Článek
Poznejte dvě tváře empatie. Proč je váš spojenec i skrytý nepřítel?
Nejlépe si obě stránky empatie ukážeme na příkladu z praxe. Představte si tedy Janu, která je projektovou manažerkou a slaví úspěchy u klientů i lidí z týmu. Její schopnost vcítit se do druhých je přímo legendární. Aniž by jí musel kdokoli, cokoli říct, vycítí skryté obavy juniorního kolegy. Ví tak, kdy mu dodat odvahu. Přesně pak chápe i frustraci klienta, a díky tomu dokáže navrhnout řešení, které všechny uspokojí. Každý její projekt končí úspěchem, tým je motivovaný, klienti ji chválí.
Vše se však mění, když večer přijde Jana domů. Všechno se hroutí, protože se cítí emočně vyčerpaná. V hlavě pořád cítí stres toho juniorního kolegy a tíží ji frustrace klienta, kterou sice pomohla vyřešit, ale připadá jí, že je to její osobní prohra. Ta stejná schopnost, která ji přes den pomáhá vyhrávat, jí večer a v noci nedá spát. Jana se tak dostala do pasti moderní profesionálky, kdy je její silná stránka zároveň i slabinou.
Neřízená empatie vás může zničit
Dostáváte se do podobné situace? Pak byste měli zbystřit, protože empatie patří mezi základní a vysoce ceněné dovednosti, ale pokud nemáte strategii a neumíte ji ovládat, může se změnit ve vaši Achillovu patu. Jste totiž jen kousek od emočního vykořisťování, syndromu vyhoření, ale i případné ztrátě vlastní identity.
Co se skutečně děje v našem těle, když cítíme s ostatními?
Abyste se mohli naučit svou empatii skutečně ovládat, je potřeba ji nejdříve pochopit. Empatii dlouhé roky zkoumají psychologové a neurologové, kteří ji nevnímají jako jednu, ale rovnou tři typy empatie.
Základním typem je kognitivní empatie. V rámci této složky rozumíme tomu, co si druhý člověk myslí, předvídáme jeho chování, a vidíme problémy jeho očima. Kognitivní empatie patří mezi důležité nástroje stratégů, ať už se jedná o marketingové specialisty nebo vyjednavače.
Dalším typem je emoční empatie, kterou vnímáme i jako rizikovou. Jedná se totiž o schopnost fyzicky a emočně cítit to, co cítí druhé osoby. Ačkoli je emoční empatie zdrojem hlubokého spojení a důvěry, ohrožuje vás. Pokud ji totiž nebudete regulovat, můžete nekontrolovaně přijímat emoce ze svého okolí. To může vést k úzkostem a vyčerpání.
Nejvyspělejší formou je empatie soucitná, která kombinuje prvky obou výše uvedených a přidává k nim akční prvek. Základní premisou je totiž v tomto případě, snaha někomu pomoci. Nejenže tak chápete a cítíte s druhou osobou, ale máte vhled a motivaci aktivně pomoci. Jelikož jen pasivně nenasáváte nepříjemné pocity druhých, ale obracíte je v akci. Navíc tak posilujete svou odolnost a děláte si radost, protože pomoc někomu druhému generuje pocit radosti a smyslu.
Když se budete snažit pracovat s empatií, není cílem emoční složku zcela zapudit, ale z kognitivní a emoční empatie vypěstovat empatii soucitnou. Lidé, kteří ovládají soucitnou empatii jsou skvělí lídři. Empatičtí lídři vytvářejí prostředí psychologického bezpečí. V takovém týmu roste kreativita, spolupráce, ale i ochota riskovat.
Jak proměnit svůj vhled v profesní triumf?
V dnešním tvrdě konkurenčním prostředí bývá empatie řazena mezi soft skills, které jsou někdy označovány jako postradatelné. Jenže už samotná kognitivní empatie může být tou tajnou zbraní, kterou oddělení nebo celá společnost potřebují.
Správně užívaná empatie se může promítat i do obchodních výsledků, jako jsou vyšší tržby apod. V dnešní době, která stále skloňuje personalizaci i a individualitu, by pak měla být empatie nezbytností a nejen luxusem.
