Článek
A také podle profilu kandidáta. Ne slibů do prázdna a mazání medu kolem úst. Jak se říká:„ když ptáčka lapají, hezky mu zpívají“, což především u politických kandidátů platí dvojnásob. Nyní se mám rozhodnout, jaké představitele a zástupce si zvolím pro svůj kraj. Pokud si vezmu kraj středočeský, nemohu s jistotou říci, že vše se zcela povedlo na výbornou. Zvláště co se dopravy týká a také pracovních příležitostí.
Spousta lidí, včetně mě musí dojíždět za prací do hlavního města. A i když nám politici tvrdí něco jiného, v mnohých městech zkrátka práce, a to především pro ženy, není. Až na různé vícesměnné montovny, které v regionech vyrostly jako houby po dešti. A tak lidem nezbývá nic jiného, než dojíždět několik desítek kilometrů do Prahy. Sama takřka v předseniorském věku dojíždím osmdesát kilometrů tam a osmdesát kilometrů zpátky. Přes tři hodiny trávím v dopravě a když už v té Praze jsem, tak si tam také nakoupím.
Kraje by měly umět přilákat bohaté investory.
Tímto zase nepodporuji město, v němž žiji, a spousta menších podniků krachuje. Obchůdky a restaurace zejí prázdnotou, lidé si vše potřebné koupí v Praze. Jsme město ponejvíce se starším obyvatelstvem, kde se průměrný věk blíží 46 letům. Nová pracovní místa se netvoří a někteří starší lidé každodenní dojíždění za prací už nezvládají, a raději jsou na podpoře nebo na dávkách. Další kapitola je doprava, kdy měsíční kupón vyjde na 2 600 Kč, a to už je zvláště pro osamělého člověka dost velká zátěž pro rodinný rozpočet. Ne každý pobírá v Praze průměrnou mzdu.
Někteří politici chtějí vrátit zlevněné jízdné pro seniory a studenty. Dle mého názoru, by se jakékoliv slevy měly odvíjet především od výše platu nebo důchodu, a toho, zda člověk žije zcela sám, či s partnerem nebo v manželském svazku. Zatímco senior s důchodem 21 000 a vyšším dostane slevu na jízdné, člověk s minimální nebo podprůměrnou mzdou na tom bude hůř než onen senior, který nemusí denně dojíždět za prací.
Právě lidé, kteří si práci aktivně hledají by se měli podporovat slevou na jízdném. Tím by se mohl více rozhýbat trh práce mezi jednotlivými kraji. Ne každý zaměstnavatel svému zaměstnanci na dopravu přispěje. Nehorázně vysoké příspěvky na dopravu by se měly sebrat nebo snížit také politickým představitelům. A tak zatímco člověk s čistou mzdou 25 000 Kč i nižší dojíždějící 60 km nechá za dopravu autobusem 2 600 Kč, poslanec dostane příspěvek na jízdné 39 700 Kč. To už je smutná realita dnešních dnů a zchudnutí pracujících.
Obdobné je to u studentů. Na ty z bohatých rodin by se slevy na dopravu vztahovat neměly. Politici se bijí v prsa, co vše pro své ovečky udělají. Nikde však nezaznělo, jak třeba lépe ochránit v tom a tom kraji především ženy, mají-li pracovat takřka do 65 let. Ne každá má možnost jet z odpolední směny autem, přijde jí naproti manžel nebo jí autobus zastaví přímo před domem. V některých krajích veřejná doprava na sebe dokonce ani nenavazuje, nebo se lidé ve večerních hodinách nemají jak dostat z práce domů.
Nechci volit lidi, co si na mě vzpomenou jednou za čtyři roky.
