Článek
A pokud nám zčásti život neusnadní umělá inteligence, čeká nás během deseti, dvaceti let nezvratný osud. Kámo, nezestárni, jakoby promlouval neznámý hlas převážně ke střední generaci tzv. Husákových dětí. Nejenže nebude nikoho, kdo tě v pracovním procesu nahradí, ale hlavně se o tebe nebude mít ve stáří kdo postarat. Budou chybět lékaři, pečovatelé, ošetřovatelé a zvláště kámo, nemáš-li potomky, bude to zlé, hodně zlé. Nejvíce peněz ze státního rozpočtu se utopí a každý rok se ten už tak hluboký oceán bude prohlubovat v sociálních službách.
Tím, jak populace rapidně stárne, přibývá také lidí různě zdravotně i mentálně handicipovaných, a to i třeba po prodělání různých onemocnění. A budou to právě sociální služby a zdravotnictví, oblast, v níž budou mizet nejen peníze, ale i produktivní lidé, kterých už tak bude pomálu na úkor ostatních odvětvích. Ale i pečovatelů a ošetřovatelů se nebude dostávat, problém s jejich nedostatkem vidíme už dnes. Tuto především psychicky i fyzicky náročnou profesi nezvládne každý a i pečovatelé postupně stárnou a docházejí jim síly. Žena krátce před šedesátkou i když srdcařka už své klienty zkrátka zvládnout nemusí. Čas je neúprosný a i ona se mílovými kroky přibližuje seniorskému věku a mnohdy už je natolik vyčerpaná, že ani není poznat rozdíl mezi ní a jejími klienty, z nichž mnozí tráví v důchodu celou třetinu svého života. A něco si alespoň stačili užít. Moje babička říkávala, že lidé by si třetinu života měli užívat dětství a mládí, učit se, vzdělávat. Tu další pracovat, postavit dům a zplodit potomky. No a tu závěrečnou odpočívat a užívat plodů své práce. Tehdy se lidé až na výjimky dožívali 75 let ale spíš méně. Dnes, dostal-li člověk boží požehnání, dožije se klidně i stovky, ale platí to spíše pro předválečnou generaci. Tito lidé mají zkrátka tvrdý kořínek, třebaže mnozí tvrdě pracovali či přežili koncentrák. A jsou možná v mnohem větší pohodě než jejich pečovatelka, kterou čeká ještě druhá směna doma. Anebo rovnou usne hned na samém začátku oblíbeného seriálu. A její důchod je někde v nedohlednu.
Proti věku není léku, říkávaly naše babičky. Věk zkrátka nezapřeš a síly začínají lidem už po padesátce pozvolna ubývat zrovna tak, jako ubývaly jejich matkám, otcům, babičkám i dědům. Staré auto také jednoho dne zreziví.
A právě s tímto takřka neřešitelným problémem si dokázali poradit v Japonsku, kde Naoki Tonaka vykonstruoval robota, který dokáže usnadnit práci nejen samotným pečovatelům, ale především se stal nezastupitelným pomocníkem zvláště imobilním klientům. Mnozí staří lidé by při tak intimní záležitosti jakou je intimní hygiena, přebalování a snad i krmení raději uvítali robota než vyhořelého, přetíženého člověka, zvláště pak opačného pohlaví. Robot může odvést kvalitní čtyřiadvacetihodinovou službu za minimální mzdu bez nároku na dovolenou, přestávku. A přitom být stejně výkonný či výkonnější než člověk.
Profesor Yoshiyuki Sankai zase navrhl speciální oblek, který pomůže v pohybu lidem s ochablým svalstvem a přidá sílu pracovníkům, kteří se o ně starají. Zařízení je připoutáno k nohám i zádům člověka a sestává se z počítače, bateriemi poháněných motorů a bioelektronických senzorů vysílaných do svalů. Oblek s názvem HAL (Hybrid Assitivě Limb) dovede předvídat záměry pohybu člověka a například mu umožní zvedat předměty vážící několik desítek kilogramů, jakoby vážily jen pár kilo. (odkazy - Supermanem díky kybernetickému obleku, novinky.cz 8.6.2005, Robot jako ošetřovatel, idnes.cz.7.9.2019, technet.idnes.cz, HAL - Robots:your Guide to the World of Roboticks https://robotsquide.com/robots/hal
Další pomocník je Dance robot v podobě ženy ve společenských šatech co dokáže krásně zatančit i valčík a mnohé další „ženské“ věci. Tak proč nerozpohybovat stařečky a nepřenést je zpět do pohádky mládí, aniž by se musel obstarat lidský orchestr za nemalé peníze. Anebo se neocitnout ve společnosti krásné mladé dámy. (Aiko, ideální žena, ahaonline.cz 12.12.2008). Saudská Arábie šla dokonce až tak daleko, že se stala první zemí, která udělila občanství robotovi jehož pojmenovali Sofie. A právě tento robot má za úkol simulovat člověka se vším všudy. (archiv.hn.cz 2.11.2017,
forbes.cz 13.11.2017). A právě tento robot by se mohl stát nepostradatelným pomocníkem i společníkem zvláště starým, nemocným a handicipovaným lidem v jejich přirozeném prostředí při různých úkonech, procvičování paměti, předčítání, cvičení, komunikaci. Ale též osobním strážcem a ochráncem, kdy bude přímo napojen na monitoring policie, bezpečnostní služby či záchranné služby. Takovýto robot by dokázal ušetřit nemalé finance a udržet seniory v lepší kondici a možná i zdravější.
