Článek
Zvláště, zbývá-li jim jen pár let do důchodu. Ačkoliv se zdánlivě pro ně může otevírat nová kapitola života, ne každý je schopen, zvláště ve starším věku, přijmout novou výzvu. Světu, do něhož by měli vstoupit nerozumí, zrovna tak, jako novým technologiím. Tápou, cítí se ztraceni, nepochopeni. Ne každý se otřepe a jde dál. To, co v mladém věku člověk vnímá jako novou výzvu, nebo dokonce dobrodružství, staršího člověka stresuje, a ne každý se dokáže přizpůsobit zcela novým podmínkám. Dnes je především tlak na výkon, což se zvláště pro generaci 50+ stává překážkou. Pracovat chtějí, ale svým mladším kolegům už nestačí tak, jako ve třiceti, čtyřiceti.
Pobývat na ÚP příliš dlouho se zvláště ve stáří nemusí vyplatit.
A tak jsou v evidenci na úřadě práce, a jen tiše trpí. Do důchodu ještě odejít nemohou a pro mnohé zaměstnavatele jsou ve svém věku už staří. Trh práce zamrzl v předsudcích a různých klišé. Na druhé straně jsou lidé mladí, zdraví, energičtí, v plné životní síle, ale pracovat se jim příliš nechce. Život na dávkách jim zkrátka vyhovuje. Jsou svými pány, nikdo jim do ničeho příliš nemluví. Spousta mladých lidí nechápe své rodiče, pracující na tři směny, dvanáctky, nebo že mají pevně stanovenou osmihodinovou pracovní dobu od - do.
Málokdo si ale uvědomuje, že ani úřad práce není kojná, a nejde na něm pobývat polovinu života, bez toho, aby se ztracený čas, kdy člověk v pozici nezaměstnaného neodváděl do systému někde nepodepsal, a on později nezaplakal nad výdělkem. A to právě ve stáří. Zatímco starší generace pracující od svých 18 let má většinou dá se říci povinné pojištění 35 let splněno někde okolo 55 let, mladší lidé mohou mít do budoucna problém. Doba, po kterou člověk v evidenci ÚP pobíral podporu v nezaměstnanosti, nebo se účastnil rekvalifikačního kursu, se započítává v celém rozsahu.
Je to náhrada doby pojištění a pro výši důchodu se krátí ze 100% na 80%. Takže člověk pobývající na úřadě práce s pobíráním podpory v nezaměstnanosti, bude pobírat důchod o nějakou tu částku nižší, něž kdyby celý život pracoval bez náhradních dob pojištění. Před dosažením 55 let se započítává i pobyt na úřadě práce bez pobírání podpory v nezaměstnanosti do jednoho roku. Nad 55 let se do důchodu započítávají pouhé tři roky evidence na ÚP. Podpora v nezaměstnanosti náleží po odpracování 12 měsíců během dvou let.
Délka podpory v nezaměstnanosti podle věku.
Uchazeči do 50 let - 5 měsíců
uchazeči 50 let - 55 let 8 měsíců
uchazeči nad 55 let - 11 měsíců
První dva měsíce činí výše podpory v nezaměstnanosti 65% čistého výdělku, další dva měsíce 50% čistého výdělku a po zbytek podpůrčí doby klesne na 45% čistého výdělku. Pokud uchazeč o zaměstnání ukončil bez vážného důvodu své předchozí zaměstnání dohodou, náleží mu pouze 45% čistého výdělku již od prvního měsíce po celou podpůrčí dobu.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti pro rok 2024 činí 24 608 Kč.
Pokud uchazeč o zaměstnání nepobírá již podporu v nezaměstnanosti, může si přivydělat na DPČ - dohoda o provedení činnosti, a to do poloviny minimální mzdy, která činí pro letošní rok 18 900 Kč. Polovina činí 9 450 Kč. Po překročení částky je z evidence ÚP vyřazen. Na DPP - dohoda o provedení práce si již přivydělat nelze.
Evidenční důchodový list vám prozradí, jaký a zda vůbec nějaký důchod si zasloužíte.
Je dobré, nechat si vyjet na správě sociálního zabezpečení tzv. evidenční důchodový list, kde člověk uvidí nejen to, kolik let má odpracováno, ale také, zda za něho zaměstnavatel sociální pojištění odváděl. Ve společnosti panuje takový mýtus, že člověk, který poctivě pracoval, má kolem šedesátky potřebná léta, dnes 35 let, dávno odpracovaná. Nemusí tomu ale vždy tak být. Zvláště, když pracoval na DPP, nebo za něho zaměstnavatel sociální pojištění neodváděl, jako OSVČ odváděl málo, nebo dokonce vykonával práci na černo. Tam mu klidně může chybět 12 - 15 let i více, přestože po celou dobu pracoval. Důchodové pojištění lze doplatit zpětně a to za dva roky.
