Článek
Máme za sebou další ročník vyhlašování ankety Český slavík. Víc než fakt, že zvítězil – pro mnohé překvapivě – talentovaný a skromný Vašek Noid Bárta, nám tu už několikátý den rezonuje kauzička, v níž hrají hlavní roli dva hradní prostory: Sál předků (historický, existující, na Karlštejně) a Sál zadků (místo ryze imaginární, sál z vtipu, rozlehlá místnost v hlavě Aleše Hámy).
Shodou okolností jsme ten vtip slyšeli dávno předtím, než zazněl na pátečním předávání Slavíků. V pondělí 9. června se na Karlštejně brali naši kamarádi, zpěvák Pavel Vítek a producent Janis Sidovský. Dlouholetý a stabilní gay pár, kterému by jeho stálost mohl závidět nejeden heterosexuál – kluci jsou spolu víc než 38 let.
Stoupali jsme tehdy po schodech do Lucemburského sálu, jinak zvaného Sál předků, a Aleš (Háma) jen tak mimochodem utrousil onu poznámku, v níž vtipně zaměnil Sál předků za neexistující Sál zadků. Upřímně jsme se tomu zasmáli a nás s Alešem (Cibulkou) mrzelo jen to, že nás ta roztomilá slovní hříčka nenapadla jako první. Byl to fór a nebylo v tom nic zlého. Nic víc. Tečka.
Humor nezná hranic. V momentě, kdy ho začneme cenzurovat anebo sami autocenzurovat srandu, bude to cesta do pekel. Budeme pak jako v té Pyšné princezně, kde si švec běžel zazpívat písničku (vyprávět vtip) za hranice do Země krále Miroslava (existuje ještě vůbec takový statní útvar někde v sousedství?). Vždyť všechny ty vtipy o blondýnkách, policajtech, Cikánech, homosexuálech a transkách jsou tak půvabné!
Je rozdíl mezi vtipem a životním postojem. Když si já udělám legraci z homosexuála, nikdo mě jako gaye nemůže podezřívat z homofobie. Stejně tak si ze sebe dokážou dělat drsnou srandu vozíčkáři, nevidomí a další. Kdybyste některé ty fóry slyšeli, červenali byste se úplně všude! I já si ovšem mohu dovolit utahovat si z nevidomých, protože tím, jak se jim celý život snažím pomáhat, jasně ukazuji svůj hodnotový postoj. Těžko mě někdo bude obviňovat z odporu k lidem s postižením.
A v tom spočívá ten rozdíl. Pokud někdo gaye nenávidí, má na svém profilu stovky příspěvků dokazujících, jak velký má s nimi problém, a z mnoha jeho veřejných výroků je jasné, že by je nejraději poslal do plynu, pak jakákoli jeho poznámka na adresu homosexuálů není vtip, ale projev životního postoje. Řekne-li stejnou věc někdo, kdo má mezi gayi řadu přátel, je to pravý opak. Tak jednoduché to je.
Proto mě Alešův vtip absolutně nepohoršil. Aleš Háma ani Ondra Sokol nejsou žádní homofobové; jsou to naši kamarádi a samozřejmě i přátelé Pavla a Janise. Jinak by je přece nezvali na obřad. Aleš i Ondra jsou v dobrém slova smyslu klauni a k jejich práci patří vymýšlet fóry. Proto je mají diváci rádi. Někdy se vtip povede líp, někdy hůř, ale komik se zkrátka musí o hledání dobrého vtipu neustále pokoušet. Kdyby to nezkoušel, byla by to nuda – a takové Slavíky by mohl klidně moderovat kupříkladu někdo z lidí, které potkáváme na pobočkách bank, v kancelářích mobilních operátorů anebo třeba v nákupních centrech za pokladnami… To by byla, panečku, sranda!
A teď malé srovnání. Jistý nedospělý blb a drzý nácek, který se dere do vysoké státní funkce a vysmívá se třeba událostem roku 1989, protože jako tehdy čtyřletý capart z pražského Jižáku samozřejmě ví přesně, „jak to bylo“, se oháněl pořadem Česká soda, když byl na základě svých výlevů na sociálních sítích usvědčen z nenávisti vůči Romům, Židům, gayům a dalším. Krásně ho uzemnil jeden z autorů legendárního satirického pořadu Milan Šteindler, když mu vzkázal, že komik se směje systému, zatímco ubožák obětem.
A v tom je rozdíl mezi Hámou a Sokolem – a idiotem. A vypovídá to vlastně i cosi o nás samotných.
Nevadí nám, jak je naše společnost rozdělená a jak se k sobě v běžném životě chováme, nepohoršuje nás, kdo už usedl a kdo s největší pravděpodobností usedne v čele státu, ale mravokárně a pokrytecky se pohoršujeme nad jedním nevinným vtipem…
Raději budu poslouchat dobré vtipy o teplouších než číst anonymní nenávistné výblitky na naši adresu plné hrubek v internetových diskuzích.
Nebojujme proti humoru, ale proti nenávisti. Nenávist je naším nepřítelem. Ne vtip. Pokud tohle nepochopíme, přes Sál předků dojdeme akorát tak do Sálu zadků.
