Článek
Tento svět není pro starý. Jenže za pár let nemusí být ani pro mladé. Hlavní slovo v zemi starých bude mít možná umělá inteligence. S tím, že člověk přirozeně stárne nezmohou nic ani hlavy pomazané, a to politici. Takový všeznalec Marek Benda navrhující nesmyslné zákony zvláště pro starší ročníky vykonávající namáhavé profese může být ale naopak v klidu. Ke své židli v poslanecké sněmovně je doslova přilepen „od nepaměti“ a jak se zdá, asi to tak zůstane na věky věků. Lidé jsou nespokojeni, stále brblají v teple svých domovů nebo při pohledy na ceny v supermarketech, ale stále volí ty samé tváře a staré garnitury.
Co ale ty mohou vědět o životě obyčejného a zvláště těžce pracujícího člověka. Pojem mají zkreslený a tak jim není na překážku vytvořit zákon, tedy paskvil, kdy může šedesátiletý pokrývač zdolávat střechy jako mladík v plné síle a rozkvětu. Jenže ten mladík takovouto práci dělat nepůjde. Zkrátka mu nevoní. Přestože mnohý šikovný řemeslník si dnes dokáže vydělat slušné peníze a nemusí mít strach z toho, že přijde o práci, nebo ho o ni připraví nástup umělé inteligence. A ta může mít v blízké budoucnosti jednu z hlavních rolí.
Dnes je smutné a čtu to pod články v diskusích, kdy někdo uvede, že člověk v 60 letech mnohé profese už vykonávat zkrátka nezvládne, zazní hluboké moudro: „Měl jsi se lépe učit!“ Nejenže dotyčný nechápe, že práce rukama je pro společnost také potřebná, ale ještě autorovi, aniž by ho znal tyká. Přijde čas, kdy takovému diskutérovi doma něco odejde, rychle potřebuje řemeslníka a ten buď není k mání, nebo si za práci řekne sumičku, při níž onen chytrolín ze sociální sítě jen valí oči.
Po odmítnutí vánoční brigády zůstala paní hořkost v duši
Bohužel stále žijeme v zemi ageismu (slovo age znamená v angličtině věk), kdy je především na starší lidi pohlíženo očima HR manažerů jako na dinosaury patřící kamsi do muzea zkostnatělých exemplářů. A ti dříve nebo později k pohrdání staršími pracovníky povedou mladou, prací nepolíbenou generaci. A tento nešvar bude stále více ve společnosti rozevírat svá chapadla. Jedna z mých bývalých spolužaček sháněla předvánoční brigádu. Stará se o nemocnou maminku a chtěla přinést nějakou tu korunku do domácího rozpočtu. A také koupit pár drobných dárků mamince a vnoučatům, které moc miluje. A také upéct cukroví, což zvláště při dnešních cenách není zrovna nejlevnější záležitost.
Vánoce jsou ale jednou za rok a měly by být hezké pro každého. Když zahlédla ve výloze jednoho obchodu s textilem inzerát „přijmeme prodavačku na brigádu do konce roku 2024“, její srdce zaplesalo. Prodavačkou se vyučila a tuto profesi vykonávala přes 20 let. Práce s lidmi jí bavila. Už si představovala, jak krásné Vánoce svým blízkým vystrojí. A na brigádu by to měla kousek bez dojíždění. Když vešla dovnitř, mladé prodavačky, které by mohly být jejími dcerami, ji sjížděly pohledem s úšklebkem ve tváři.
Cítila se dost nepříjemně. Přesto si dodala odvahu a zeptala se, zda je místo prodavačky ještě volné. Než nabrala dech, jedna ze slečen znuděně odsekla v tom smyslu: „Ne, už jsme brigádnici přijali. Ještě jsme papír z výlohy nesundali, ale máme plno. A pak, jsme především mladá móda a prodáváme kolekce hlavně pro mladé, jak asi sama vidíte,“ paní bylo do pláče. Na svůj věk se vůbec necítí a dokonce jeden čas předcvičovala hormonální jógu pro ženy jako dobrovolnice. Prošla si nemocí a dar uzdravování se chtěla předávat dál. Jen má hojně prošedivělé vlasy a o něco více vrásek. Péče o staršího člověka se vepíše do tváře celkem brzy.
Zrovna jsem sháněla bílou blůzku do práce a tak jsem ji doprovázela. Když jsem se blížila k pokladně, jen jsem zaslechla rozhovor těch dvou slečen. „Co to bylo, ta byla stará ne. Viděla jsi ten kabát, co měla na sobě, vůbec jí neslušel. A ty vlasy.“ Holt to nebyla kráska z instagramu s našpulenými rty. Kdybych tu halenku nutně nepotřebovala a neslušela mi, asi bych jí těm holkám hodila na hlavu. Po zaplacení jsem jen tak letmo prohodila. „Ale já si k vám také chodím nakupovat a to už poměrně dlouho. A víte, že ještě pamatuji krále Karla IV. Popíjeli jsme spolu víno na Karlštejně. A teď se zeptejte strýčka Googla, kdo že to vůbec byl ten pán. Bye“.
