak bude a neřeší to. V jednom obchode jsem potkala starou paní.
Vyprávěla, že se narodila tři roky po vypuknutí 2.světové války a dnes, když vidí kam svět spěje, je ráda, že už je stará. Podruhé už by to zažít nechtěla a nikomu nepřeje válku, ani období poválečné nesoucí jen smrt, bídu a utrpení. Pomalu odchází generace, která všechny ty hrůzy okusila na vlastní kůži. A těm, kteří se narodili do lepší části světa, už možná nebude nikdo moci vyprávět, že ani tento svět nemusí být věčný. Lidstvo je nepoučitelné a všechny své chyby v určitých periodách stále opakuje. Zatímco by si lidstvo na této planetě mohlo žít jako v ráji, čím dál více si život navzájem mění v peklo.
cs.wikipedia.org/wiki/zakladni_vojenska_sluzba
cs.wikipedia.org/wiki/spartakiada
cnn.iprima.cz/fenomen-spartakiada-manipulace-i-prilezitost-navstivit-prahu-502160
e15.cz./domaci/seniori-a-prispevek-na-peci-rocne-to-vyjde-na-miliardy-1415096
zpravy.aktualne.cz/zahranici/co-kdyz-budou-vrazi-a-okupanti-chodit-po-praze-pta-se-ministr-ohrozene-zeme/r-aaa2978da92619bbd1e6c4e3c3180c89
cs.wikipedia.org/wiki/rusko-ukrajinska_valka
cz24.ceskatelevize.cz/tema/knflikty-na-blizkem-vychode-126
idnes.cz/zpravy/domaci/zeny-uniforma-armada-ceske-republiky-nato-sluzba-vojakyne.A230301_162534_domaci_ivos
cs.wikipedia.org./wiki/druha_svetova_valka
