Článek
Mladá dívka se nad ránem vrací domů. Protančené střevíčky si nese v ruce a bosá, unavená, vyvolává úsměvy kolemjdoucích, kteří jedou do práce.
A pak potkáte chlápka, který si to peláší bos zcela záměrně metru, protože je přesvědčen, že není nic lepšího než chodit bos. Lidé se otáčí a klepou si na čelo.
Jenže, kdy je to bosá chůze akceptovatelná a kdy ne? Ano, máme nějakou společenskou normu, ale i mně se nedávno stalo, že bosá chůze byla lepší, pohodlnější, než trpět ve špatně zvolených botách.
Osobně si troufám tvrdit, že chodit bos má své výhody a rozhodně chůzi na boso doporučuji, jen zdůrazním - nic se nemá přehánět.
Kdy tedy ano a kdy ne?
Bosá chůze díky nerovnostem povrchu stimuluje a podporuje správnou funkci našich orgánu, díky akupresurním bodům, které končí (začínají) na našich chodidlech. Ideální je tak bosá chůze v parku, v trávě, na zahradě, v písku, pro odvážnější i v lese a na oblázcích. Na takovém povrchu se obrousí i stará kůže a člověk už pak nemusí chodit na pedikúru.
Jsou ale situace, kdy říkám jasné NE bosé chůzi. V MHD, v obchodech, po rozpálených ulicích. To může být více na škodu, než k užitku. A to nejen z důvodu špíny, ale hlavně zdraví. Kdekomu, kdeco vypadne z kapsy nebo prostě jen něco vyhodí na zem, jako jsou třeba víčka od plechovky, nedopalky, bohužel občas i jehly. A v těch horkých dnech, které panovaly v posledních dnech, se chodníky ulic staly až skoro rozžhaveným železem, což je nejlepší cesta k tomu zadělat si na několik velice nepříjemných puchýřů.
Jste zastáncem bosé chůze? Nebo naopak bosou chůzi odmítáte?