Lehčí práce jen pro OZP
Když jsem o pár dní později do obchodu opět vyrazila pro hezký řetízek jako dárek pod stromeček, za pultem stála starší paní. Trochu mě to zarazilo a tak jsem jen tak mezi čtyřma očima hodila řeč: „Vy jste tady na té brigádě? Mé bývalé spolužačce, která se o ní před pár dny ucházela bylo naznačeno, no jak to nejlépe vystihnout. Že zkrátka staré neberou. Jste přece mladá móda.“ „Já jsem tady jen na částečný úvazek. A ona je také OZP?“ Vylezlo z ní. Takže zakopaný pes tkví v něčem úplně jiném než v čísle v kalendáři. Prodavačka může být řečeno černým humorem jednoruká, jen když na ni firma dostane státní dotace. Zatímco zdravá žena před šedesátkou už pro zaměstnavatele zajímavá není. Je pro něho stará a nic z ní nekápne.
Přestože jsou někteří lidé ve starším věku, samozřejmě ne všichni, o něco pomalejší a trpí různými zdravotními neduhy, žádná dotovaná místa pro ně na rozdíl od OZP nejsou. Přestože zdravotní problémy mohou mít vzhledem k věku podobné. A ne každému je přidělen ID. A tam, kde se propouští, vyletí většinou jako první.
Politici nám lžou
Cílem nejednoho politika je dostat na pracovní trh více žen. Chtít sice mohou, ale zvláště o maminky s malými dětmi a ještě více o ženy 55+ valný zájem ze strany zaměstnavatele není. Úřady práce, zvláště v menších městech by mohly vyprávět. Nejširší spektrum nezaměstnaných tvoří starší lidé. Dříve byla místa na vrátnicích a společnostech s lehčím provozem přidělována starším pracovníkům, kteří měli už své odpracováno a do důchodu jim zbývalo jen pár let. Dnes jsou tato místa ponejvíce vyhrazena pro OZP, přestože zvláště v malých městech tolik lidí třeba ani není, a tato místa zůstávají dlouhodobě neobsazena. Mnohé firmy mají ze zákona dané, že musí zaměstnat určité procento OZP, jinak platí vyšší odvody. Věk do důchodu se prodlužuje, ale povinnost zaměstnávat také starší lidi nikdo nikomu nenařídil.
Bývalá spolužačka nakonec brigádu získala jako záskok za nemocnou paní na pár hodin v domově pro seniory. Práce ji také naplňuje, je to taková dobrá duše. Pokud paní zůstane nemocná déle, ráda zůstane i příští rok. Vypomáhá s rozvozem jídla na jednotlivé pokoje klientům, kteří se do jídelny sami nedopraví. Většinou jde o ležáky. Občas pomůže někoho nakrmit. Práci na HPP by už ale vzhledem k věku, jak přiznává, nezvládla. Pro ni krásné povolání, ale psychicky a fyzicky hodně náročné. Člověk musí být především srdcař, jinak to asi nejde.
Tady se naskýtá všetečná otázka, co mladí a zaměstnavatelé, ale i stát vůbec chtějí. Na jedné straně o starší pracovníky nestojí, mladí nechtějí pracovat s nimi, ani na ně a firmy neustále brečí, že jim chybí lidé. Do toho mezi nás brzy vstoupí AI, která valnou část profesí také zredukuje. A věk odchodu do důchodu se zase o nějaký ten měsíc prodlouží. A naše hlavy pomazané ponejvíce zajímá jen to, jak si zvednout plat. A pokud si část poctivě pracujících lidí musí docházet na ÚP pro dávky, např. příspěvek na bydlení, někde pěkně začíná smrdět ryba od hlavy.
Třídit lidi na základě věku je přežitek
Ani starší lidé ani mladí se nedají házet do jednoho pytle. Pětapadesátník, šedesátník, sedmdesátník, a mnohdy i výš, může být velmi aktivní člověk, který se cítí zdravý a tak pracuje. Práce ho baví a naplňuje. Sportuje, navštěvuje univerzitu třetího věku. Jiný člověk dlouho pracoval manuálně, cítí se vyčerpaný, zvláště ženy pečující ještě při práci o své staré rodiče, stříhají metr odchodu do důchodu. Pak jsou mladí lidé, kterým se pracovat příliš nechce, a druzí jsou do své práce zapálení, chtějí v životě něco dokázat, něčeho dosáhnout.
Ti se srdcem na pravém místě ve volném čase pracují jako dobrovolníci. V životě to mohou mít těžké, ale také nemusí. Se stále častějším nástupem robotizace, AI nebudou patrně muset tak těžce manuálně pracovat jako jejich rodiče, jsou vzdělanější, s vymožeností moderní techniky žijí od dětství. Ani v pozdějším věku nemusí být tak opotřebovaní. Už jen tím, že na trh práce nastupují později než generace před nimi. A možná se jim postupně podaří ageismus zcela ze společnosti vymýtit.
https://www.uradprace.cz/documents/37855/3463287
https://www.kurzy.cz/makroekonomika/zamestnanost
https://www.dustojnestarnuti.cz/zpravodaj/kdy-jsme
https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatel
https://uradprace.cz/zamestnavani-ozp