Takový robot dokáže pečujícím mnohonásobně usnadnit práci a klientům opět vrátit lidskou důstojnost. Dokáže polohovat postel, obrátit pacienta, upozornit na možný vznik proleženin, vyměnit plenu bez patřičných poznámek a štítivosti. Přiznejme si barvu, ne každý má k této práci vztah či dobrý žaludek a pokoru ke stáří. Nevadí mu nakrmit pacienta, několikrát vyměnit bryndák, odnést nočník, umýt pacienta, pohladit po třesoucí se vrásčité dlani, promluvit pár laskavých třebaže naprogramovaných slov. Starý člověk bude vděčný za každý i sebemenší projev, třebaže umělý. A především v domácnostech osamělých seniorů dokáže, říkejme mu tedy Sofie nebo třeba Maruška, Vojtěch s čipem a vsazenou kamerou, jakýmsi minisenzorem upozornit na zhoršující se zdravotní či psychický stav a přivolat pomoc, podat oběd a především upozornit na dobu, kdy si vzít lék i zčásti poklidit.
Sofie se starému člověku stane i rádcem a průvodcem, vezme ho na procházku i nabídne pocit bezpečí před různými vykuky a manipulátory mající jediný úmysl a to seniora okrást. Umělá inteligence může osamělým a opuštěným lidem zčásti nahradit i rodinu a za pomoci virtuální reality je vzít i do časů jejich dětství či třeba na nějaký hrad.
Budoucnost nemusí být zdaleka tak černá jak se nám snaží politici namluvit. Bude jen jiná. A tím, že umělá inteligence bude i pracovat, bude odvádět i určité daně. Nebude marodit, nebude stárnout. Bude jen pracovat, pomáhat a tvořit nový svět a třeba i mnohem lepší. Nejmodernější technika už tady s námi nějaký ten pátek je a v určitém směru je naprosto nezastupitelná. Kolik robotů například při náročných operacích už dokázalo zachránit lidské životy. Je holý nesmysl dřít pětašedesátníky když ALL dokáže mnohé pracovní podmínky během krátké doby naprosto změnit. Vývoj jde stále dopředu.
Lidé stárnou, samozřejmě, to je náš úděl tady na zemi. Počátek i konec našeho bytí. V tzv. novém světě lidé až tak potřební nebudou a staří pracovníci už vůbec ne. Ti by měli odpočívat, věnovat se vnoučatům, koníčkům na které jim v produktivním životě až tak času nezbývalo. Anebo ti energičtí se zapojí do spolupráce s ALL stejně tak jako mladá generace pro niž to bude naprosto přirozené.
A lidstvo, co se s ním stane až mezi nás vstoupí ve větší míře ALL. Zhola nic, jen se trochu promění. Staré bude pozvolna zanikat a rodit se nové, ale tak to vždy bylo. Pomalu odchází do věčných lovišť poválečná generace, po roce 2050 a možná i před začnou odcházet nejobávanější, nejsilnější a nadlouho nezapomenutelné Husákovy děti a ten nepoměr, vychýlená ručička směrem ke stáří se opět srovná. Následující ročníky jsou mnohem slabší a tento proces se na prahu dalším století opakovat patrně nikdy víc nebude. Nemá cenu se tím zabývat a zbytečně padesátníky a mladší deprimovat tak jak dnes mnozí politici činí. Ono už je stejně pozdě. Třicet ztracených let už nikdo zpátky nevrátí. Co ale ještě tak úplně ztracené není, přejít právě na robotizaci, bez níž se především sociální služby nadobro zhroutí. Nejvíce zde bude chybět právě lidský faktor. Ale ono nakonec vše může být úplně jinak. Ten nejsilnější hlas vůbec může mít nakonec sama příroda. Už nyní pociťujeme klimatické změny, kdy taková čtyřicetistupňová vedra udolají i vola, natož staršího člověka.
