Článek
Zatímco dospělí lidé se jen lehce pousmějí nebo zakroutí hlavou, malé děti jsou natěšené na Ježíška. A tak si při návštěvě obchodu nejedna maminka nebo tatínek od svého caparta vyslechne otázku, na kterou neumí tak lehce odpovědět. „A kdy už přijde Ježíšek"? Vysvětlovat malému dítěti, pohybujícímu se v prostoru sobů, vánočních stromečků, ozdob a různých dekorací, že ještě za hodně dlouho, chce asi pořádný kus odvahy.
Příroda oblékla pestrobarevný šat, děti sbírají kaštany, aby si z nich vytvořily zvířátka, stejně tak, jako tomu bylo za časů mého dětství. Jo, to byl svět ještě v pořádku. Nastal krásný podzim zahalený nostalgií. Sluníčko ještě zcela neztratilo svou sílu, a do oranžových tónů zbarvená příroda čaruje. Dokonce jsem za tou tajuplnou krásou, která pohladí po duši vyrazila na kole, abych si ji vychutnala plnými doušky, než vše brzy pohltí černočerná tma.
Vánoce uprostřed října.
Dny se zkracují čím dál rychleji a člověku za pár dní zbyde už jen vzpomínka. Do Halloweenu, stejně tak jako do Dušiček zbývá ještě pár týdnů. A tak jsem se vypravila do jednoho obchodu koupit nějaké to strašidýlko za okno. Procházela jsem mezi regály, kde marně hledala nějakého toho pavouka se smaragdovýma očima, černou kočku v cylindru, nebo dýni, do které vložím svíčku. Když jsem se zeptala jedné z prodavaček, jest-li ještě dorazí něco na Halloween, jen pokrčila rameny se slovy, „že už mají jen vánoční sortiment“.
Ne, že bych po Halloweenu nějak zvlášť toužila. Tento svátek světýlek v temnotě k nám dorazil zcela nedávno převážně z anglosaských zemích. Chtěla jsem také udělat radost dětem z místní mateřinky a věnovat jim nějaká ta tajemná světýlka, která rozzáří jejich očka při putování strašidelnou stezkou. A tak jsem alespoň vzala pár andělíčků na hřbitov a pár halloweenských strašidel vyrobila sama. V supermarketu jsem koupila pár dýní a vydlabala je. Z několika jsem vyrobila kočičí hlavy, jiné dostaly klobouk. Vzpomněla jsem si na své dětství. Vánoce pro mne byly zahaleny tajemstvím.
Věřila jsem na Ježíška takřka do svých jedenácti let, než na mě ze skříně vypadla panenka, o kterou jsem si Ježíškovi napsala. Pak mi rodiče řekli celou pravdu a já jsem se dlouho cítila zklamaná. Přesto čekání na zázraky bylo to nejkrásnější a neopakovatelné kouzlo vánoc. Vše začínalo adventem a stromeček tatínek donesl den před Štědrým dnem. Tehdy byl Štědrý den obyčejným dnem, kdy lidé šli normálně do práce. Dnes je vše příliš uspěchané, a tak trochu postavené na hlavu.
Vánoce v obchodech přeskočily první státní svátek, Halloween, Dušičky a nakonec i druhý státní svátek.
Vánoce již v polovině října, Svatý Valentýn do obchodů vstupuje hned po novém roce, a koncem února začíná příprava na velikonoce. Lidé jsou zbytečně vystresovaní, a zvláště menší děti přicházejí o tu magickou atmosféru, jakou s příchodem vánoc zažívaly jejich rodiče. Buď se na Ježíška těší už od října, anebo se netěší na nic, a cítí se podvedené a zklamané. Komerce oblouznila jejich srdce a trochu otupila tu tajemnou krásu. Jsem ráda tomu, že jsem část života prožila v minulém století, a všechny tradice a zvyky zachovávám, a dodržuji tak, jak mají být, bez diktátu světa.
Lidé zrychlují už tak rychlý čas. Jedni žijí v minulosti, druzí spěchají do budoucnosti a málokdo si dokáže vychutnat přítomnost. Člověk zatratil ve svém srdci Boha a kamsi do neznáma odletěli andělé, nesoucí jména. Víra, Láska a Naděje.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org>wiki>Halloween
https:// radimejak.cz>dusicky-kdy-a-proc-se-slavi