Dalším mýlkou je, že vše to, co do systému odvedu, jde na můj důchod. Není tomu tak. Jelikož u nás existuje průběžný solidární systém, naše odvody jdou na důchody našim rodičům a prarodičům. Na naše důchody budou zase vydělávat budoucí generace. Naše děti, váleční uprchlíci nebo migranti, kteří tady budou pracovat. Odvody na důchod povinné nejsou na rozdíl od zdravotního pojištění. To se musí platit vždy. Člověk se pak ale musí smířit buď s nízkým důchodem nebo žádným. Anebo bude muset pracovat třeba o pět let déle i po dosažení řádného důchodového věku.
Takže lidé, pobývající na úřadě práce několik let nárok na důchod ani mít nemusí, přestože dosáhli důchodového věku. To se týká i důchodu invalidního. I zde musí být odpracován určitý počet let. Pokud člověku pobývajícímu na ÚP skončila podpora v nezaměstnanosti, ale přihlásí se na rekvalifikační kurs, bude pobírat po celou dobu rekvalifikace 60% z původního platu. Dnes může na rekvalifikační kurs člověk evidovaný na ÚP využít až 50 000 Kč, které úřad práce plně uhradí. Rekvalifikaci si buď vybere sám nebo mu ji může pomoci vybrat pověřený úředník na úřadě práce. Rekvalifikace musí splňovat akreditaci.
Využít rekvalifikaci zcela zdarma může být výhra do budoucna.
Vhodnou rekvalifikaci lze vybrat na portálu MPSV, Jsem v kurzu, Podnikatel.cz, rekvalifikační a kvalifikační kursy.cz. Jednotlivé rekvalifikace se mohou měnit tak, jak se bude proměňovat trh práce především s nástupem umělé inteligence, digitalizace, robotizace, a také v souvislosti se stárnutím populace. Především pro starší generaci mohou být vhodné profesní rekvalifikace chůva, asistent pedagoga, počítačová gramotnost základní i pokročilá, kurs v sociálních službách, úklidové služby. Pokud ÚP uchazeči nic nenabídne, měl by se sám pídit po tom, co by mohl získat pro sebe přínosného do budoucna, a tím na trhu práce zlepšit svou pozici.
Dnes jsou na ÚP různé poradenské služby. Individuální i skupinové, bilanční diagnostika, kdy je nezaměstnaný nasměrován k nejvíce vyhovující profesi na základě svého vzdělání, praxe, zdravotního stavu. Člověk se naučí pracovat se stresem, psát životopis, dělají se různé psychologické testy, kdy se uchazeč o zaměstnání o sobě může dovědět spoustu zajímavých věcí, které ho jak v osobním, tak pracovním životě mohou posunout dál. Úřad práce není kojná, ale pokud má člověk bez ohledu na věk i vzdělání motivaci, ne třeba hned, ale časem se mu může podařit najít zajímavá a dobře placená práce. Už tím, že s úřadem práce spolupracuje a využívá různých nabídek se posouvá dál, a je připraven na čas, kdy se ekonomická situace zlepší, a firmy opět začnou ve větší míře nové zaměstnance nabírat.
Sama jsem prošla jak profesním poradenstvím, tak bilanční diagnostikou a všem, kdo jsou evidováni na ÚP mohu vřele doporučit. Jedná se o zcela nový projekt financovaný z prostředků EU v rámci projektu věk není překážkou pro uchazeče 50+ a nový začátek. Po ukončení uchazeč o zaměstnání získá závěrečnou zprávu, z níž se doví, kam má nejlépe směřovat jeho profesní cesta. Pobyt na ÚP nemusí být něco, za co by se měl člověk zvláště ve starším věku stydět, léta má odpracovaná a jen se mu prodloužil odchod do důchodu. Je úplně něco jiného na sobě i v době nezaměstnanosti pracovat, vzdělávat se, snažit se hledat vhodné zaměstnání, a chodit si tam jen pro různé dávky.
https://cs.wikipedia.org/wiky/bilancni - diagnostika
https://uradprace.cz/poradenske - programy
www.cssz.cz
www.jobs.cz/jak- na- cv
www.zivotopisy.cz/jak-napsat-zivotopis