Řízená empatie totiž pomáhá prodávat. Nejlepší obchodníci umí naslouchat nejen tomu, co klient říká, ale i zamlčuje. Svůj produkt tak mohou prezentovat jako skutečné řešení problému, který u klienta spatřuje. Přesně tak se pak budují obchodní vztahy, a nejen jednorázové transakce.
Empatie pomáhá i otevřít dveře k inovacím, protože dokáže spojit různé perspektivy lidí z týmu do jednoho smysluplného celku. Týmy, které mají vysokou míru kolektivní empatie, lépe řeší konflikty, jsou efektivnější, podporují se, rychleji komunikují, ale hlavně dosahují lepších výsledků.
Kdy se empatie stává slabinou?
Ano, cílená empatie dokáže být silnou stránkou, která z vás udělá úspěšnějšího člověka. Jenže pak je tu její nekontrolovaná forma. Ta je cestou do osobního i profesního pekla a často končí nejen vyčerpáním, ale i vyhořením. A právě tato forma empatie se mnohdy po ženách ve výchově vyžaduje, protože mají pečovat, vnímat bolesti a strasti jiných a k tomu zvládat vlastní problémy a úkoly. Pak se ale tato přílišná empatie stává toxickou silou.
Empatie může být překážkou ve spokojeném životě
Přílišná empatie vás může docela rychle dostat do spirály vyhoření. Pohyb v ní je pak spíše plíživý a než si toho všimnete, může být pozdě. Vše začíná ve chvílích, kdy jste pohlceni negativními emocemi druhé osoby natolik, že máte pocit, jako by byly vaše vlastní. V tu chvíli nedokážete pomoci ani sobě, ani zmíněné druhé osobě. Zůstáváte prostě paralyzovaní. Těmto lidem a situacím se tak začnete vědomě i nevědomě vyhýbat.
Pokud jste takovým situacím vystavováni opakovaně a neumíte s nimi pracovat, jste po čase jen kousek od syndromu vyhoření.
Dalším problémem je pak skutečnost, že ženy s vysokou mírou emoční empatie mají jakýsi magnet na toxické a manipulativní jedince. Tito lidé tuto skutečnost totiž vycítí a bezohledně začnou zneužívat vaši ochotu naslouchat a pomáhat. Rádi se staví do role oběti a přes toto pouto na vás přenášejí zodpovědnost za jejich problémy.
Proč jsou ženy častěji postiženy empatickým vyčerpáním?
Jak již bylo zmíněno výše, riziko empatického vyhoření je u žen vyšší kvůli výchově, která pramení ze společenských očekávání a genderových stereotypů.
Navíc je tu i problém dvojí vazby. Ten poukazuje na situace, kdy jsou na jedné straně empatické ženy vnímány jako slabé a nemohou tak vést. Jenže na straně druhé bývají ženy, které se snaží být asertivní označovány jako panovačné, agresivní nebo nepříjemné.
Nastavte si svůj vnitřní kompas a dosáhněte řízené empatie
To, že nyní chápete rizika neřízené empatie, nestačí. Je na čase se naučit vaši empatii řídit. Ochráníte tak svou energii, čas, a především duševní zdraví. Nezbytné je si nejprve nastavit hranice. Ty neslouží k tomu, abyste byla odtažitá, toho se bát nemusíte. Začátky možná budou náročnější, ale svůj vnitřní kompas můžete přenastavit postupně. Začněte následující rady zavádět jednu po druhé a zlepšete svůj pracovní život. V ostatních oblastech už to pak půjde samo.
Ochraňujte svůj čas
Pokud vás kolega požádá o pomoc ve chvíli, kdy toho sama máte nad hlavu, zkuste říct: „Jasně, ráda, ale mám tu prioritní úkoly, můžeme se na to podívat hned zítra ráno.“ Neřeknete tak ne, ukážete snahu pomoci a zároveň chráníte své priority.
Delegujte emoční zodpovědnost
V případě, že se vám chodí opakovaně kolegové svěřovat se svými problémy a trápením a vás tyto věci stahují dolů, můžete říct například: „Chápu, proč je to pro tebe těžké a vážím si tvé důvěry. Ale nemyslím, že ti mohu efektivně pomoct. Zkusil sis promluvit s HR manažerem nebo vyhledat odbornou pomoc?“ Takto projevíte soucit, ale přesměrujete zodpovědnost správným směrem.
