Něco o Chantal

Jaká je?

Za poslední sezóny přečetla hodně zajímavých scénářů… „Jsem člověk, který vždy nosí v hlavě spoustu projektů, které si přeje realizovat. Ale některé zůstávají v prozatímním, utlumeném režimu, dobře o nich vím. Přijde jejich čas.“ Sní pořád o dalších věcech, které chce realizovat a stáhnout si je na zem. O dalším cédéčku plném šansonů, o projektu pro její neziskovou organizaci Nadaci Archa Chantal, o parfému, co by zachytil aroma proudu jejích vzpomínek. O skvělém scénáři, který by ráda uvedla na českých scénách. Hledá neúnavně ten pravý…

O mapě života

Více než hodinový dokument, nový portrét herečky natočený režisérem Georgem Agathonikiadisem (2023) se dostává na televizní obrazovky. Pro lepší prokreslení jejího charakteru o ní vypovídá nejen rodina, ale i kolegové. „Patří do mapy mého života,“ říká Chantal Poullain, „doprovázejí mě na klikaté cestě osudu!“ Při předávání insignií rytířky Řádu čestné legie na půdě francouzské ambasády v Praze, Alexis Dutertre dobře vyzdvihl tři hlavní rysy její životní dráhy - rozhodnutí odejít za láskou do Československa v době normalizace, obdivuhodnou uměleckou dráhu i osobní nasazení v Nadaci Archa Chantal. Skutečně, hodně se mluví o tom, že velkým krokem do neznáma byl její odchod za Bolkem Polívkou, z prosluněného jihu Francie do totalitní země ve středu Evropy. Byla ve svých dvaceti dvou letech „ztracena nejen v překladu“. Jak sama přiznává, „zbývalo víc než deset let do listopadu 1989, když jsem se dostala do Brna a žila tady, hlavně v umělecké společnosti. Byla jsem okouzlená… Život v totalitě velmi inspiroval tehdejší kulturu, vnímala jsem bohatý umělecký svět. Společnost zachraňoval humor.“

Podle mého názoru ale ještě větším skokem bylo rozhodnutí Chantal, že po rozchodu se svým manželem zůstane s jejich synem v téhle zemi - blízko Vladimírovy rodiny. Tam se ukázaly pravé rysy jejího charakteru: intuitivnost, velkorysost, pravdivost i důslednost v jednom. Když přišla první nabídka od režiséra Vladimíra Morávka na roli Chůvy v Shakespearovi, ona tuhle riskantní výzvu poslechla. Později se s Vladimírem přesunula z Brna do Prahy, protože podle slov Chantal: „Nejde přece o místo, kde žiješ, ale kde máš srdce.“

Syn tady studoval a jeho máma dlouhé sezóny úspěšně hostovala v komorním divadle Ungelt, aby se obloukem, přes řadu hostování, včetně Národního divadla, vrátila na místo, kde na českém jevišti začínala, do Divadla Bolka Polívky v Brně. Čas už natolik pokročil, že namísto proslulého představení Šašek a královna se na této scéně hraje Šašek a jeho syn, v podání herecké dvojice otce Bolka a syna Vladimíra Polívkových.

Co má a nemá ráda?

Těší se na každou reprízu svých představení, kde předává svou energii do hlediště. Při „toulaní“ Českem na nové koncerty francouzských šansonů s triem Štefana Markoviče si užívá i moderaci mezi zpíváním. Probere pokaždé s publikem hodně záležitostí do hloubky - ráda se zamýšlí nad vztahovými tématy, vztahem muže a ženy, rodiny („Skutečná láska nekontroluje a nekalkuluje „) nebo prohodí do hlediště dotaz: Neměníme ideály za pohodlí?“ Přiznává, že když na scéně ze sebe „vycucává“ všechnu energii, „předávám, ale nejvíc sama dostávám…,“ říká. Vyhledává příjemné pobývání ve společnosti spolu s potěšením z dobrého jídla, ráda fotí a fotky má doma všude. Miluje staré typy aut, veterány, které se už nevyrábějí. Ve své době pro ni měly (a stále mají) neodolatelné kouzlo a šarm.

Co ráda nemá? Všechny větší i menší problémy, které zahlcují naši planetu - naléhavé vzkazy naší země lidem, které na ní žijí… Už tolikrát slyšela, že neumí česky. Také jí to, že nedosáhla „dokonalosti“ pořád trápí, ale při čtení nových scénářů nebo textů článků k autorizaci kvalitu rukopisu velmi bystře rozpozná. Umí si vychutnat plnou nádheru slov ve francouzštině, stejně jako v češtině. Během zkoušek na Hru o manželství jí režisér Ladislav Smoček říkal: „Možná neumíš česky, ale jazyk přesto cítíš.“ A je to skutečně tak…

Třicetiletá Nadace Archa Chantal

„V běhu času jsem si ani moc neuvědomovala, že už máme třicet let (Nadace byla založená už v roce 1993).“ A co je pořád stejné? „Další projekty, úpravy dětských zařízení s důrazem na výtvarné pojetí,“ vypočítává zakladatelka a prezidentka: „Pořád stejná je filozofie nadační činnosti: humanizace dětských zdravotních zařízení. Za desítky let své jsme činnosti vytvořili padesát projektů za téměř šedesát milionů korun! Netuším, kdo by mě v téhle práci mohl jednou zastavit. Jak říkám, nechám si jí až ´do dřevěného pyžama´. Nadaci Archa Chantal stavíme dál pod stálým heslem - tvoříme dětský svět. Zdůvodnění, proč o tyhle proměny usiluju, zazní jednoduše, ale je podstatné: v nemocnici by se nemělo léčit pouze tělo, ale také duše.“

Chantal sama nikdy nepřestala hloubat v dětské psychice, nejen v dospívání, ale také u menších dětí. Podle jejího názoru je první a poslední povinností rodičů aktivní výchova dětí. „To by mělo mít stále jistotu, že za nimi může přijít s čímkoliv. Že jsou přátelé. „Někdy stačí říct, jsem pro vás tady, v dobrém i ve zlém“, dodává. Poslední roky se její Nadace výrazně věnuje projektům, cílených na psychiatrii. Právě těch diagnóz se totiž objevuje strašně moc a věkové rozpětí je široké, od malých špuntů, po mladé holky – s anorexií, teenagery.

Další jízdy na kolotoči…

Krásná, zralá žena, s mnoha talenty, jde naproti dalším výzvám. Hned po odevzdání rukopisu své druhé knihy Život na kolotoči, se už rozhlíží po dalších úkolech. Bývá často u fotografování nového kalendáře Proměn na rok 2024 - tentokrát se za fotografickým hledáčkem příštího, třináctého kalendáře Proměn ve prospěch Nadace Archa Chantal, ocitla Lenka Hatašová… Život Chantal je dál rychlý a měnlivý, jako jízda na kolotoči.

Dlouhý souhlasný potlesk po předání insignií patří Chantal Poullain (foto: Monika Navrátilová).

S francouzským velvyslancem a „muži“ jejího života. Foto: Monika Navrátilová

Slavnosti se zúčastnila také sestra Chantal, Beatrice, která přicestovala ze Ženevy a Anna Polívková, herečka. Foto: Monika Navrátilová

Jedna z velkých realizací Nadace Archa Chantal, Cesta kolem světa (Nemocnice Kolín, 2012): archív Nadace Archa Chantal