Článek
Lidé nad 50 let si neustále stěžují, jak je pro ně těžké sehnat si práci nebo přivýdělek. Veškerý neúspěch při hledání zaměstnání svádí na svůj věk a ani na okamžik si nepřipustí, že by důvodem mohlo být něco zcela jiného.
Věk je jen výmluva
V článku, na který reaguji, sháněla starší paní přivýdělek a rozhodla se to zkusit v prodejně s módou, která sháněla prodavačku. Odešla s nepořízenou a viní z toho svůj věk. Jenže ve skutečnosti za tím bylo něco zcela jiného. Paní hledala práci v obchodě s módou, ale přišla tam oblečená v nemoderním a neslušivém kabátu a s ošklivým sestřihem vlasů. Je opravdu tak překvapivé, že v obchodě, který prodává módu, práci nezískala? Prodavačka musí alespoň trochu rozumět tomu, co prodává, a měla by umět poradit. Jak asi poradí paní, na které je na první pohled patrné, že módě a stylu vůbec nerozumí?
Lidé si nevěří
Paní odešla s nepořízenou a slzami v očích. A přitom úplně zbytečně. V článku se píše, že je hodně aktivní a jako dobrovolnice předcvičovala například hormonální jógu pro ženy? Proč si taková paní, co tohle umí, neudělá papír a nechodí někam pravidelně předcvičovat. Byla by to rozhodně lepší práce než někde v krámě skládat oblečení. Cvičila by, bylo by to méně časově náročné a daleko lépe placené. A její věk by vůbec nebyl na překážku, naopak by mohl být výhodou. Dnes mají o cvičení zájem i seniorky a věřím, že by ocenily cvičení s někým v jejich věkové kategorii, kdo dokáže porozumět jejich problémům a přizpůsobit tomu cvičení.
Není to o věku
Byť v původním článku za rohem prodavačky věk paní drbaly, jsem si naprosto jistá, že kdyby tam přišla šik sebevědomá paní, která by jim vysvětlila, že dokáže skvěle poradit svým vrstevnicím, které v obchodě očividně nakupovaly také, práci by získala. Jenže, když se někdo neumí prodat, tak je to těžké. Dneska v tom člověk musí umět chodit, a to není otázka věku, ale toho, jak se umí adaptovat.
Firmy jsou od toho, aby vydělávaly
Z článku je jasně patrné, že paní autorka má problém s porozuměním dnešnímu světu. Firmy nejsou charita, jsou od toho, aby v první řadě vydělávaly. Takže její pobouření, že pracovní místo sice získala také straší paní, ale s OZP absolutně není na místě. Jednak to vyvrací, že šlo o ageismus a za druhé, co je špatného na tom, že firmy dávají pracovní příležitost lidem, kteří by práci jinak těžko sehnali stát jim za to připlácí? Když jsem před pár lety zvažovala rozjetí firmy, ani jsme nad jinými, než OZP zaměstnanci neuvažovali. Práce by byla ideální třeba pro lidi na vozíčku, protože se dala vykonávat z domova a my bychom získali schopné zaměstnance za minimální náklady, a ještě bychom někomu, kdo to má v životě těžší, pomohli. Co je na tom špatného?