Říkejte „ne“ bez pocitu viny
Třetím a bezesporu těžším krokem je naučit se říkat ne, aniž by vás to uvnitř drásalo. Pokud se na vás někdo pokouší hodit na poslední chvíli úkol a vy už nemáte dostatečnou kapacitu, použijte třeba tuto frázi: „Oceňuji, že na mě s tímto projektem myslíte a věříte v mé schopnosti, ale můj současný pracovní záběr mi už neumožňuje se tomuto úkolu dostatečně věnovat a odvést kvalitní práci.“ Ukážete, že si toho ceníte a myslíte na výsledek.
Buďte pevným majákem v bouři
Zejména ve vedoucích pozicích se některým nepříjemným situacím nevyhnete. V této chvíli přichází na řadu trénink schopnosti, kterou literatura nazývá jako odtažitý soucit. Tento termín označuje um, starat se o druhé, aniž byste přebírali jeho emoce a utrpění. Zde může pomoci vizualizace.
Buďte majákem, který i v divoké bouři zůstane stát
Představte si, že jste velký, pevný maják na útesech. Jste světlem pro lodě okolo, kterým udáváte směr. V bouři to však nejste vy, kdo je zmítán, o vás se vlny rozbouřeného moře pouze rozbíjejí a vy stojíte dál. I tato mentální představa vám může pomoci udržet si odstup. Vaší rolí je pomáhat, a ne se nechat potopit, protože pak se v bouři ztratí i další lodě.
Dejte si pauzu
Než budete na nějaké výzvy reagovat, dejte si krátkou pauzu. Během ní si můžete uvědomit, co se vlastně děje a jaké to ve vás vzbuzuje pocity. Můžete si opět i vizualizovat obrázek majáku a zamyslet se nad otázkou: „Co se opravdu děje? Jaký má ten člověk skutečný problém?“ Jistě pak budete reagovat lépe a můžete odhalit i to, že vaši dobrotu někteří lidé doteď jen zneužívali.
Komunikujte asertivně, i když jste empatik
Asertivní komunikace může být skvělým nástrojem a pro empatika přímo nezbytným. Na druhou stranu společnost si pod tímto označením často představuje chování chladné. O tom však asertivní komunikace není. Hlavním nástrojem asertivní komunikace pro empatika jsou tzv. já výroky. Ty vám pomohou vyjádřit vaše pocity a potřeby, aniž byste obviňovali druhou stranu.
Výrok v rámci tohoto pravidla by měl zahrnovat objektivní popis chování druhé osoby nebo situace. Dále vyjádření vašich pocitů a dopadů na druhou stranu a na závěr pak vaši konkrétní potřebu. Příkladem může být tato reakce: „Promiňte, ale když se na mě obracíte s těmito naléhavými problémy na konci pracovního dne, cítím se ve stresu a vyčerpaná, protože už nemám mentální kapacitu je efektivně řešit. Potřebuji, abychom si na řešení těchto věcí plánovali čas s předstihem během dne.“
Takový výrok dává druhé straně možnost pochopit vaši perspektivu, aniž byste vystupovala jako necitlivý a neochotný člověk.
Pár slov na závěr
Jak je vidět, empatii nelze jednoduše představit jako zbraň nebo slabinu, protože se jedná o komplexní schopnost, kterou je potřeba moudře používat. Dosáhnout řízené empatie vám pomůže nejen v profesním životě a je tak na čase opustit představu empatie jako vrozeného a neměnného rysu. Vaše empatie rozhodně nemusí být slabost, ale superschopnost a když ji ovládnete můžete začít měnit svět, tedy aspoň ten kolem vás.
Zdroje:
· Knihy:
o Daniel Goleman – Pozornost: Skrytá síla excelence
o Charles Figley – Únava ze soucitu
o Adam Grant – Dávat a brát
o Marshall B. Rosenberg – Nenásilná komunikace: Řeč života
· Online:
o Bety.cz
