Článek
U vody je krásně takřka pro každé tělo. Zatímco ženy si s odchodem starého roku nebo alespoň s prvním jarním slunečním pošimráním po tváři dávají předsevzetí, jak zhubnou do plavek, muži nic takového příliš neřeší. Na plovárně vystaví na obdiv celému světu svůj pivní pupek ve jménu pivo hezká těla dělá. Stejně tak jako neodolatelná svíčková nebo knedlo vepřo se zelím červeným. A láska. Ta přece prochází žaludkem. Tak proč se za svůj výtvor lásky a domácí péče stydět. A velký zadek své drahé polovičky značí základ rodiny. No a rodina je zase základ státu.
Už Helenka Růžičková alias Škopková v legendární Troškově trilogii Slunce seno… své dceři Blaženě vzniklou situaci jasně a výstižně objasnila: „Jakýpak tlustý, se podívej v televizi, jací jsou tam tlustí. A proč. Protože se mají.“ Plovárna je takový amfiteátr nabízející přehled různých těl. Od těch slovanských krev a mléko, amerických, tvořených ponejvíce fastfoodovou stravou, až po těla modelek za lahodící nejednomu mužskému oku, nebo ta hezky vytvarovaná atletická. Zatímco muži krásné mladé ženy okukují jako mlsní kocouři, ženy jen tiše závidí s myšlenkou, že snad příští léto konečně zhubnou a svým tělem oslní celou plovárnu.
Také se občas neubráním nesmrtelné tetě. Pak ale zjistím, že ne vše je tak špatné, jak se na první pohled může zdát. Lépe vidím své nedostatky a snažím se je poopravit. Když jen tiše závidím štíhlé ženě, začnu více pracovat na své kondičce, a méně se cpát třeba oblíbenou zmrzlinou. Nebo změním účes. Své mamince jsem záviděla to, jaké pekla vánočky. Milovala jsem je, i když jsem po nich kynula, až se ze mě pomalu stával knedlíček. Takové se mi nikdy nepodařily. A asi už nikdy nepodaří. Maminka byla jen jedna a jedinečná. Paní dokonalou už se asi nestanu. Snad určitá výhoda mého věku je, že se tím příliš netrápím. A jak znám muže, mají to stejně. Dokonalost přenechám olympským bohům.
Málokdo se u vody za své tělo ale stydí, nebo to na sobě nedává alespoň znát. A zvláště po pátém, šestém tupláku oroseného je krásné každé tělo, a ženy jsou spanilými princeznami. Zatímco mnohé dámy a pánové po padesátce mají těla dá se říci výstavní, vysportovaná, a bronz jim dodává ještě větší šmrnc, mladí připomínají spíše pivní soudky. Slečnám v bikinách přetéká vše okolo, že z bikin je vidět celá spíše jen zadní část. Pánové jsou na tom podobně. Do vody nevstupují, natož skáčou. Rovnou se do ní svalí. Před pár dny jsem si byla zaplavat a uviděla doslova úkaz. Hezká, vyšší osvalená blondýnka v bílých bikinách. Opálení její atraktivitu ještě zvýrazňovalo a málokdo z mužů i žen o ni nezavadil pohledem. Na vodní hladině plavala ladně, lehce.
Zatímco my ženy se trápíme nad pár kily na víc, muži hrdě svůj pivní pupek vystaví na obdiv.
Na tom by nebylo nic divného, kdybychom mnozí z nás paní nesklonili poklonu, a ona nám nesdělila svůj věk 61 let. To už nejednomu návštěvníkovi plovárny spadla čelist. Paní bývala závodní plavkyní a ještě dnes plave za veterány. Věk by jí málokdo hádal a většinu tamních žen lehce strčila do kapsy. Ale je tady přece léto jak má být, a tak i já si ho užívám bez ohledu na diktát módy, který většinou udávají mladé ženy a muži. Do mnohých módních trendů se ještě sice vejdu postavou, ale už ne tím číslem, co na mě z kalendáře mrká, a hlásá něco o soudnosti. A pak jsem tak trochu rebelka. Na plovárnu si klidně v bikinách po padesátce vyrazím. A jak pravila Miluna, stydět se, „já nemám za co“. I když v zrcadle občas zahlédnu Jolanku z Účastníků zájezdu.
Miluji přírodu. Nejraději nakupuji zboží ve slevách, různých secondhandech nebo recyklované. Včetně plavek. A výběr je zde opravdu velký a takřka na každou postavu. Naopak v mnohých obchodech mi vadí plavky s hořejším dílem, který tvoří vycpávky. Především ženám, které už tak příroda trochu více obdařila takovéto plavky nesluší, a přidávají jim zbytečně kila navíc. Mám kamarádku, která je také trochu při těle, ale jinak správná holka do deště, co nezkazí žádnou legraci. Dokonce si občas klidně vezme tanga. Své tělo i sebe samu miluje, a vždy hrdě hlásí. „Hele, dokud se vejdu do bazénu, tak je to pořád dobré.“
Jak si vyrazit na plovárnu bez ostychu.
Ono je to někdy skutečně víc o lidech než jejich tělesné schránce. Suchar a leklá ryba sice mohou mít nádhernou štíhlou postavu, ale legrace si s nimi člověk zase příliš neužije. Hlavní je užít si báječné léto tam, kde je nám hezky, a s lidmi, kteří nás mají rádi stejně tak, jako my je. Čas letí jako bláznivý, a pak zůstanou jen vzpomínky u alba. A vo tom to celé je. To léto. Tak nač se zbytečně stresovat. Na to máme celý rok. Trochu jsem zalistovala starými alby, kdy jsme s rodiči trávili prázdniny a později dovolenou na Máchově jezeře. My mladí jsme měli všichni těla až na naprosté výjimky stejná, štíhlá. Trochu objemnější byly spíše naše maminky nebo babičky. K jejich věku už to, že věčně štíhlé jako proutky nebudou zkrátka patřilo.
Dnes je ale úplně jiná doba. A přehled těl i plavek o něco pestřejší pro pozorovatele. A jak si vyrazit na plovárnu bez ostychu za svůj věk či kypřejší tvary. Úplně normálně jako k moři. Pro starší dámy a ženy bojujícími s nějakým tím kilem navíc, existují tzv. tankini. Jde o plavky, které mají místo bikin nohavičky nebo různě dlouhou sukénku. Tento druh plavek se začíná těšit stále větší oblibě, a to nejen mezi staršími dámami. Občas se stydí vyjít si k vodě v bikinách i krásné mladé dívky, přestože nemají za co. Muži si zase potrpí na plavkové kraťasy. Někdy stačí vybrat pouze určitý typ plavek a vhodnou barvu. A z boubelky je rázem modelka.