A pak jsem jim zcela ukradená. Zvláště, jsem-li žena, sice starší, ale ještě ne v důchodu, z níž takřka nic nemají. A pro pracující lidi nebo ty, co skutečně pracovat chtějí, se toho až moc nedělá. Tyto volby jsou krajské, avšak s celostátní politikou propojeny pupeční šňůrou. Bez státní opory a podpory krajští hejtmani nezmohou takřka nic. Na kraje v mnohém nemůže zapomenout ani státní rozpočet. Především z hlediska různých investic, sociální služby, veřejná doprava, školství. Hejtmani musí být velmi silné osobnosti, kteří dokáží pro své obyvatele vyjednat a zařídit spoustu potřebných věcí. Lidé, kterým jde skutečně o občany a rozvoj svěřeného kraje. A právě takovýchto lidí na kandidátce příliš nevidím. A také nechci volit sice známé, ale nedůvěryhodné tváře, kterým šlo více o to, získat teplé dobře placené místečko než rozvoj kraje.
Právo důstojně odvolit by měli mít všichni stejné.
Bohužel právě nyní prožívá naše země nelehké časy, kdy především část Moravy a jihočeského kraje zasáhly povodně, které v jediném okamžiku změnily osudy a životy mnoha lidí. Možná i tito lidé se připravovali odvolit své zákonné zástupce. Nikdo z nich nemohl tušit, jaká zrovna je a jejich rodiny postihne katastrofa. Ti lidé přišli naprosto o vše. O majetek, střechu nad hlavou, někteří i své blízké. Starostí mají až nad hlavu, natož myslet na nějaké volby. Sama si neumím představit, že bych v takovéto těžké a psychicky náročné situaci k volební urně šla.
Volby se měly o pár dní odložit. Už jen proto, aby všichni lidé dostali stejnou šanci. Volit se určitě bude jinak v nezasažené Praze a na zatopené Moravě, kde lidem nezbylo nic jiného než oči pro pláč. Ani pro samotnou vládu nebylo lehké rozhodnutí, zda volby uskutečnit v řádném termínu nebo je o nějaký ten týden posunout. Už jen z hrozeb a soudních tahanic z důvodu neregulérnosti voleb.
Jiná otázka se zase naskýtá s ohledem na voliče v zatopených oblastech, kteří buď nebudou mít ani kde odvolit, anebo ti lidé na tom nebudou vzhledem k okolnostem dvakrát psychicky dobře. A také mnozí vyčerpaní hasiči mají spoustu jiných věcí na práci, než jít volit. Především pomáhat lidem v zasažených oblastech s odklízením naplavenin a vysušováním domů. Některým jsou právě hasiči jedinou oporou v nejtěžších chvílích, než se k nim vůbec někdo dostane. Nakonec to vlastně pětikoalici může vyhovovat.
Chudší regiony nakonec k volbám nepůjdou a oni tím dostanou větší šanci ty volby v mnoha krajích vyhrát. A to se mi příliš regulérní také nezdá. A právě i tento důvod a solidarita s postiženými oblastmi přispěl k tomu, že ani já se těchto voleb nezúčastním. Snad jen později, kdyby se volby zopakovaly ve prospěch ohrožených regionů. Je to smutné, ale pravděpodobně v souvislosti s přírodní kalamitou jaká postihla část našeho území, neodvolí všechny regiony.
A to také příliš spravedlivé není. Podmínky odvolit by měli mít všichni občané této země naprosto stejné, a s covidem se tato situace jak nám někteří vládní představitelé tvrdí srovnat nedá. Nějak mi připadá, že mnohým politikům opět nejde ani tak o lidi, jako o hlasy a udržet si svá teplá místa. Ze „suchého kraje“ může zvítězit ten, kdo nehnul ani prstem, a naopak člověku, co se mohl přetrhnout pro dobro a spokojenost svých občanů, svůj kraj zvelebil, díky povodni unikne místo hejtmana či krajského úředníka jen o fous.
https://mvr.cz/volby/clanek/volby-do-senatu-a
https://www.denik.cz/z-domova/krajske-volby-2024
https://www.idnes.cz/wiky/temata/extremni-deste
https://finance.cz/544078-poslanecke-platy
